Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

CHRISTOPH SCHWEHER (HECYRUS)

In natali Domini* Píseň k Narození Páně

Lasset vns lobn vnsern Gott,
fuer seine große wolthat,
der vns hat sein lieben Son,
herab gsandt vo seinem Thron,
der vns zu trost ist geborn,
von eine Jungfraw außerkorn,
zu versoenen Gottes zorn.

Der ewige Gottes Son,
hat vnser fleisch gnumen an,
mit dem gegen vns bezeugt,
sein Lieb vnd barmhertzigkeit,
er ist geborn ein Kindlein,
vns zu erloesen in gmein,
von der ewign Helle pein.

Drumb last vns mit hertz vnd mund,
jhn ohn verdrueß lobn all stund,
vnd bitten alle zumal,
dass er auß dem jammerthal,
vns durch sein barmhertzigkeit,
fueren woell zur seligkeit,
jhm zu lob in ewigkeit.

Nechte zaznít píseň chval
za to, co Pán Bůh nám všem dal,
že seslal Syna svého
sem z trůnu nebeského.
Nám zrozen je v ten čas
z Panny, jak slyšet hlas,
by s Bohem smířil nás.

Ten věčný Boží syn
sejmout z nás tíži vin
neváhal chvíli ani
pro Božské smilování.
Dítě tu v jeslích hrá si,
od pekla pro vše časy
co všechny věrné spasí.

Nechť velebí Ho ústa,
nechť v srdci chvála vzrůstá,
prosme Ho všichni spolu,
ať slzavého dolu
nás milostí svou zprostí,
vede nás v blaženosti
za Ním tam do věčnosti.

Böhmens Antheil an der deutschen Litteratur des XVI. Jahrhunderte II. (1891), s. 13

P.S. Text originálu pochází z výboru, kterým Rudolf Wolkan doprovodil svou bibliografii německé literatury v Čechách, vyšlou o rok dříve, tedy roku 1890, jako prvý díl souboru o "podílu Čech na německé literatuře 16. století".

Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit Soudce všeho světa, Bože

Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit,
Gott dem vater in ewigkeit,
der all ding erschaffen hat,
vnd erhelts durch sein götlich gnad.

Ehr sey auch seinem geliebten son,
der vns alles guts hat gethan,
der am creutz für vns ist gstorben,
vnd den himel vns erworben.

Ehr sey auch Gott dem heiligen geist,
der vns durch sein gnad allermeist,
Die warheit wöl machen bekant,
vnd eröffnen vnsern verstand.

O heylige Dreifaltigkeit,
o ware einige Gottheyt,
erhör vns auß barmhertzigkeit,
vnd für vns zu der seligkeit.

Soudce všeho světa, Bože,
před trůnem Tvým nepomůže
žádnému nádhernost jeho,
byť měl slávu světa všeho.

Ty hledíš k poníženému,
v srdci, v duchu sevřenému.
Ty, Pane, víš, co mi škodí.
Víš také, co se mi hodí.

Nedej se mít pyšně, hrdě,
k bližním mstitelně a tvrdě.
Nech křivdy Tobě samému
soudci poroučím pravému.

Pro Kristovo ponížení,
za nás dostiučinění,
sešli mi za dar z výsosti,
Bože, pokoru s tichostí.

P.S. Zde ovšem nejde "napravo" o český překlad, nýbrž o vlastní Komenského text (viz Komenského kancionál, zvaný též Amsterodamský, 1659) s námětem takřka osobním na melodii starou a obecně známou, k níž Schweher přičinil o téměř sto let dříve německý text, a to "o něčem jiném" . Pod záhlavím In Festo Trinitas (tj. Na svátek Nejsvětější Trojice) je XXXII. číslem Schweherova katolického zpěvníku Veteres ac piae cantiones, vyšlého roku 1561 v Norimberku. Latinský text, který vždy předchází německé verzi sloky, je podle Martina Horyny, který mi opis, zachovávající samozřejmě všechny zvláštnosti původního podání, laskavě poskytl, nejspíš rovněž dílem Schweherovým, poněvadž se jinde vůbec nevyskytuje. Uvádíme tu proto výjimečně i jeho plné znění:
Sit laus, honor et gloria,
Deo patri, qui omnia
sua creavit gratia,
fovet, regitque condita.

Honor quoque sit filio,
Iesu Christo Domino,
qui morte acerbissima,
nos vexit ad coelestia.

Honor sit quoque pneumati,
nostro sanctificatori,
qui nos ad verum dirigat,
sensus nostros aperiat.

O veneranda Trinitas,
o adoranda unitas,
exaudi preces supplices,
et fac nos coeli compotes.
Psal se Hecyrus, což je latinský opis vlastního jeho příjmení Schweher, tj. švagr, v někdejším významu i tchán, zeť, svak, příbuzný vůbec (svojský člověk). Jako Christoph Schweher se narodil roku 1520 či 1521 v Českém Krumlově, studoval v Lipsku a v roce 1544 se stal rektorem latinské školy v Českých Budějovicích, kde byl v letech 1560-1570 i městským písařem. Poté, co ovdověl, dal se vysvětit na kněze a působil v Budějovicích nejprve jako kaplan a 12 let (1581-1593) pak jako děkan. Patřil mu dům na rohu Rožnovské (později Divadelní) a Soukenické (později Široké) ulice, také dvůr před Rožnovskou branou. Vánoční píseň uvedená v našem souboru pochází z nejstaršího katolického kancionálu vůbec v Čechách vytištěného a věnovaného budějovické městské radě. Jeho autor zesnul jako kanovník pražské kapituly 10. prosince 1593. Tomu budějovickému rohovému domu se dnes říká podle současného majitele Stecherův, ale slušelo by mu i jméno Schweherův a vedle pamětní desky Maňákovy by tu mohl být klidně připomenut i jeden z nejvýznamnějších tvůrců německé katolické písně. Je trochu kuriózní podrobností, že mladý Čelakovský jako student neuměle přeložil Hecyrovy latinské verše na oslavu krumlovské školy rožmberské do vlastního exempláře Rešelova latinsko-českého a česko-latinského slovníku. To z jednoho Schweherova zpracování pro čtyřhlas s latinským a německým textem známe i melodii, kterou později opatřil českým textem Jan Ámos Komenský a zazněla nejen jako základní hudební motiv pověstného televizního seriálu F.L. Věk, ale i posledního dne měsíce dubna roku 2003 při slavnostním zahájení stálé literární výstavy Místa setkávání - Loci communes - Begegnunsstätten v prostorách zlatokorunského kláštera. Je tam uloženo ostatně v někdejších mnišských celách na výstavních panelech i mnoho mých překladů z Kohoutího kříže. Tak se, věříme, všecka poezie jednou sejde.
- - - - -
* Český Krumlov / České Budějovice / † Praha
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko