Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

MARIA ALOISIA DICHTLOVÁ

Milovat - mlčet - vydat svědectví

Tak znělo osobní heslo karmelitánky ze Šumavy, o níž existuje z roku 1991 i kniha, která to heslo "Lieben - Schweigen - Zeugnis geben" zvolila za svůj název. Maria Annuntiata vom Kreuz OCD, innsbrucká karmelitánka jako ta, o níž její text pojednává, dala knize podtitul "Mutter Maria Aloisia vom Herzen Jesu. Eine große Frau aus dem Böhmerwald, Gründerin des Karmel St. Josef und St. Theresia". Doprovází ji mj. rodokmen Dichtlových, kteří dali církvi hned několik významných osobností (Josef Dichtl má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení). Webová stránka s historií innsbruckého Karmelu a barevnou podobiznou Matky Marie Aloisie ze Srdce Ježíšova referuje i o tom, že rodačka z Jablonce (Ogfolderhaid) byla téměř věkovou vrstevnicí hornoplánského šumavského klasika Adalberta Stiftera. Spatřila světlo světa dne 17. října roku 1809 jako Theresia Dichtlová ("po chalupě" Resi Böhmová, tedy "Böhm Resi") v rodině sedláka a rychtáře Franze Dichtla a jeho ženy Kathariny, manželské dcery Gregora Obermühlera, mlynářského mistra v Jablonci čp. 15 a Elisabeth, roz. "Wäzlin" ze Ktiše, jeho manželky. Měla prý převzít městské stavení bezdětných příbuzných ve Chvalšinách, cítila se však povolána ke klášternímu životu. Když se prý jednou účastnila taneční zábavy, které se nedalo vyhnout, šla tam, aby se neprohřešila ideálu pokání, s hrachem v botách; kromě toho si prý měla dávat do polštáře na loži pod hlavu kámen. Roku 1830 se Theresia stala novickou v pražském Karmelu (uvedl ji tam kněz Hermann Dichtl, její bratr, pozdější zpovědník excísaře Ferdinanda Dobrotivého a přítel i otcovský rádce Jana Nepomuka Neumanna, i česky o něm píšící do Časopisu katolického duchovenstva - o něm viz i zde), domově Pražského Jezulátka. 17. října 1833 tam složila ve svých čtyřiadvaceti letech věčné sliby, přijala řádové jméno Maria Aloysia a Corde Jesu a čtyři roky nato se osmadvacetiletá stala představenou kláštera, kteroužto funkci zastávala vlastně až do konce svého života. V roce 1845 si innsbrucký litograf Johann Kravogl vyprosil na sestrách z pražského Karmelu založení nového kláštera a úkolem v Tyrolích byla rok nato pověřena právě Maria Aloisia Dichtlová. Za velkých těžkostí a nouze se jí klášter sv. Josefa a sv. Terezie v Innsbrucku podařilo nejen založit, nýbrž také udržet. Její spolusestry prý o ní říkávaly: "Die Mutter Aloisia wirds schon ausbeten (tj. "Matka Maria Aloisia už to modlitbou vyprosí." - pozn. překl.). Zesnula v tyrolském Innsbrucku dne 21. září 1891 s pověstí světice. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon píše, že když byl v roce 1982 otevřen její hrob, našli její tělesné ostatky a oděv neporušeny (v originále "waren ihre Gebeine und ihre Kleidung unversehrt").

Několik výroků Ctihodné matky Marie Aloisie ze Srdce Ježíšova
a modlitba na její přímluvu

Jdeme-li ke společné modlitbě (v originále "zum Gebet in den Chor" - pozn. překl.), měly bychom si představit, že celý svět se svými bolestmi a trampotami, se svými zármutky a nebezpečenstvími spočívá na našich bedrech.
*
Ony duše, které vytrvají ve své prvotní věrnosti až do smrti, budou jednou zářit jako hvězdy na nebi!
*
Když večer odkládám breviář, těším se už na to, až ho ráno znovu budu smět vzít do rukou.
*
Jen vždy konat dobro: všechno z lásky k Bohu!
*
Rozdíl mezi kláštery v dobrém duchu a těmi, kde dobrý duch chybí, nespočívá v tom, že v těch prvních není chyb; nýbrž v tom, že se tu chyby netrpí, nýbrž jsou napravovány; v těch druhých pak nikoli. A to má za následek rozpad řádové discipliny.

Pane Ježíši, v Matce Marii Aloisii ze Srdce Ježíšova dal jsi nám příklad, jak Tě uctívat v tajemství Tvého člověčenství (v originále "im Geheimnis Deiner Menschenwerdung" - pozn. překl.). Učí nás, abychom s plnou důvěrou očekávali všechno od Tebe, syna Božího, abychom prostým a střídmým životem dozráli k moudrosti Božského synovství (v originále "zur Weisheit der Gotteskindschaft" - pozn. překl.). Dopřej nám na její přímluvu, oč Tě s důvěrou prosíme a oslav Sebe v ní, ať ona Tebe oslaví ve Tvé církvi navěky. Amen.
- - - - -
* Jablonec / † † † Innsbruck
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko