Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

WENDELIN RZIHA VON MÜHLAU

Wendelin Rziha
Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 33
Wendelin Rziha
Repro A. Maysl, Obchodní a průmyslová komora v Čes. Budějovicích 1850-1905 (1906), tab. VII

Český zápis plzeňské matriky o jeho narození "za malou Branou" čp. 8 v rodině měšťana a mistra mlynářského Bernarda Ržihy (syna "po †Panu Františkovi Ržihovi, měšťanu a zasloužilém mistru mlynářském v Plzni, a Paní Mateřy Markity, rozené Taunové z Plzny") a jeho ženy Alžběty, dcery kupce a měšťana Jakuba Fodermayera a Alžběty, roz. Molitorové "z Plzny" (i Profous uvádí v Místních jménech v Čechách tvar "noua Pylzna") - novorozenec sám je tu obdařen hned třemi křestními jmény: Wendelinus Jacobus Eduardus
Repro SOA v Plzni - Acta Publica
Wendelin Rziha
Jeho podpis na pamětní listině českobudějovické synagogy z roku 1888 (viz i Israel Kohn)
Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích
Wendelin Rziha
Mezi členy jednoho z prvních výborů Českobudějovické městské spořitelny (Städtische Sparcassa) sedí druhý zleva, vedle něho úplně vlevo Anton Franz Taschek, vpravo v téže řadě pak sedí Cajetan Kail (1806-1884), předseda výboru pro stavbu Německého domu - ve výboru, vzniklém roku 1869, Rziha rovněž působil
Repro Osmdesát let Českobudějovické spořitelny (1936), obr. příl.

Ze záznamu v českobudějovické knize zemřelých vyplývá, že ho pochovával sám biskup Říha,
jeho česky se píšící "jmenovec"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Wendelin Rziha Wendelin Rziha
Jeho hrob u sv. Otýlie
Foto Ivo Kareš

Tady figuruje na stránkách listu "Českobudějovické noviny" z léta osudového roku 1938 v čele místních "odrodilců" (dal se však prý zaopatřit česky), mezi nimiž tu figurují i jména Bitzan, Hansen, Hawelka, Schweighofer, Taschek či Zink, sám autor úvodníku se však pro jistotu podepsal jen "Kapa Sigma"
Repro Českobudějovické noviny, 1938, č. 33, s. 1
Wendelin Rziha
Původní Ullmannův nákres průčelí Německého domu v Českých Budějovicích a jeho realizace z let 1871-1872
(viz i Günther Konrad Meerwald)

Repro Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1937 a 1938 a Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien /foto vpravo/ a Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Wendelin Rziha
Budova v roce 2014 - dnes Kulturní dům Slavie, mezi obyvateli Budějovic ale stále převládá pojmenování "Armáďák", upomínající jeden z jeho poválečných názvů Dům armády (ještě předtím se ovšem jmenoval i Stalinův...)
Foto Ivo Kareš

Autor projektu Německého domu v Českých Budějovicích Vojtěch Ignác Ullmann (1822-1897)...
Repro Hora-Hořejš, Petr, Toulky českou minulostí. Osmý díl (2000), s. 96
Wendelin Rziha
... a stavba dnes už zbořeného Prozatimního divadla v Praze, prozrazující téhož autora dost přesvědčivě (není bez zajímavosti, že Ullmann projektoval i Lažanského palác na nábřeží Vltavy s kavárnou Slávií v přízemí, nesoucí tedy stejné jméno jako dnes Německý dům)
Repro Hora-Hořejš, Petr, Toulky českou minulostí. Osmý díl (2000), s. 97
Wendelin Rziha
Lignitové doly u Kamenného Újezda na staré pohlednici...
Repro www stránky obce Kamenný Újezd
Wendelin Rziha
... podobný záběr místní části "Na Dolech" z roku 2014
Foto Ivo Kareš
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko