logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

CURT LINDA

Repro Deutsches Filminstitut

Recenze žákovského představení hry o králi Drozdivousovi v českobudějovickém městském divadle 26. ledna 1930 zaznamenává vystoupení tehdy ani ne jedenáctiletého Kurta Lindy v titulní roli jako doklad neobyčejného talentu

Recenze žákovského představení hry o králi Drozdivousovi v českobudějovickém městském divadle 26. ledna 1930 zaznamenává vystoupení tehdy ani ne jedenáctiletého Kurta Lindy v titulní roli jako doklad neobyčejného talentu

Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 10, s. 11

Jeho otec Josef si tu podle záznamu v českobudějovické "Knize oddaných" dne 31. ledna roku 1918 bere jako herec a kaprál zdejšího c.k. pěšího regimentu č. 91 a nemanželský syn posluhovačky Marie Lindové za ženu Marii Deutschovou, dceru Wenzela Deutsche z Nepomyšle, okr. Podbořany - jedním ze svědků byl česky psaný budějovický pekař Urbanek

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Takto jeho otec Josef Linda, narozený 10. ledna roku 1880 v Českých Budějovicích, vyplnil ve zdejším domě čp. 502 na Doudlebské (dnes Dukelské) ulici arch sčítání lidu z roku 1921: sám sebe tu v rubrikách o povolání označil slovy "Cacheur", tj. kašírník, v "uměleckém zařízení Linda (Kunstanstalt Linda)" a "Schauspieler", tj. herec, u ženy Marie čteme datum narození 6. července 1885 v Nepomyšli (Pomeisl), okres Podbořany (Podersam), synu Curtovi, narozenému podle otcova záznamu v Českých Budějovicích dne 24. dubna 1919, byly tehdy necelé dva roky

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

"The Royal Biograf" v dobách své slávy ve dvacátých a třicátých letech minulého století

"The Royal Biograf" v dobách své slávy ve dvacátých a třicátých letech minulého století

Repro České Budějovice : obraz sociálního, kulturního a národohospodářského života města (1928), s. 135 a L. Nikrmajer, České Budějovice : 1867-1937 (2006), s. 76, fotografie ze sbírek Jihočeského muzea

"Royal Bio" ještě mezi stromy na Senovážném náměstí, jak jeho budovu zachytila pohlednice Gustava Braunera

"Royal Bio" ještě mezi stromy na Senovážném náměstí, jak jeho budovu zachytila pohlednice Gustava Braunera

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 2020, s. 52

Inzerát z propagační brožury města mezi válkami informuje o dvou představeních denně, v neděli a o svátcích uvádělo "Royal Bio" dokonce 3 představení denněInzerát z propagační brožury města mezi válkami informuje o dvou představeních denně, v neděli a o svátcích uvádělo "Royal Bio" dokonce 3 představení denně

Inzerát z propagační brožury města mezi válkami informuje o dvou představeních denně, v neděli a o svátcích uvádělo "Royal Bio" dokonce 3 představení denně

Repro Böhm. Budweis (České Budějovice) (1928?), s. 46 a obálka

Bio Royal stávalo v sousedství dosud nezakryté Mlýnské stoky, která sloužila Špitálskému, později Grafitovému a poté Zrcadlového mlýnu, jak se jeho označení měnilo (název Zrcadlový mlýn /Spiegelmühle/ souvisel s tím, že se tu vyrábělo z tuhy leštidlo)

Bio Royal stávalo v sousedství dosud nezakryté Mlýnské stoky, která sloužila Špitálskému, později Grafitovému a poté Zrcadlového mlýnu, jak se jeho označení měnilo (název Zrcadlový mlýn /Spiegelmühle/ souvisel s tím, že se tu vyrábělo z tuhy leštidlo)

Repro České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka : články z let 2016 až 2022 (2023), s. 11

Trochu bizarní příspěvek k českobudějovické historii kina "Royal" - na jaře 1930 tu v německém podniku řečnil Julius Fučík o Sovětském svazu - "zaníceně" a "přesvědčivě" ukázal "jeho nádhernou perspektivu"

Trochu bizarní příspěvek k českobudějovické historii kina "Royal" - na jaře 1930 tu v německém podniku řečnil Julius Fučík o Sovětském svazu - "zaníceně" a "přesvědčivě" ukázal "jeho nádhernou perspektivu"

Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 45, s. 6

Jeden ze vzácných záběrů bourání kina Royal na Senovážném náměstí

Jeden ze vzácných záběrů bourání kina Royal na Senovážném náměstí

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Zpráva o otevření frymburského kina dne 27. listopadu 1943

Zpráva o otevření frymburského kina dne 27. listopadu 1943

Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 92, s. 8

Zápis z frymburské obecní kroniky o stavbě místního kina od data jejího povolení v listopadu 1939 až po dokončení v listopadu 1943(!)

Zápis z frymburské obecní kroniky o stavbě místního kina od data jejího povolení v listopadu 1939 až po dokončení v listopadu 1943(!)

Repro Obecní kronika Frymburk 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Zpráva o otevření frymburského kina v obecní kronice, která připomíná, že se tak stalo ve válce, která si od místních obyvatel vyžádala "mnoha krvavých obětí"

Zpráva o otevření frymburského kina v obecní kronice, která připomíná, že se tak stalo ve válce, která si od místních obyvatel vyžádala "mnoha krvavých obětí"

Repro Obecní kronika Frymburk 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

"Bio Royal" a jeho bývalý majitel ve zprávě Jihočeské pravdy z října 1946 - ve Frymburku
 asi ne nadlouho změnilo jméno na "Kino Hana" po "choti pana presidenta"

"Bio Royal" a jeho bývalý majitel ve zprávě Jihočeské pravdy z října 1946 - ve Frymburku
asi ne nadlouho změnilo jméno na "Kino Hana" po "choti pana presidenta"

Repro Jihočeská pravda, 1946, č. 41, s. 2

Takto ve Frymburku dosloužilo "Bio Royal" (snímky pořídil v roce 1958 frymburský fotograf Josef Junek)Takto ve Frymburku dosloužilo "Bio Royal" (snímky pořídil v roce 1958 frymburský fotograf Josef Junek)

Takto ve Frymburku dosloužilo "Bio Royal" (snímky pořídil v roce 1958 frymburský fotograf Josef Junek)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (Sammlung Koplinger, Linz)

Dopis frymburského knihovníka Vladimíra Klementa (1929-2007) k dotazu o osudech kina Royal

Repro archív Kohoutího kříže

Dopis fimového historika Borise Jachnina (1932-2011) k mému dotazu na Lindu a jeho filmy i s odkazem na "Malé strašidýlko" Ottfrieda Preusslera

Repro archív Kohoutího kříže

Rubrika "rodinných zpráv" v krajanském časopise uvádí v odstavci pod názvem "In der Fremde sind gestorben" (tj. "V cizině zemřeli") i datum otcova skonu v bádenském Mahhheimu

Rubrika "rodinných zpráv" v krajanském časopise uvádí v odstavci pod názvem "In der Fremde sind gestorben" (tj. "V cizině zemřeli") i datum otcova skonu v bádenském Mahhheimu

Repro Hoam!, 1956, č. 1, s. 30

Nekrolog bratra Curta Lindy Ericha napsal pro krajanský měsíčník Heinz Stegmann

Nekrolog bratra Curta Lindy Ericha napsal pro krajanský měsíčník Heinz Stegmann

Repro Hoam!, 1985, č. 1, s. 58-59

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist