Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

RUDOLF DOYSCHER

Rudolf Doyscher
Je tu zachycen se spolužáky ročníku narození 1928 v červnu 1937 u příležitosti prvního svatého přijímání, k němuž je přivedli jejich učitelé Josef Dichtl a Isidor Stögbauer
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 77
Rudolf Doyscher
Jako šestnáctiletý krátce před odvodem k Říšské pracovní službě a válečnému námořnictvu
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 169
Rudolf Doyscher
Inzerát otcovy čalounické firmy v Českém Krumlově (za války "Krummau an der Moldau")
Repro R. Fink, Advokat und Zuckerbäcker : Handel, Gewerbe und Industrie im Böhmerwald 1930 bis 1940 (2005), s. 282
Rudolf Doyscher

Rudolf Doyscher
Dům v Linecké ulici, kde bývalo otcovo čalounictví, na snímku Franze Seidela ze sedmdesátých let 20. století a z roku 2017 (viz i Helmut Doyscher)
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel a foto Petr Hudičák

Rudolf Doyscher
Krátce po vyhnání v Rakousku, říjen 1945
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 234
Rudolf Doyscher
Po pěti letech hladovění v uprchlických táborech v už spolkovém Německu (Moosburg) roku 1950
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 234
Rudolf Doyscher
Se svou paní Elisabeth u Nepomuka při krumlovském mostě
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 290

K jeho pětašedesátinám vyšel v oficiálním orgánu krajanského sdružení tento text o něm
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 37, s. 10
Rudolf Doyscher
Parte na webových stránkách regionálního vydání listu Münchner Merkur za zemský okres Freising, jehož sněmu byl také členem
Repro Merkur.de - Traueranzeigen
Rudolf Doyscher
Znak hornobavorského města Moosburg and der Isar, kde zemřel a je i pochován
Repro Wikipedia
Rudolf Doyscher
Nekrolog v krajanském časopise napsal Heinz Präuer
Repro Hoam!, 2011, č. 5, s. 62
Rudolf Doyscher
Maminka Margarete Doyscherová na snímku z fotoatelieru Seidel, datovaném 21. července 1935
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Rudolf Doyscher
Jeho otec Hans Doyscher na snímku z fotoatelieru Seidel z téhož dne
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Záznam křestní matriky zaniklé farní obce Schönficht (byla po druhé světové válce zcela zničena ve vojenském výcvikovém prostoru Prameny pod českým místním jménem Smrkovec, které jí bylo uděleno v roce 1947) o narození jeho otce Johanna Doyschera dne 19. prosince roku 1898 ve dnes rovněž zcela zaniklé vsi Roggendorf (také Ober- a Unter-Rockendorf, zanikla ovšem pod českým jménem Žitná) čp. 53 a jeho křtu den nato, který vykonal v "schönfichtském" farním kostele, zasvěceném zemskému patronovi sv. Václavu (stavba z 15. století na místě kostela ještě staršího byla po druhé světové válce srovnána se zemí), farář Franz Dolejší - novorozencův otec, tkadlec v Roggendorfu čp. 44 Michael Doyscher (podepsaný tu jako Michl Doischer)byl synem krejčího Andrease Doyschera a jeho ženy Anny, roz. Grünesové ze Sangerbergu (dnes Prameny) čp. 43, matka dítěte Margaretha, dívčím jménem Schmuckerová, se narodila v Roggendorfu čp. 53 jako dcera zdejšího zedníka Johanna Schmuckera a jeho ženy Margarethy, roz. Seidlové z Lobzů (německy Lobes či Lobez) čp. 10 - pozdější přípis a originální, razítkem opatřené sdělení krumlovské prelatury (za druhé světové války nesl Český Krumlov německé jméno Krummau an der Moldau) dokládá vystoupení Johanna Doyschera v březnu 1945 (!) z římskokatolické církve s tím, že zůstává "gottesgläubig", tj. "věřícím v Boha"
Repro SOA v Plzni - Porta fontium
Rudolf Doyscher
Pohlednice ze zcela zaniklé Žitné, otcovy rodné vsi na Chebsku
Repro www stránky Zaniké obce
Rudolf Doyscher
Pohlednice ze zaniklého Smrkovce, kde byl v kostele sv. Václava pokřtěn jeho otec, který ovšem ještě v březnu 1945 stačil vystoupit z římskokatolické církve
Repro www stránky Zaniké obce
Rudolf Doyscher
Na tomto místě stával ve Smrkovci kostel sv. Václava
Repro www stránky Zaniké obce, foto Jiří Bremert
Rudolf Doyscher
Obálka (RVG-Verlags- und Vertriebs, 1996)
Rudolf Doyscher
Tak vyhlíželo "osvobození" Krumlova, psaného tu ještě s jedním "m" (za války byl přezván na "Krummau an der Moldau") - ten muž se vztyčenou pravicí v prvém automobilu je sám "Vůdce" Adolf Hitler
Repro V. Šizling, Mnichov na Českokrumlovsku (1987), s. 41
Rudolf Doyscher
Co asi bylo dál s onou malou dívenkou zdravící "Vůdce" za jeho návštěvy v Českém Krumlově v říjnu 1938 na snímku z nacistické propagační publikace?
Repro Mit dem VII. Korps ins Sudetenland (1939) /reedice: Se VII. sborem do šumavských Sudet : pamětní kniha na velkou dobu (2008), s. 7/
Rudolf Doyscher
Ani na příležitostné pohlednici, děkující "Vůdci" za osvobození sudetských krajů, nechybí "Krumau"
Repro J. Kuchař, Hitlerova sbírka v Čechách : obrazy, dary, psací stůl (2011), s. 152
Rudolf Doyscher
Začátky v Německu: baráky někdejšího zajateckého tábora v Moosburgu-Neustadt
Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 259
Rudolf Doyscher
Jeho dcera, sochařka Dagmar Doyscherová
Repro Sudetenpost, 2007, č. 9, s. 13
Rudolf Doyscher
Rodný Kynšperk nad Ohří dnes (2013)
Foto Pavel Polák
Rudolf Doyscher
I tady najdeme určitou souvislost s Krumlovem - krytá lávka u Kynšperka
je po českokrumlovských "rechlích" nejdelší v republice

Foto Pavel Polák
Rudolf Doyscher
Rechle v Českém Krumlově
Foto Pavel Polák
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko