logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LINA WATZLIKOVÁ

Snímek z fotoateliéru Seidel s datem 6. března 1904, tedy rok a půl před svatbou

Snímek z fotoateliéru Seidel s datem 6. března 1904, tedy rok a půl před svatbou

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Výřez se svatební fotografie z roku 1905, uchovávané ve sbírce Brigitte Watzlikové

Výřez se svatební fotografie z roku 1905, uchovávané ve sbírce Brigitte Watzlikové

Repro R. Fink, Hans Watzlik : sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 11

Snímek s manželem, pořízený 3. srpna 1913 na jméno a adresu Watzlich Hanns, Lehrer Neuern

Snímek s manželem, pořízený 3. srpna 1913 na jméno a adresu Watzlich Hanns, Lehrer Neuern

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Záznam o jejím narození a křtu v matrice obce České Žleby - otec Josef Pascher, syn kováře Johanna Paschera z Nové Hospody, farnost Kaplice, a jeho ženy Juliany Mardetschlägerové z Komařic, byl tehdy učitelem ve Stožci, matka Rosa byla dcerou měšťana a podkováře Ignatze Hableho a jeho manželky Agnes, roz. Kreußové, obou z Kašperských Hor

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam oddací matriky farní obce Hořice na Šumavě o zdejší svatbě Hanse a Liny Watzlikových 19. září 1905 - ženich je psán příjmením Watzlik (alias Vaclik), ale v pozdějším přípise z roku 1925, tj. o 20 let později, děkan Paulus Heinrich uvádí, že podle výnosu Zemské politické správy s datem 12. května téhož roku 1925 je správné, a to stejně jako v případě Hansova otce, psát "Wazlik", nikoli "Watzlik" či "Vaclik" (!)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodinný snímek Liny a Hanse Watzlikových s jejich jediným synem Hansjörgem Watzlikem

Rodinný snímek Liny a Hanse Watzlikových s jejich jediným synem Hansjörgem Watzlikem

Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 97

Manželé Watzlikovi

Manželé Watzlikovi

Repro V. Karell, Hans Watzlik : Einführung in Leben und Werk (1959), obr. příl.

Tady pózuje stojící druhá zprava (její muž, na něhož hledí, stojí sedmý zleva) na spisovatelském setkání při hradě Wartburg roku 1936

Tady pózuje stojící druhá zprava (její muž, na něhož hledí, stojí sedmý zleva) na spisovatelském setkání při hradě Wartburg roku 1936

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 314 (přetištěno z Sudetendeutscge Monatsblätter /Julmond 1936/)

Manželé Watzlikovi doma v Nýrsku

Manželé Watzlikovi doma v Nýrsku

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 476 (ze sbírek ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

S manželem na procházce Karlovými Vary roku 1938...

S manželem na procházce Karlovými Vary roku 1938...

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 476 (ze sbírky Brigitte Watzlikové)

... a u Černého jezera v roce 1943

... a u Černého jezera v roce 1943

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 474 (ze sbírky Brigitte Watzlikové)

V knize Josefa Blaua z roku 1918 najdeme kopii vystřihovaného milostného dopisu z Ondřejova ve vlastnictví Liny Watzlikové

V knize Josefa Blaua z roku 1918 najdeme kopii vystřihovaného milostného dopisu z Ondřejova ve vlastnictví Liny Watzlikové

Repro J. Blau, Böhmerwälder Hausindustrie und Volkskunst, Teil 2. Frauen-Hauswerk und Volkskund (1918), s. 346

Manželovo parte a úmrtní lístek s jednou z jeho básníManželovo parte a úmrtní lístek s jednou z jeho básní

Manželovo parte a úmrtní lístek s jednou z jeho básní

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 470 a 471 (úmrtní lístek z fondu HStA, SdA, Nl Watzlik)

Rodný dům ve Stožci už nestojí, ale podle vzpomínek místních pamětníků byly finské domky pro důstojníky Pohraniční stráže vybudovány na místě původních domů a čísla popisná se neměnila...

Rodný dům ve Stožci už nestojí, ale podle vzpomínek místních pamětníků byly finské domky pro důstojníky Pohraniční stráže vybudovány na místě původních domů a čísla popisná se neměnila...

Foto Pavel Polák

... ať už to je či není pravda, na leteckém snímku z roku 1952 jsou základy původních stožeckých domů ještě patrné

... ať už to je či není pravda, na leteckém snímku z roku 1952 jsou základy původních stožeckých domů ještě patrné

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Stožec na pohlednici Josefa Seidela

Stožec na pohlednici Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Jiná starší Seidelova pohlednice "aus Tusset", tj. ze Stožce

Jiná starší Seidelova pohlednice "aus Tusset", tj. ze Stožce

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank

Snímek kaple a školy v Mokré, kde její otec řediteloval (budova školy je ta tmavá vpravo hned vedle kaple)

Snímek kaple a školy v Mokré, kde její otec řediteloval (budova školy je ta tmavá vpravo hned vedle kaple)

Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 95, 96

V dnešní (2011) Mokré již dům naproti škole nestojí

V dnešní (2011) Mokré již dům naproti škole nestojí

V dnešní (2011) Mokré již dům naproti škole nestojí

Foto Ivo Kareš

Interiér kaple v Mokré

Interiér kaple v Mokré

Foto Pavel Polák

"Šachta" na Olšině s dopravníkem na rašelinu, ves Mokrá v pozadí

"Šachta" na Olšině s dopravníkem na rašelinu, ves Mokrá v pozadí

Repro G. Stifter, Stuben : das verschwundene Dorf im Herzen des Böhmerwaldes (2007), s. 66

Zpráva z roku 1951 o jejím pobytu v řezenské nemocnici po zranění, které jí způsobil pes, vítající ji po návratu od kaple s manželovým umrlčím prknem

Zpráva z roku 1951 o jejím pobytu v řezenské nemocnici po zranění, které jí způsobil pes, vítající ji po návratu od kaple s manželovým umrlčím prknem

Repro Hoam!, 1952, č. 1, s. 14

Krajanský měsíčník informuje tu roku 1953 ve svém únorovém čísle o jejích třech bratřích, z nichž jeden padl v první světové válce, druhý zahynul v roce 1945 v Praze, třetí z nich pak, poslední mužský potomek rodu, byl pochován v lednu 1953 v Bayreuthu

Krajanský měsíčník informuje tu roku 1953 ve svém únorovém čísle o jejích třech bratřích, z nichž jeden padl v první světové válce, druhý zahynul v roce 1945 v Praze, třetí z nich pak, poslední mužský potomek rodu, byl pochován v lednu 1953 v Bayreuthu

Repro Hoam!, 1953, č. 2, s. 24

Podle této zprávy krajanského měsíčníku z roku 1955 odmítl Watzlik žít za války v Mnichově či Karlových Varech se slovy, že by bez Šumavy nemohl žít, uvažoval o přesídlení z Nýrska do Českého Krumlova, v čemž mu prý zabránilo vyhnání, manželce Lině se během jeho věznění v Klatovech podařilo alespoň přepravit za hranice písemnosti

Podle této zprávy krajanského měsíčníku z roku 1955 odmítl Watzlik žít za války v Mnichově či Karlových Varech se slovy, že by bez Šumavy nemohl žít, uvažoval o přesídlení z Nýrska do Českého Krumlova, v čemž mu prý zabránilo vyhnání, manželce Lině se během jeho věznění v Klatovech podařilo alespoň přepravit za hranice písemnosti

Repro Hoam!, 1955, č. 1, s. 16

Pamětní shromáždění snad jen náhodou na den sv. Václava, nikoli jen k 10. výročí manželova skonu, konané roku 1958 v bavorském Landshutu za její účasti, jak o něm referoval krajanský měsíčník

Repro Hoam!, 1958, č. 11, s. 15-16

Její parte z roku 1964

Její parte z roku 1964

Repro Hoam!, 1965, č. 2, s. 63

Nekrolog na stránkách krajanského časopisu

Nekrolog na stránkách krajanského časopisu

Repro Glaube und Heimat, 1965, č. 2, s. 59

Jiný její nekrolog napsal pro krajanský měsíčník Josef Rotter z Řezna

Repro Hoam!, 1965, č. 2, s. 51-52

Obálka (1926) prvního vydání manželovy knihy "Sankt Gunther in der Wildnis" (tj. Svatý Vintíř v divočině), o jejíž poválečné vydání marně usilovala, jak patrno z jejího dopisu Skalitzkymu (nakladatelství Kösel & Pustet, Mnichov)

Obálka (1926) prvního vydání manželovy knihy "Sankt Gunther in der Wildnis" (tj. Svatý Vintíř v divočině), o jejíž poválečné vydání marně usilovala, jak patrno z jejího dopisu Skalitzkymu (nakladatelství Kösel & Pustet, Mnichov)

Obálka (1936) románu, který vznikl na základě jejích vzpomínek z dětství, v originále měl název Erdmut a do češtiny ho přeložil pro katolické nakladatelství Vyšehrad kněz František Odvalil

Obálka (1936) románu, který vznikl na základě jejích vzpomínek z dětství, v originále měl název Erdmut a do češtiny ho přeložil pro katolické nakladatelství Vyšehrad kněz František Odvalil

Recenze na tuto knihu jejího muže (německy vyšla 1935), až osudného roku 1938 napsaná pod šifrou "ov" pro staroříšské Archy

Recenze na tuto knihu jejího muže (německy vyšla 1935), až osudného roku 1938 napsaná pod šifrou "ov" pro staroříšské Archy

Repro Archy 42, 1938, sbírka III.

Dnešní panorama Černé v Pošumaví

Foto Jan Jelínek

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist