Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRANZ BLAU

Franz Blau
Stojí tu druhý zleva na zahájení výstavy šumavských podmaleb na sklo v Chodském muzeu v Domažlicích 2. února 1992, tj. na Hromnice - prvý zleva je vedle něho zachycen Dr. Raimund Schuster, prvý zprava Reinhold Macho a mezi ním a Franzem Blauem Dr. Jan Vogeltanz, vedoucí historického oddělení Chodského muzea
Repro DerBayerwald, 1992, č. 2, s. 47

Narodil se podle záznamu nýrské křestní matriky v Nýrsku čp. 16 dne 3. září roku 1917 a dva dny nato ho v nýrském kostele sv. Tomáše Apoštola farář Roman Balouschek i pokřtil jménem Franz Blau - chlapcův otec a nýrský mistr obuvnický Eduard Blau, narozený v Nýrsku 14. března roku 1875, byl synem ševce Josefa Blaua (a tedy i bratrem jeho syna Josefa Blaua "mladšího") a jeho ženy Barbary, roz. Schrallové rovněž z Nýrska, novorozencova matka Franziska, narozená 21. února roku 1886 ve Svaté Kateřině, byla dcerou tamního truhláře Josefa Altmanna a jeho ženy Klary, roz. Lankusové z Hadravy (a tedy i tetou Franzisky Demelové, roz. Altmannové), kmotry dítěte byli pak při jeho křtu nýrský mistr pekařský Franz Altmann, podle něhož dostal zřejmě jeho kmotřenec své křestní jméno, a jeho žena Kathi (Katharina), tedy rodiče zmíněné už Franzisky Demelové, roz. Altmannové
Repro SOA v Plzni - Porta fontium
Franz Blau
Nýrsko, kde se narodil
Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 18, s. 786
Franz Blau
Odstavec o něm z článku Hynka Pulánka ve sborníku "Z Chodského hradu", který vydalo Muzeum Chodska v Domažlicích roku 1988
Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 3
Franz Blau
Zpráva o úmrtí jeho matky Franzisky, která skonala v říjmu roku 1955 v Heilsbronnu jako vdova po Eduardu Blauovi z Nýrska, zesnulém už v roce 1930 - dovídáme se i jméno manželky Franze Blaua Mathilde, roz. Mühlbauerové, jakož i skutečnost, že Franzův strýc Josef Blau bydlil s nimi v Deggendorfu v jednom domě
Repro Hoam!, 1955, č. 11, s. 18
Franz Blau
Zpráva o náhlém úmrtí jeho ženy Mathilde, roz. Mühlbauerové z Folmavy, ani ne měsíc po narození jejího třetího dítěte
Repro Hoam!, 1957, č. 7, s. 15
Franz Blau
Náhrobek rodiny Blauovy v Nýrsku
Foto Jan Mareš
Franz Blau
Jedna ze zaniklých šumavských skláren v Arnoštově,
vpravo tzv. "panský dům", na pohlednici Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
Franz Blau
Slavná sklářská hospoda Na fišerce ve Vimperku
Repro J. John, Vimperk - město pod Boubínem (1979), s. 161
Franz Blau
Blízko míst, kde stála kdysi huť U Pivního hrnce,
byl 19. 6. 2004 odhalen tento památník

Foto Jan Mareš
Franz Blau
Jedno z původních stavení ve Vlčích Jamách
Foto Pavel Polák
Franz Blau

Franz Blau
Někdejší sklářská osada Zlatá Studna na starých pohlednicích

Franz Blau
Po zániku sklárny se na Zlaté Studni už jen těžila rašelina, jak dokládá snímek někdy z roku 1940
Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2014, č. 7, s. 10
Franz Blau Franz Blau
Zlatá Studna na leteckých snímcích z let 1949 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009
Franz Blau

Franz Blau
Bývalá sirkárna v "Dolním" Kaltenbachu, vlevo s tzv. Stadlerovým domem čp. 88 (dnes patří objekt a.s. Lesy Tábor a je provozován jako rekreační zařízení)
Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2015, č. 5, s. 17 a Kaltenbach - Heimat im Böhmerwald (1980), s. 57

Franz Blau
Mezník u Michlovy Huti (Helmbach) s iniciálami Michaela Müllnera (Müllera) a letopočtem 1692, kdy byl jeho majetek mezníky ohraničen, jak alespoň uvádí František Mareš ve své knize České sklo (1893)
Foto Josef Pecka
Franz Blau
Nápis v kapli 14 pomocníků při Michlově Huti měl budoucím zvěstovat,
že Michael Müllner byl vynálezcem křídového skla

Repro F. Mareš, České sklo : příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století se zvláštním ohledem na jižní Čechy (1893), s. 91
Franz Blau
V roce 2015 mě pan Josef Pecka laskavě upozornil na omyl Františka Mareše v opisu textu desky, umístěné na vnější zdi kaple nad vchodem do ní a doprovodil své upozornění dvěma svými snímky z roku 2013 - zvýrazněný chronogram na jednom z nich potvrzuje správný letopočet 1714, nikoli tedy 1734
Foto Josef Pecka
Franz Blau
Obálka reprintu (1983) hlavního pramene autorova vyprávění, na jehož prvém knižním vydání (1954) se až k tisku podle vlastních slov sám podílel (nakladatelství Morsak, Grafenau)
Franz Blau
Katalog c.k. "dvorních dodavatelů" Josefa a Ludwiga Lobmeyera a firmy Meyr's Neffe Wilhelma Kralika ze Světové výstavy ve Vídni roku 1873
Repro Wikipedia
Franz Blau
Skla podle návrhů architekta Jana Kouly pro sklárnu v Adolfově
z roku 1891 na snímku ze sbírek Muzea Šumavy

Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772),
katalog výstavy (1997), s. 23
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko