CURT LINDA
 Repro Deutsches Filminstitut |
 Recenze žákovského představení hry o králi Drozdivousovi v českobudějovickém městském divadle 26. ledna 1930 zaznamenává vystoupení tehdy ani ne jedenáctiletého Kurta Lindy v titulní roli jako doklad neobyčejného talentu Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 10, s. 11 |
|
Jeho otec Josef si tu podle záznamu v českobudějovické "Knize oddaných" dne 31. ledna roku 1918 bere jako herec a kaprál zdejšího c.k. pěšího regimentu č. 91 a nemanželský syn posluhovačky Marie Lindové za ženu Marii Deutschovou, dceru Wenzela Deutsche z Nepomyšle, okr. Podbořany - jedním ze svědků byl česky psaný budějovický pekař Urbanek Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Takto jeho otec Josef Linda, narozený 10. ledna roku 1880 v Českých Budějovicích, vyplnil ve zdejším domě čp. 502 na Doudlebské (dnes Dukelské) ulici arch sčítání lidu z roku 1921: sám sebe tu v rubrikách o povolání označil slovy "Cacheur", tj. kašírník, v "uměleckém zařízení Linda (Kunstanstalt Linda)" a "Schauspieler", tj. herec, u ženy Marie čteme datum narození 6. července 1885 v Nepomyšli (Pomeisl), okres Podbořany (Podersam), synu Curtovi, narozenému podle otcova záznamu v Českých Budějovicích dne 24. dubna 1919, byly tehdy necelé dva roky Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 |
 "The Royal Biograf" v dobách své slávy ve dvacátých a třicátých letech minulého století Repro České Budějovice : obraz sociálního, kulturního a národohospodářského života města (1928), s. 135 a L. Nikrmajer, České Budějovice : 1867-1937 (2006), s. 76, fotografie ze sbírek Jihočeského muzea |
 "Royal Bio" ještě mezi stromy na Senovážném náměstí, jak jeho budovu zachytila pohlednice Gustava Braunera Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 2020, s. 52 |
|
  Inzerát z propagační brožury města mezi válkami informuje o dvou představeních denně, v neděli a o svátcích uvádělo "Royal Bio" dokonce 3 představení denně Repro Böhm. Budweis (České Budějovice) (1928?), s. 46 a obálka |
|
 Bio Royal stávalo v sousedství dosud nezakryté Mlýnské stoky, která sloužila Špitálskému, později Grafitovému a poté Zrcadlového mlýnu, jak se jeho označení měnilo (název Zrcadlový mlýn /Spiegelmühle/ souvisel s tím, že se tu vyrábělo z tuhy leštidlo) Repro České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka : články z let 2016 až 2022 (2023), s. 11 |
 Trochu bizarní příspěvek k českobudějovické historii kina "Royal" - na jaře 1930 tu v německém podniku řečnil Julius Fučík o Sovětském svazu - "zaníceně" a "přesvědčivě" ukázal "jeho nádhernou perspektivu" Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 45, s. 6 |
 Jeden ze vzácných záběrů bourání kina Royal na Senovážném náměstí Repro Státní okresní archiv České Budějovice |
 Zpráva o otevření frymburského kina dne 27. listopadu 1943 Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 92, s. 8 |
 Zápis z frymburské obecní kroniky o stavbě místního kina od data jejího povolení v listopadu 1939 až po dokončení v listopadu 1943(!) Repro Obecní kronika Frymburk 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 Zpráva o otevření frymburského kina v obecní kronice, která připomíná, že se tak stalo ve válce, která si od místních obyvatel vyžádala "mnoha krvavých obětí" Repro Obecní kronika Frymburk 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 "Bio Royal" a jeho bývalý majitel ve zprávě Jihočeské pravdy z října 1946 - ve Frymburku Repro Jihočeská pravda, 1946, č. 41, s. 2 |
|
  Takto ve Frymburku dosloužilo "Bio Royal" (snímky pořídil v roce 1958 frymburský fotograf Josef Junek) Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (Sammlung Koplinger, Linz) |
|
|
Dopis frymburského knihovníka Vladimíra Klementa (1929-2007) k dotazu o osudech kina Royal Repro archív Kohoutího kříže |
|
|
Dopis fimového historika Borise Jachnina (1932-2011) k mému dotazu na Lindu a jeho filmy i s odkazem na "Malé strašidýlko" Ottfrieda Preusslera Repro archív Kohoutího kříže |
|
 Rubrika "rodinných zpráv" v krajanském časopise uvádí v odstavci pod názvem "In der Fremde sind gestorben" (tj. "V cizině zemřeli") i datum otcova skonu v bádenském Mahhheimu Repro Hoam!, 1956, č. 1, s. 30 |
|
 Nekrolog bratra Curta Lindy Ericha napsal pro krajanský měsíčník Heinz Stegmann Repro Hoam!, 1985, č. 1, s. 58-59 |
|
Textová část: |
|
|
