FRANZ MAYER-OBERPLAN

Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání

Vidíme ho tu stát na snímku z roku 1930 mezi členy hornoplánského chrámového sboru v zadní řadě druhého zleva v brýlích

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození ve zdejším čp. 17 stavebnímu technikovi Franzi Mayerovi z Horní Plané čp. 45 (jeho otec Franz Mayer byl na téže adrese stavebním mistrem a truhlářem, matka Anna, roz. Firnschrattová, pocházela z Bělé /Parkfried/ čp. 28) a Anně, dceři želnavského poštmistra Mathiase Habertha z tamního čp. 17 a Anny, roz. Leitnerové z rakouského Rohrbachu čp. 23 - rodiče se vzali teprve 26. září 1893 a přípis pod latinským odkazem na jejich svatbu informuje i o sňatku Franze Mayera-Oberplan dne 12. září roku 1921 s Katharinou Holzingerovou z Horní Plané

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam o jeho svatbě s Katharinou Holzingerovou 12. září 1921 v Kájově (viz i Edeltraud Mayerová)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dům čp. 11 na hornoplánském náměstí, který je uveden v záznamu o svatbě jako jeho bydliště, na fotografii z počátku devadesátých let 20. století - v roce 1992 byl stržen, na jeho místě dnes stojí jiný

Foto Bohumil Vácha

Dřevěná kuželka, nalezená na půdě domu

Foto Ivo Kareš

Obálka a věnování jeho sbírky básní Šumavskému muzeu v Horní Plané

Nepodepsaný nekrolog v budějovickém listě

Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 54, s. 13

Stifterův psací stůl, vystavený ve spisovatelově rodném domě v Horní Plané a zmíněný v Mayerově textu

Foto Ivo Kareš

Selský pár ze Želnavy v původním zdejším kroji

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 6, s. 73

Vánoční hra dětí z obecné školy v Želnavě

Repro Glaube und Heimat, 1972, č. 2, s. 78

Na budově bývalé želnavské školy byl ještě nedávno patrný německý nápis (2010)

Foto Ivo Kareš

Památník císaře Josefa II., který kdysi stával před želnavskou školou

Glaube und Heimat, 1987, č. 3, s. 71

Želnavské posvícení třetí neděli po Velikonocích

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 7, s. 80

Rodná Želnava na pohlednici Josefa Seidela z roku 1911

Kostel sv. Jakuba v Želnavě dnes

Foto Ivo Kareš

Mariánský oltář kostela sv. Jakuba v Želnavě s křtitelnicí z roku 1723 vedle

Repro F. Mareš - J. Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v
politickém okresu Krumlovském, Svazek první, Okolí Krumlova (1918), s. 470 a Glaube und Heimat, 1982, č. 8, s. 61

Přijatý návrh hlavního oltáře kostela v Želnavě, jak ho v září roku 1724 předložil českokrumlovský městský truhlář Josef Široký, bratr želnavského duchovního Matěje Antonína Širokého

Repro M. Šroněk - K. Horníčková - J. Ivanega, Zbožnost, účelnost, reprezentace : zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století (2020), s. 90 (SOA Třeboň, odd. ČK, ÚK ČK, sign. 3Ka 3a/25)

Interiér želnavského kostela na snímcích z roku 2012

Foto Pavel Polák

Pamětní deska na zdi želnavského kostela

Foto Ivo Kareš

Hřbitov v Želnavě v roce 2011

Foto Ivo Kareš

Na návsi v Želnavě dodnes stojí unikátní rozdělovač vody z roku 1818, od nějž byla přiváděna voda do jednotlivých stavení - byl vytesán z jediného kusu žuly a německý nápis nápis na něm říká: "Kdož stále jen chuť má pít, ať přijde, já mohu ho každý den napojit"

Foto Ivo Kareš