Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

GUSTAV URETSCHLÄGER

Hoam am Greaberg Doma na Greabergu

Es wor amol lang, lang is her -
vor 60 Jahrl ungefähr
bin i als Bua die Wegerl g'wöhnt - und
um dounn vo oubn, vull Erstaunen
auf mei liabe Hoamat zu schauen.

Mei Herz hat pumpat, wie nit gscheit
vor Glück, von oll der Herrlichkeit
die i do siag, weit um mi her -
die dunklen Wälder, wie ein rauschend Meer.
Mei gounzer Stulz, mei Herz, mei Sinn,
Uhligsthal - wo i geboren bin.

Und mächti wird in mir der Droung
zu beten, liaba Herrgott, dounk
für dos kloani Paradies,
dejs wos mej Wölt, mei Hoamat is!

I schau vull Stulz und unverwoundt
auf mei verlornes Hoamatlound,
dos vor mir liegt, als war nix g'scheg'n,
so friedli, strahlend, wunderschön.
Und ohne das i merka tua,
flejn i grod wia a kloaner Bua,
weil i erahn wia nia zuvor,
dass s' nia mehr wird, wias oamol woar.

Oh Herr, du host mej Sehnsucht gstüllt,
host mir mein größten Wunsch erfüllt,
in Dounkborkeit die Bitt erschallt -
erholt uns uns'ren Böhmerwald!

Jednou tak dávno, ba dávno už to bylo -
60 let mezitím uplynulo,
co chlapec cestu na vršek jsem znal - a
odtud plný údivu pak shora
jsem drahý domov mohl pozorovat.

Jak stojím tam, mé srdce div se nerozskočí
štěstím nad nádherou, co spatřují mé oči
a která prostírá se do všech stran
těch temných lesů, šumících jak oceán.
A v nich má pýcha, srdce, smyslů sen,
můj Uhlíkov - kde já jsem narozen.

Na mysl se mně jako tenkrát mocně dere
modlitba k Bohu, prosby steré,
by chránil tento malý ráj,
můj svět, můj domov, rodný kraj!

Hledím hrdě a nepohnutě
na domov, ztracený tak krutě,
leží přede mnou jako kdysi,
pokojnou září paměť křísí.
Domove, jsem zas malé dítě,
jenomže tuším, že už si tě
nemůžu vyvolat, jaks býval,
než smetl všecko času příval.

Tys, Bože, vyplnil mé přání.
mou tesknou touhu po shledání.
Díky Ti! Dál mé prosbě přej,
naši Šumavu uchovej!

Glaube und Heimat, 1996, č. 11, s. 8

Vzácný přítel Radek Thér mě koncem jara a počátkem léta 2016 připomněl, jestli už jsem přeložil ty nářeční verše o "Zeleném vrchu", jak by se místní jměno "Greaberg" dalo přeložit (na staré mapě tam nad Uhlíkovem leží samota Grünberger), a já zjistil, že jejich autor Gustav Uretschläger právě zemřel. Našel jsem nejen jeho barevnou podobenku na webu, ale i nekrolog v krajanském časopise, který napsala jeho sestra "Mitzi", tj. Marie Fenzlová (*1940). Dávám jejím slovům přednost před jinými.

Za bratrem
Maria Fenzlová

Můj milý bratr, pan Gustav Uretschläger, zemřel dne 19. března 2016 v Mnichově, městská část Oberföhring (leží na severoseverovýchodě bavorské metropole na pravém břehu řeky Isar - pozn. překl.). Narodil se 15. prosince roku 1933 v Uhlíkově (Uhligsthal). Rodiče Johann Uretschläger prchli v roce 1946 pěšky za noci a mlhy (v originále "zu Fuß bei Nacht und Nebel" - pozn. překl.) přes Třístoličník (Dreisesselberg) do Bavorska. V Sonndorfu (obec Hinterschmiding - pozn. překl.) a v Linden (dnes část města Freyung - pozn. překl.) si našli malý byt a později v Linden znovu (jako kdysi doma v Záhvozdí a v Uhlíkově - pozn. překl.) začali provozovat obchod s potravinami a pivní výčep.
Roku 1955 se Gustl oženil a se svou paní Rosou a třemi dětmi Hansem, Juttou a Petrou přesídlili osm let nato do Mnichova. Až do důchodu pracoval Gustl v obchodním oboru. Velice se angažoval ve sdružení Katholische Arbeitnehmer-Bewegung (KAB, tj. Katolické zaměstnanecké hnutí - pozn. překl.), a v místní organizaci Křesťansko-sociální unie (CSU) v mnichovské městské části Oberföhring, kterou celá léta vedl a stal se pak i jejím čestným předsedou. Poté, co v roce 2001 zemřela jeho paní Rosa, žil dvanáct let ve svém bytě sám. Následně ho stáří a nemoc donutila odejít do domova seniorů.
Jeho pohřbu se účastnilo množství přátel a známých. Odpočívá teď vedle své Rosy na oberföhrinském hřbitově. Truchlí po něm jeho děti s rodinami a všichni příbuzní.

Glaube und Heimat, 2016, č. 6, s. 67-68

- - - - -
* Uhlíkov / † † † Oberföhring, Mnichov (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko