Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANN STEINKO

Silenka nadmutá

Mezi ukázkami z farní kroniky (Liber memorabilium) z Dobré Vody u Hartmanic (Gutwasser bei Hartmanitz), které jsou v němčině a v češtině součástí sborníku konference "Vintíř-Gunther: Patron Šumavy", pořádané ve dnech 12.-14. října roku 2005 v Dobré Vodě u Hartmanic městem Hartmanice a bavorskou obcí Rinchnach pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje (autorem příspěvku s těmito ukázkami byl tam mladý slavista z univerzity v Řezně /Universität Regensburg/ Günther Iberl), figuruje i latinsky psaný zápis dobrovodského faráře, psaného tu jménem Johannes Steinko. To z něho pochází i věta: Multi hoc tempore se herbis vulgo Schnerrer alebant, která uchovává nářeční označení "Schnerrer" pro rostlinu, kterou se v dobách hladomoru za let 1816 a 1817 (tj. těsně po skončení napoleonských válek) živili za hrozivé neúrody šumavští horalé (incolas montanas), chodící žebrotou. Jde o silenku nadmutou (Silene vulgaris), která má v lidové češtině podle Českého slovníku věcného a synonymického i označení "bublina", "bublinka", "praskavec", "bouchačky", "nátkové koření", "střílové koření", "úročník" či "ouročník" viz blíže i Wikipeddia: v češtině a v němčině, kde ovšem mezi německými variantami botanického názvu zmíněný nářeční výraz nenajdeme. Farář, který jinak svědomitě plnil stránky farních matrik německými zápisy o křtech, svatbách i pohřbech místních lidí, zanechal tak i v latinsky psané kronice cenné svědectví o jazykové zvláštnosti. Chce se dodat, že slovo "Schnerrer" je v němčině užíváno i jako označení ptačího pěvce drozda brávníka (Turdus viscivorus, německy Misteldrossel), naznačující vrzavý hlas, popisovaný jako "trr", "zrr" či "tzerr", který pták vydává ("vrzat" se německy poví "schnärren" či "schnarchen"). S ptačím zpěvem bychom se však dostali příliš daleko. Nás bude zajímat především osobnost autora zápisu, jímž byl farář Johann (Johannes, latinsky "Joannes") Steinko, narozený dne 20. dubna 1781 v Rychnově nad Malší (Reichenau an der Maltsch, také Böhmisch-Reichenau, proto také latinsky psané kněžské seznamy provázejí jeho jméno přídomkem Bohemus Richnoviensis), na kněze vysvěcený na den sv. Václava 28. září roku 1804. V rychnovském kostele sv. Ondřeje ho kdysi pokřtil jménem "Joannes Nepomucenus" farář Mathias Steinko, rodiči byli Bernard (zde psaný "Bernardus") Steinko, "civis hujus", tj. "občan zdejší", a Maria Elisabeth, roz. "Mayrin", kmotry se stali ředitel místní školy (Ludirector) "Josephus" Gall s chotí Marií, rodiče Franze Karla Galla, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže. Johann Steinko působil vedle farářování v Dobré Vodě u Hartmanic v letech 1813-1827 jako kaplan v Polné na Šumavě (Stein), kde jako personální děkan a emeritovaný farář skonal dne 6. prosince roku 1852 v 73 letech věku na stařeckou slabost (Altersschwäche) a byl tu i pochován. Stojí asi za zaznamenání, že ho do šumavské země ukládal P. Franz Dichtl (1828-1897), kněz ze selského rodu Dichtlů z Polečnice (Neustift).
- - - - -
* Rychnov nad Malší / Dobrá Voda u Hartmanic / † † † Polná
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko