Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRANZ THOMAS BÖHM


Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Hroznětín (Lichtenstadt) se narodil v Merklíně čp. 36 dne 23. listopadu roku 1902 a den nato byl v hroznětínském farním kostele sv. Petra a Pavla farářem Friedrichem Neumannem i pokřtěn jménem Franz Thomas Böhm - chlapcův otec Johann Böhm, narozený 16. dubna 1867 v Litvínovicích (Leitnowitz) čp. 1, přednosta železniční stanice v Merklíně čp. 36, byl synem Johanna Böhma, rolníka v Litvínovicích čp. 1 a Marie, roz. Seilerové rovněž z Litvínovic u Českých Budějovic (Budweis), matka dítěte Elisabeth, narozená 12. srpna 1868 v Haklových Dvorech (Hackelhöf) čp. 35, byla dcerou Leonharda Humlera, rolníka v Šindlových Dvorech (Schindelhöf) čp. 6 a Kathariny, roz. Štěpánové z Mokrého (Gauendorf) u Českých Budějovic, jako novorozencův kmotr a kmotra jsou podepsáni Franz Jaksch, majitel usedlosti v Šindlových Dvorech čp. 6 a jeho dcera Marie Jakschová - podle pozdějších přípisů se Franz Thomas Böhm dne 29. října roku 1929 v Českém Krumlově (Krumau) oženil s Annou Hoffmannovou z Arnoštova (Ernstbrunn) a na podzim roku 1939 vystoupil z katolické církve
Repro SOA v Plzni - Acta Publica
Franz Thomas Böhm
Jeho svatební fotografie, pořízené v českokrumlovském fotoateliéru Seidel dne 26. října roku 1929, tj. 3 dny před samotnou ženitbou
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Franz Thomas Böhm

Českokrumlovská oddací matrika uchává tento záznam o jeho svatbě v českokrumlovském kostele sv. Víta 29. října roku 1929 - ženich Franz Thomas Böhm byl v té době učitelem ve dnes zcela zaniklém Rychnůvku, nevěsta Anna, narozená 21. ledna 1907, byla dcerou Julia Hoffmanna, obraceče forem v arnoštovské sklárně čp. 6, a Pauliny, roz. Weißové ze Spálence (Brenntenberg) čp. 93
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Franz Thomas Böhm
Se žáky školy v zaniklém Rychnůvku, odkud odešel do Velkých Skalin
Repro F. a F. Bertlwieserovi, Verlorene Böhmerwald-Heimat : Heimatbuch der Pfarre Deutsch-Reichenau bei Friedberg Gemeinde Reiterschlag von der Blüte bis zur Zerstörung (1995), s. 189
Franz Thomas Böhm
Snímek se žáky školy ve Velkých Skalinách zaslal do redakce Hoam! on sám
Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 356
Franz Thomas Böhm
Záznam školní kroniky dnes zaniklého Rychnůvku o jeho odchodu odtud do Velkých Skalin v roce 1933
Repro Kronika německé obecné školy Rychnůvek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív
Franz Thomas Böhm
Na sklonku života se svou neteří Helgou Grassingerovou ve Spiegelau
Repro Hoam!, 1990, č. 2, s. 133
Franz Thomas Böhm
Blahopřání krajanského měsíčníku k jeho diamantové svatbě s Anni, dívčím jménem von Hoffmann z rodu králováckých svobodných sedláků s erbem a šlechtickým titulem od knížete Kolowrata, se kterou se brali v roce 1930
Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 46
Franz Thomas Böhm
Vyjádření soustrasti ke skonu jeho ženy Anni
Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 2, s. 41
Franz Thomas Böhm
Nekrolog v krajanském měsíčníku
Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 45
Franz Thomas Böhm
Německá škola ve Velkých Skalinách kdysi...
Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 372
Franz Thomas Böhm
... a dnes
Repro Novohradské hory a Novohradské podhůří : příroda, historie, život (2006), s., s. 314, foto Pavel Mörtl
Franz Thomas Böhm
O německé škole ve vsi Skaliny (byly Skaliny Děkanské, Pusté a Velké) se tu praví, že "ve sličném provedení je daleko viditelným pomezním kamenem německého kulturního života" - hrad Sokolčí pak je tu jmenován "Hofbauerschlossruine" tj. zříceniny "Dvořákova zámku"
Repro J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 182-183

Pasáž o Velkých Skalinách z knihy Jihočeské menšiny (1925), jejíž obálka zachycuje školu, která té "Jubilejní" české z roku 1928 v obci, kde bylo 8(!) českých obyvatel, mimochodem jako by z oka vypadla
Repro J.F. Svoboda, Jihočeské menšiny : vývoj kulturní, národnostní a školský (1925), s. 270-271
Franz Thomas Böhm
Franz Thomas Böhm
V roce 1928 ho uvádí soupis německého učitelstva v Čechách jako učitelského "čekatele" (Anw.=Anwärter) na obecné škole ve Spálenci u Zbytin poté, co v roce 1922 absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích
Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens (1928), s. 365
Franz Thomas Böhm
Snímek zachycující v pozadí budovu školy ve Spálenci, přesněji řečeno v jeho části zvané Čtyřdomí ("Vierhäuser"), se vzpomínkou někdejší žačky na police se dřeváky ve třídě a sněhových závějích zavalujících školní dveře - tady Böhm začínal jako učitelský čekatel (viz i Franz Ilg)
Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 228
Franz Thomas Böhm
V roce 1965 byla škola zbourána a srovnána se zemí
Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 228
Franz Thomas Böhm
Plánek někdejší osady Spálenec s polohou zdejší školy
Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 220
Franz Thomas Böhm
Spálenec na staré pohlednici
Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Franz Thomas Böhm
Pohled ze Spálence na Knížecí stolec...
Repro www stránky Zaniklé obce, foto Kamil Klusák
Franz Thomas Böhm
... a opačným směrem z vrcholu Knížecího stolce
Foto Ivo Kareš
Franz Thomas Böhm
Zcela zaniklý Rychnůvek, kdy kdysi rovněž učil, na staré kolorované pohlednici J. Seidela...
Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Franz Thomas Böhm
... a dnes (2011)
Foto Ivo Kareš
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko