Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF RAMMEL

Josef Rammel
Josef Rammel a jeho žena Marie Susanne, roz. Mendeová (*21. ledna 1876 ve Vídní, †18. února 1938 ve Vimperku) - měli spolu 7 dětí: dcery Elisabeth (1899-1899), Marii (1904-1992) a druhou Elisabeth (1907-1980), jakož i syny Josefa (1900-1951), Johanna (1905-1988), Ernsta (1909-2000) a Karla (1911-1984)
Repro www stránky MyHeritage.de
Josef Rammel
Jako jeden z mála šumavských německých autorů má heslo i v I. ročníku Kulturního adresáře ČSR
Repro Kulturní adresář ČSR (1934), s. 368
Josef Rammel
Znak jeho rodné obce Böheimkirchen
Repro Wikipedia

Josef Rammel
Záhlaví jeho ročního přehledu v šumavském kalendáři křesťansko-sociálního listu Landbote na rok 1923
Repro Landbotekalender für das Jahr 1923, s. 33

Josef Rammel
Josef Rammel
Odřená obálka jednoho z vimperských kalendářů a záhlaví jeho povídky v něm
i s jednou z ilustrací

Repro Christlicher Neujahrs-Bote. Kalender für das Jahr 1928, s. 41, 46
Josef Rammel
Josef Rammel
Obálky dvou pamětních knih města Vimperka, které vedl v letech 1922-1943 s velikou důkladností
Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I. a II.
(SOA v Třeboni - digitální archív)
Josef Rammel
Záhlaví (1922) pamětní knihy města Vimperka s jeho podpisem - jako povolání kronikářovo uvedl "spisovatel"
Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I.
(SOA v Třeboni - digitální archív)
Josef Rammel
Novinový výstřižek ve vimperské městské kronice o zdejší oslavě 11. výročí Hitlerova nástupu k moci s Rammelovou autorskou šifrou na konci - odkud jen všichni známe toho démona souhlasu?
Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II.
(SOA v Třeboni - digitální archív)
Josef Rammel
Stranou 665 jeho zápisy v pamětní knize města končí: závěrem vlepil na další dvě strany (666 a další) šumavské proroctví "Stormbergerovo", známější jako "Mühlhiaslovo", z počátku 19. století, které se 1945 hrůzně vyplnilo ("Stormberger" měl žít někde kolem Zwieselu a ve Zwieselu měl být někdy kolem roku 1806 i pohřben)
Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II.
(SOA v Třeboni - digitální archív)

Nejcennějším jeho textem kromě samotné kroniky města Vimperka zůstává bezpochyby tento příspěvek o dějinách Židů ve Vimperku a okolí, pojatý do dvojjazyčné knihy Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, jejíž 1. díl vydal roku 1934 v Židovském nakladatelství Brno-Praha Hugo Gold (1895-1974)
Repro J. Rannel, Geschichte der Juden in Winterberg und Umgebung, H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Boehmens in Vergangenheit und Gegenwart (1934), s. 691-697
Josef Rammel
Tady mu Franz Eduard Hrabe věnuje svou práci o Dr. Gustavu Jungbauerovi
Josef Rammel
Josef Rammel
Na snímku vnitřku vimperského děkanského kostela z přelomu 19. a 20. století jsou vidět i obě Quastova okna
Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 222
Josef Rammel
Josef Rammel
Postava Krista na jednom z oken, podrobeném v roce 2003 poprvé od své instalace restaurátorskému zásahu
Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (2004), s. 225
Josef Rammel
Detail Kristovy hlavy z okna vimperského kostela
Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 87
Josef Rammel
Quastův autoportrét z doby před rokem 1840
Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 17
Josef Rammel
Jan Zachariáš Quast (1814-1891) - obraz Autoportrét hledící doprava (1889) je zřejmě malován podle fotografie
Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 32
Josef Rammel
Vzácný snímek, pořízený někdy kolem roku 1880, zachycuje tu Jana Zachariáše Quasta malujícího Kristovu hlavu na skleněnou desku
Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 37
Josef Rammel
Současný (2012) snímek interiéru i s Quastovými okny
Foto Pavel Polák

Videozáznam z Vimperka zachycuje i okna kostela, jako hudební doprovod
v závěrečné části zazní i "Wuldalied" Wallnera a Milze

Videozáznam vystavený na YouTube
Josef Rammel
Malovaná váza od Jana Zachariáše Quasta, která patrně reprezentovala české sklo na světové výstavě v Paříži roku 1867
Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772), katalog výstavy (1997), s. 16
Josef Rammel
Vánoční úprava hlavního oltáře děkanského kostela na snímku z roku 1904 figuruje tu na obálce prosincového čísla krajanského měsíčníku
Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1977, č. 12, obálka
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko