Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

HERTA HEITER-KRALOVÁ

Herta Heiter-Kralová
Tento snímek z fotoateliéru Seidel s datem 22. října 1942 je psán na jméno Kral Herta a adresu Mautstadt 13
Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel
Herta Heiter-Kralová
Repro Hoam!, 1977, č. 9, s. 300
Herta Heiter-Kralová
Starý prapor Böhmerwaldjugend je tu vnášen roku 2009 na spolkové setkání DBB (Deutsche Böhmerwaldbund)
Repro www stránky Böhmerwald-Spielschar Nürtingen
Herta Heiter-Kralová
Její nářeční veršování ještě jen pod dívčím jménem v příloze pro mladé krajanského měsíčníku je vlastně pozvánkou na letní tábor šumavské mládeže v Riedelsbachu
Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1952, č. 6, s. 3-4
Herta Heiter-Kralová
Také ještě pod svým dívčím jménem se jako recitátorka nářečních veršů uplatnila při přednášce Johanna Baptista Puchingera o Šumavě, provázené světelnými obrazy v Backnangu roku 1952
Repro Hoam!, 1952, č. 612 s. 11
Herta Heiter-Kralová
V článku "I po svatbě nám zůstali věrni" se tu o ní rozepsal Erich Hans
Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1957, č. 11, s. 5

Německy psaný záznam křestní matriky farní obce Hořice na Šumavě o narození Adolfa Krále 27. května roku 1895 (ještě téhož dne ho kaplan Lorenz Walter ve zdejším kostele sv. Kateřiny i pokřtil) v Hořicích čp. 123 - zde se svou ženou bydlící otec dítěte, zdejší horník Johann Král (příjmení psáno dlouze) byl manželským synem Walberta Krale (zde příjmení psáno krátce), nočního hlídače důlního díla v Mokré (Mugrau) čp. 23, a jeho ženy Kathariny, roz. Pollakové ze dnes téměř zaniklých Hor (Spitzenberg), chlapcova matka Anna byla pak nemanželskou dcerou Theresie Kristlové, manželské dcery podruha v dnes zaniklém Račíně (Radschin) Jakoba Kristla (Christla) a Rosalie, roz. Kollerové z dnes rovněž zcela zaniklého Ondřejova (Andreasberg) - svobodná matka Anny Králové Theresia Kristlová se stala i novorozencovou kmotřičkou
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hořické oddací matriky (psal ho oddávající kněz P. Paulus Heinrich, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) o zdejší svatbě Adolfa Krále (příjmení psáno dlouze), osmadvacetiletého továrního dělníka z Hořic na Šumavě čp. 123, s dvaadvacetiletou pomocnicí v domácnosti Marií Vrážkovou z Mýta čp. 21, narozenou 28. ledna roku 1901 ve dnes zaniklé vsi Svíba /Schwiebgrub) kameníkovi Josefu Vrážkovi, bytem v rakouském městě Schrems (česky se mu říkalo Skřemelice) čp. 5, a Marii, roz. Bayerlové z Mýta čp. 4 - svatebními svědky byli Franz Vrážek, kameník v Mýtě čp. 21, a Erhard Kral (příjmení zde psáno krátce), horník z Hořic na Šumavě čp. 23
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Herta Heiter-Kralová
Její maminka Maria Králová, roz. Vrážková ze dnes zaniklé Svíby (Schweibgrub) na Seidelově snímku, datovaném 4. července 1939
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Herta Heiter-Kralová

Herta Heiter-Kralová
Rodné Mýto u Hořic na Šumavě na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Herta Heiter-Kralová

Herta Heiter-Kralová

Herta Heiter-Kralová
Dochované statky v Mýtě
Foto Pavel Polák


Průběžně doplňovaný plánek školní zahrady v Hořicích na Šumavě z kroniky zdejší obecné školy, kterou vychodila v druhé půli třicátých let 20. století
Repro Kronika Obecná škola Hořice na Šumavě 1904-1933, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko