Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

MARIE BAYERL-SCHWEJDAOVÁ

Marie Bayerl-Schwejdaová
Její báseň na stránkách lednového čísla časopisu Der Böhmerwald z roku 1900 i s označením jejího bydliště
Repro Der Böhmerwald, 1900, č. 1, s. 27
Marie Bayerl-Schwejdaová
Takto jí v březnovém čísle téhož časopisu odepsal jeho redaktor Johann Peter
Repro Der Böhmerwald, 1900, č. 3, s. 156

V křestní matrice farní obce Pocínovice (Putzenried) nacházíme ke dni 19. února roku 1870 pro nás jistě pozoruhodný záznam o tom, že se tu tenkrát v Orlovicích (Silberberg) čp. 11 narodila v rodině podruha (tak nacházíme starší výraz "Inmann" přeložen třeba u Dobrovského) Josefa Baierla (i jeho otec Andreas Baierl byl podruhem na témže orlovickém stavení čp. 11, matka Marie, roz. Linzmaierová, pocházela z Červeného Dřeva /Rothenbaum/) a jeho ženy Kathariny, dcery Wolfganga Schwejdy, chalupníka v Pocínovicích čp. 14, a Dorothey, roz. Halamové z Chodské Lhoty (Mehlhut), narodila dcera Maria
Repro SOA v Plzni - Acta Publica

Asi to bude mnohem spíše tato Maria Baierlová z archu popisného pro sčítání lidu z roku 1890 na výčtu obyvatel dnes už v Orlovicích neexistujícího stavení čp. 17, kde je uvedena jako jedno z dětí vdovce Franze Baierla (jinde jako více zdejších Baierlů a Baierleů psaného Bayerl, stejně jako mnohý zdejší Schwejda se vyskytuje často i s česky psanou variantou svého příjmení, tj. Švejda) s datem narození 12. září 1873 (v křestní matrice ovšem čteme datum 20. září a křest den nato) a v rubrice povolání a postavení označena pak jako "Student" a "Lehramtskandidatin", tj. studentka a kandidátka učitelství s místem pobytu "Königl. Weinberge - Prag - Böhmen", tj. Královské Vinohrady - Praha - Čechy
Repro Sčítání lidu 1890, Pocinovice - Orlovice, SOkA Domažlice (SOA v Plzni - Acta Publica)

Záznam orlovické křestní matriky o narození Marie Baierlové dne 20. září roku 1873 v Orlovicích čp. 2 a křtu den nato v kostele sv. Anny v Pocinovicích, vykonaném zdejším farářem P. Janem Vazačem - otcem dítěte byl tesař v Orlovicích Franz Baierle, syn podruha v Orlovicích čp. 2 Adama Baierlea a jeho ženy Anny, roz. Maierové z Hadravy (Hadruwa), dívčinou matkou byla pak Anna, dcera Antona Mincha, chalupníka (psáno zde "Chalupper") z Červeného Dřeva (Rothenbaum) čp. 3, a jeho ženy Elisabeth, roz. Weisové z Jägershofu už na německé straně - porodní bábou byla Maria Sazamaová z Pocinovic, kmotry Johann Lankus a jeho choť Katharina, oba z Hadravy čp. 22
Repro SOA v Plzni - Acta Publica
Marie Bayerl-Schwejdaová
Orlovice na staré pohlednici
Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Marie Bayerl-Schwejdaová
Zvonička v Orlovicích
Repro J. Blau, Geschichte der deutschen Siedlungen im Chodenwald (1937?), obr. příl.
Marie Bayerl-Schwejdaová
Tady vidíme, že někdejší Siberberg měl i svou kreslenou pohlednici
Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Marie Bayerl-Schwejdaová Marie Bayerl-Schwejdaová
Orlovice u Pocinovic na leteckých snímcích z let 1952 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009
Marie Bayerl-Schwejdaová
Tzv. "Zlatá jáma" pod vrcholem Orlovické hory, u níž pramení řeka Kouba (Chamb)
Repro Z. Procházka, Domažlicko a Kdyňsko (1996), obr. příl.
Marie Bayerl-Schwejdaová
Orlovice se ocitly i na docela nové cyklistické mapě česko-bavorského příhraničí
Repro Schöner Bayerischer Wald, 2004, č. 2, s. 30

pro přehrání v zařízeních nepodporujících flash
/Android, iOS/ klikněte sem

"Spinnradltanz" ze Šumavy na zvukovém záznamu
Zvukový záznam vystavený na serveru Volkstanz.at, databáze Danzilla
Marie Bayerl-Schwejdaová
Německá selská svatba z jihozápadních Čech s nezbytným družbou (zvaným i tlampač nebo zváč) na malbě Gustava Zindela (1883-1959) z roku 1930
Repro www stránky Museum of European Art
Marie Bayerl-Schwejdaová
Svatební "zváč" ("družba") na obálce hornofalckého kalendáře z roku 1914
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 11, s. 4
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko