Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ALOIS WEISSTHANNER

Začátek Všerub

Gutštejn nechal kolem roku 1569 postavit několik domů na tzv. Hopfenwiese, položené na dostřel od bavorské hranice. Kolem roku 1524 byla stržena hráz někdejšího rybníka a kolem roku 1561 založil Jiřík z Gutštejna rybník nový. Když v roce 1557 získal Gutštejn tzv. řezenským kompromisem do držení polovinu Hopfenwiese, dal na ní stavět chalupy jednu za druhou. To byl začátek dnešních Všerub. V roce 1576 patřilo ke Všerubům 22 usedlostí, ale jen tři, položené u hranice, byly v dědičném držení sedláků. Pouze jeden z těchto domů však platil daň ve výši 3 1/2 zlatého, ostatním byla prozatím prominuta, protože neměly vyklučené pozemky.

Takto, nevím nakolik doslova, cituje v překladu mezi poznámkami ke své knize Všeruby a Všerubsko (1570-2014) z roku 2014, vydané ke 444. výročí povýšení Všerub (české místní jméno Všeruby je ovšem doloženo až od roku 1789) na městečko (roku 1570 tak učinil císař Maxmilian II. a osada dostala jméno Neumarkt (česky Nový Trh), z práce Aloise Weissthannera "Der Kampf um die bayerisch-böhmische Grenze von Furth bis Eisenstein von den Hussitenkriegen bis zum Dreißigjährigen Kriege mit besonderer Berücksichtigung siedlungsgeschichtlicher Verhältnisse" (tj. "Boj o bavorsko-českou hranici od Furthu po Železnou Rudu od husitských válek po válku třicetiletou se zvláštním ohledem na osídlenecko-historické poměry"). Ta vyšla v roce 1939 o 174 stranách jako 89. svazek edice Verhandlungen des Historischen Vereins von Oberpfalz nákladem onoho hornofalckého historického sdružení. O autorovi vím zatím jen to, že žil v letech 1909-1967 a užíval v bavorském Mnichově titulu Oberregierungsarchivrat, tj. vrchní vládní archivní rada. Doba kolem vydání jeho titulu byla jistě dramatická zejména právě ohledně změn hranice. Gutštejnové z Gutštejna erbu trojice černých parohů na zlatém pozadí, který měli společný se spřízněným rodem pánů z Vrtby, patřili rovněž spolu s nimi k Hroznatovcům, odvozujícím svůj původ od blahoslaveného Hroznaty (†1217), zakladatele tepelského kláštera (německy Stift Tepl /bei Marienbad/). Bratři Linhart († asi 1487) a Burian († asi 1474) z Gutštejna povýšili už roku 1460 na městečko Všeruby u Plzně (německy Wscherau), které pak ovládali až do roku 1520. Albrecht z Gutštejna (†1550), který získal roku 1526 panství Poběžovice (Ronsberg), se stal poručníkem Viléma z Rožmberka (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), jemuž věnoval vlastnoručně psaný traktát O lásce k Bohu a bližním, s napomenutím, aby se vzdělával v rodném českém jazyce. Gutštejnové se na rozdíl od jiných západočeských rodů také nikdy neponěmčili a Jiří z Gutštejna (†1597), hejtman Plzeňského kraje, ustanovil ve svém městečku Hostouň (Hostau), že se tam členem městské rady může stát jen Čech a že na radnici se smějí právní záležitosti projednávat jen česky. To jen, že měl Alois Weissthanner ohledně boje o hranici věru o čem psát.
- - - - -
* Mnichov (BY) / Všeruby / † † † Mnichov (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko