FRANZ THOMAS BÖHM

Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Hroznětín (Lichtenstadt) se narodil v Merklíně čp. 36 dne 23. listopadu roku 1902 a den nato byl v hroznětínském farním kostele sv. Petra a Pavla farářem Friedrichem Neumannem i pokřtěn jménem Franz Thomas Böhm - chlapcův otec Johann Böhm, narozený 16. dubna 1867 v Litvínovicích (Leitnowitz) čp. 1, přednosta železniční stanice v Merklíně čp. 36, byl synem Johanna Böhma, rolníka v Litvínovicích čp. 1 a Marie, roz. Seilerové rovněž z Litvínovic u Českých Budějovic (Budweis), matka dítěte Elisabeth, narozená 12. srpna 1868 v Haklových Dvorech (Hackelhöf) čp. 35, byla dcerou Leonharda Humlera, rolníka v Šindlových Dvorech (Schindelhöf) čp. 6 a Kathariny, roz. Štěpánové z Mokrého (Gauendorf) u Českých Budějovic, jako novorozencův kmotr a kmotra jsou podepsáni Franz Jaksch, majitel usedlosti v Šindlových Dvorech čp. 6 a jeho dcera Marie Jakschová - podle pozdějších přípisů se Franz Thomas Böhm dne 29. října roku 1929 v Českém Krumlově (Krumau) oženil s Annou Hoffmannovou z Arnoštova (Ernstbrunn) a na podzim roku 1939 vystoupil z katolické církve

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Hroznětínský kostel sv. Petra a Pavla

Foto Pavel Polák

Jeho svatební fotografie, pořízené v českokrumlovském fotoateliéru Seidel dne 26. října roku 1929, tj. 3 dny před samotnou ženitbou

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Českokrumlovská oddací matrika uchává tento záznam o jeho svatbě v českokrumlovském kostele sv. Víta 29. října roku 1929 - ženich Franz Thomas Böhm byl v té době učitelem ve dnes zcela zaniklém Rychnůvku, nevěsta Anna, narozená 21. ledna 1907, byla dcerou Julia Hoffmanna, obraceče forem v arnoštovské sklárně čp. 6, a Pauliny, roz. Weißové ze Spálence (Brenntenberg) čp. 93

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Se žáky školy v zaniklém Rychnůvku, odkud odešel do Velkých Skalin

Repro F. a F. Bertlwieserovi, Verlorene Böhmerwald-Heimat : Heimatbuch der Pfarre Deutsch-Reichenau bei Friedberg Gemeinde Reiterschlag von der Blüte bis zur Zerstörung (1995), s. 189

Snímek se žáky školy ve Velkých Skalinách zaslal do redakce Hoam! on sám

Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 356

Záznam školní kroniky dnes zaniklého Rychnůvku o jeho odchodu odtud do Velkých Skalin v roce 1933

Repro Kronika německé obecné školy Rychnůvek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív

Na sklonku života se svou neteří Helgou Grassingerovou ve Spiegelau

Repro Hoam!, 1990, č. 2, s. 133

Blahopřání krajanského měsíčníku k jeho diamantové svatbě s Anni, dívčím jménem von Hoffmann z rodu králováckých svobodných sedláků s erbem a šlechtickým titulem od knížete Kolowrata, se kterou se brali v roce 1930

Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 46

Vyjádření soustrasti ke skonu jeho ženy Anni

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 2, s. 41

Nekrolog v krajanském měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 45

Německá škola ve Velkých Skalinách kdysi...

Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 372

... a dnes (2020)

Foto Pavel Polák

O německé škole ve vsi Skaliny (byly Skaliny Děkanské, Pusté a Velké) se tu praví, že "ve sličném provedení je daleko viditelným pomezním kamenem německého kulturního života" - hrad Sokolčí pak je tu jmenován "Hofbauerschlossruine" tj. zříceniny "Dvořákova zámku"

Repro J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 182-183

Pasáž o Velkých Skalinách z knihy Jihočeské menšiny (1925), jejíž obálka zachycuje školu, která té "Jubilejní" české z roku 1928 v obci, kde bylo 8(!) českých obyvatel, mimochodem jako by z oka vypadla

Repro J.F. Svoboda, Jihočeské menšiny : vývoj kulturní, národnostní a školský (1925), s. 270-271

Velké Skaliny na snímcích z roku 2020

Foto Pavel Polák a Květa Cempírková

Česká "jubilejní škola" ve Velkých Skalinách

Foto Pavel Polák

V roce 1928 ho uvádí soupis německého učitelstva v Čechách jako učitelského "čekatele" (Anw.=Anwärter) na obecné škole ve Spálenci u Zbytin poté, co v roce 1922 absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích

Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens (1928), s. 365

Snímek zachycující v pozadí budovu školy ve Spálenci, přesněji řečeno v jeho části zvané Čtyřdomí ("Vierhäuser"), se vzpomínkou někdejší žačky na police se dřeváky ve třídě a sněhových závějích zavalujících školní dveře - tady Böhm začínal jako učitelský čekatel (viz i Franz Ilg)

Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 228