Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANN TRAJER

Předmluva k historicko-statistickému popisu budějovické diecéze

Z pověření Jeho biskupské Milosti, našeho Nejdůstojnějšího pana Vrchního Pastýře (rozuměj čtvrtého v řadě budějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka /*1798 Kácov - †1883 České Budějovice/ - pozn. překl.) podjal jsem se vydání historicko-statistického popisu budějovické diecéze. Vysoce poctěn důvěrou, které se mi dostalo právě úkolem popsat naši milovanou diecézi a podat tak zároveň příspěvek k církevním dějinám a ke statistice naší otčiny (v originále "zur Kirchengeschichte und Statistik unseres Vaterlandes" - pozn. překl.), věnoval jsem v rozmezí téměř čtyř let všechny své síly naplnění úlohy mně svěřené, provázen nadějí, že taková příručka nebude nevítána dp. diecézními kněžími, poněvadž sám každý z nich jistě chová přání svou milou diecézi v historickém i statistickém ohledu podrobněji seznat.
Při práci na tomto díle bylo mi utkat se s velkými těžkostmi, poněvadž mnoho důležitých historických dokumentů, na jejichž základě by mohly vzniknout úplné dějiny jednotlivých farností a kostelů, zašlo v bouřích husitských válek a vojny třicetileté, jakož i následkem zhoubných požárů, úřední akta archivu budějovické konzistoře pak počínají teprve rokem založení zdejšího biskupství 1785. Staršími dokumenty tamtéž deponovanými jsou:
výtahy z farních pamětních knih,
inventáře,
přiznání (v originále "Fassionen", přičemž i v češtině se dříve užívalo slova "fase" ve významu "přiznání majetku, jmění, důchodů atd. - pozn. překl.),
darovací listiny,
dokumenty o zřízení či obnově farností (v originále "Pfarr-Erektions und Renovationsinstrumente" - pozn. překl.), většinou z 18. století,
urbáře (tj. rejstříky poddanských platů a dávek panské i církevní vrchnosti - pozn. překl.)
a farní soupisy (v originále "Pfarrregister" - pozn. překl.).
Poněvadž mi bylo předloženo jen málo akt a listin z dřívějších staletí (rozuměj než 18. a 19. století - pozn. překl.), nebylo mi nehledě k mému opravdovému přání a veškerému mému úsilí možno podat zevrubné, rokem založení jedné každé farnosti či jednoho každého kostela počínající jejich dějiny.
Cítím se povinován připomenout při vydání tohoto díla přátelskou podporu, kterou mi při jeho sestavování poskytly veškeré veledůstojné farní úřady tím, že, vyhovujíce tak mé důvěryplné prosbě, byly té dobroty sdělit se se mnou o mnohé i velmi vzácné z pamětních knih čerpané historické poznámky a statistická data, čímž mi umožnily toto neobyčejně obtížné zpracování popisu 420 farních beneficií dokončit. Činí mi velkou radost, že tu mohu veřejně vyslovit zdvořilý dík veledůstojnému kurátnímu kléru jakož i veledůstojným pánům biskupským okresním vikářům za horlivou spolupráci a četné důkazy laskavého zájmu o zdar tohoto podniku, stejně jako za nejdobrotivější souhlasné uznání praktické použitelnosti této práce, a prosím o přijetí mého díku. Zejména se cítím povinen vyslovit v nejhlubší úctě svůj nejponíženější dík Jeho biskupské Milosti, mému Nejdůstojnějšímu panu Vrchnímu Pastýři, za nejlaskavěji mi poskytnuté instrukce při sepisování této práce a otcovskou starostlivost o její vydání.
Vedle údajů farních úřadů byly mnou použity následující prameny a díla:
1) úřední akta a listiny archivu ordinariátu a konzistoře budějovického biskupství;
2) Miscellanea historica regni Bohemiae. Decad. I. Lib. V. parochialis et sacerdotalis. Authore Bohuslao Balbino, Soc. Jesu Sacerdote. Pragae 1683. - Tato práce zbožného a učeného dějepisce, který pocházel z českého rytířského rodu Balbínů z Worličné a Ovčár, obsahuje vedle už ve 14. století platného rozdělení pražské arcidiecéze na arciděkanství, děkanství a plebánie výtah fundací a dotací oltářů, kaplí a kostelů, udělených za vlády Karla IV. a Václava IV. a popsaných v XIII libr. Erection. Uvedl jsem z těchto Miscell. histor. u starších farností zbožné nadace, zřízené ve druhé půli 14. století a v prvém a druhém deceniu století 15., stejně jako jména donátorů, aby tím byla památka těchto šlechetných dobrodinců, zvelebujícími farnosti svými dary, trvale zachována a pro klid jejich duší zajištěna někdy přímluva.
3) Miscell. histor. regn. Boh. Decad. I. Lib. IV. hagiogr. Seu Bohemia Sancta. Authore Bohuslao Balbino, S. J. Pragae 1682.
4) Diadochos o posloupnosti Biskupůw Pražských, o Klášteřjch, o Stawu panském, rytjřském a městském a.t.d. od Bartol. Paprockého z Gogol a Paprocké Vole. V Praze 1602.
5) Dějiny národu českého. Díl I. částka 2. Vypravuje František Palacký. V Praze 1854. - V příloze D. (Rozdíly krajův: popis církevní ) právě zmíněného vynikajícího díla byly jmenovitě uvedeny na základě jednoho starého mezi roky 1344-1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (v originále "Ernest von Pardubic" - pozn. překl.) vzniklého popisu pražské arcidiecéze, arciděkanství a děkanství, jakož při jednom každém děkanském okrsku i k němu náležejících tehdejších plebánií, otištěného podle rukopisu z roku 1384 ve výše zmíněných Miscell. histor. Balbin ., čímž se mi naskytla potěšitelná příležitost zaznamenat farnosti předhusitského časového období vedle arciděkanských a děkanských okrsků, k nimž každá z nich tehdy byla přidělena, a moci tak sdělit veledůstojnému diecéznímu kléru, která děkanství každá arciděkanský okrsek a které plebánie každý děkanský okrsek zahrnoval.
6) Popis království českého. Zhotovil a vydal František Palacký. V Praze 1848 .
7) Topographie des Königreiches Böhmen. Von Jaroslaw Schaller a S. Josepho, Priester des Ordens der frommen Schulen. Prag und Wien 1789 .
8) Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt von Johann Gottfried Sommer. Prag 184 0.
9) Böhmens Bürger, Vesten und Bergschlösser. Von Franz Alexander Heber.
10) Der Böhmerwald. Von Wenzig und Krejčí.
11) monografie: Ueber die Erbauung der k. Kreisstadt Budweis. Von Dr. Max Millauer, 1817. - Kurzgefaßte Geschichte der k. befreiten allezeit getreuen Berg- und Kreisstadt Budweis. Von Ernest Franz Richter, 1859. - Das Cisterzienserstift Hohenfurth. Von Dr. Franz Proschko, 1859. - Obraz minulosti starožitného města Prachatic. Od F.J. Slámy, 1838. - Geschichte der Stadt Neuhaus von P. Josef Claudius (Josef Štěpán Claudius /1777-1857/, český kněz a regionální historik, je v katalogu pražské Národní knihovny zmíněn jediným titulem, a to "J.Š. Claudius a jeho 'Paměti fary jindřichohradecké'"; přeložil z německého 'Pfarr-Denkwürdigkeiten der Stadt Neuhaus' profesor J. Pokorný. Zvláštní neprodejný otisk Ohlasu od Nežárky, roč. 1940 v nákladu 30 /!/ výtisků - pozn. překl.).
Snažil jsem se i pokud se týče klášterů, ať už existujících či zrušených, shromáždit a v této své práci zveřejnit nejvýznamnější historické záznamy z pomocných pramenů, které jsem měl k dispozici. U horských farností je uvedena nadmořská výška, aby byla učiněna zřejmou výjimečná obtíž duchovní péče v těch pohorských štacích (v originále "in den Gebirgstationen" - pozn. překl.). Uvedl jsem všechny hrady, zámky jakož i hradní zříceniny co sídla urozených rodů, které svými zbožnými nadacemi, zakládáním a obnovou farností i výstavbou a renovací kostelů a kaplí shromáždily velké zásluhy o katolickou církev. Z té příčiny jsem popsal i v kostelích se nacházející místa posledního odpočinku a náhrobky šlechtických rodin. U jednoho každého kaplanského místa, založeného nadací (v originále "bei einer jeden fundirten Kaplanstelle" - pozn. překl.) je uvedeno jméno donátora a rok zřízení nadace. Připojil jsem i všechna škol se týkající statistická data; to v naději, že tato práce bude vítána i školním učitelským perzonálem diecéze. Za možnost správného a přesného udání českých místních jmen (v originále "die Möglichkeit einer richtigen und genauen Angabe der böhmischen Benennung der Ortschaften" - pozn. překl.) vděčím výbornému dílu Františka Palackého Popis království českého. Příjmy farností jsou udány na základě informací farních úřadů, přiznání vystavených státními účetními úřady, farních inventářů a příloh vizitačních relací.
Ohledně použitých zkratek jen poznámka:
J. značí Joch (tj. jitro=míra - pozn. překl.);
Kl.= Klafter (tj. sáh=míra - pozn. překl.);
Df.=Dorf (tj. ves - pozn. překl.);
dt.=deutsch;
bm.=böhmisch (tschechisch se ještě neužívalo - pozn. překl.);
H.=Häuser (tj. domy - pozn. překl.);
A.K.=augšpurská konfese (tj. luteránské vyznání - pozn. překl.);
H.K.=helvétská konfese (tj. kalvínské vyznání - pozn. překl.);
St.=Stunde (tj. hodina - pozn. překl.);
Dom.=Dominium (tj. panství - pozn. překl.);
Bez.=Bezirk (tj.okres - pozn. překl.).
Na závěr prosím dp. duchovní správce o laskavé sdělení asi nezbytných doplňků a oprav a o dobrotivou přímluvu, aby byl této práci s ohledem na dobročinný účel, jemuž je její čistý výnos věnován, zaručen hojný odběr. Pokud by se v blízkém či vzdálenějším čase projevila nezbytnost nového vydání, zajistilo by se s největší ochotou druhé rozšířené vydání.

Budějovice (v originále "Budweis" - pozn. překl.) dne 11. října 1862.

Nelze dost docenit význam té německy psané knihy o světě věru že navždy ztraceném. Neexistuje říše, v níž vznikla, stát, který po ní následoval, ba ani diecéze toho rozsahu, který kniha zachytila. Její autor se narodil 11. června roku 1825 (budějovické diecézi bylo tenkrát pouhých 40 let) ve vsi Dobrkov (Dobrikau), farnost Besednice (Bessenitz) v rodině mlynáře Johanna Trajera a jeho ženy Lenory (Eleonory), roz. Schengaurové, rovněž "dcery ze mlýna" v Benešově (v matrice psáno Benessow). Z Benešova byla jak její matka Maria, tak svědkové, kteří se ovšem už podepsali "aus Beneschau". Roku 1849 byl ve svých 24 letech mladý Johann Trajer vysvěcen na kněze a působil pak od roku 1850 na českobudějovickém biskupství jako konzistoriální protokolista a kancelista, dále biskupský notář, biskupský konzistorní rada, přísedící biskupské konzistoře a vedoucí účetní Diecézního penzijního institutu pro vdovy a sirotky, zejména však od roku 1857 až do své smrti 11. října 1895 (pohřeb se za účasti biskupa Martina Říhy konal tři dny nato) jako první konzistoriální registrátor a archivář. Je pochován na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie v hrobě č. 89, odd. VIII, řada a, č. 7, označeném pouze jménem teologa Antonína Skočdopoleho (1828-1919), rodáka ze Soběslavi. Bez odkazu na Trajerovo dílo se sotva obejde jakákoli (ať už česky či německy psaná) historická práce, týkající se šumavského místopisu.
- - - - -
* Dobrkov, Dobrkovská Lhotka / † † † České Budějovice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko