Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ALOYS DREYER

Deutschland, Österreich zusammen… Německo, Rakousko spolu…

Deutschland, Österreich zusammen
Stehen wider jeden Feind,
Sind zu festem Schutz und Trutze
Brüderlich sie stets vereint.
Ausgeschlossen sei ein jeder,
Wer 's nicht ehrlich mit uns meint. -
Deutschland, Österreich zusammen
Stehen wider jeden Feind…

Německo, Rakousko spolu
všem svým sokům na odpor
stojí pevně v branném šiku -
jednotný, bratrský sbor.
Vypuzen buď odtud každý,
kdo chce zmocnit se těch hor –
Německo, Rakousko spolu
stane jemu na odpor…

P. Praxl, Der Dreiländerberg, s. 251

Píseň, z níž pochází ta sloka s pádným refrénem, byla součástí patriotického kusu "Die Dreisessel-Jungfrauen" (tj. "Panny z hory Třístoličník") s podtitulem "Dramatische Sage in zwei Abteilungen" (tj. "dramatická pověst o dvou jednáních"), uvedeného a také knižně vydaného v roce 1893. Autorem textu, který pro scénické uvedení zpracoval pověst, uvedenou už ve druhém vydání knihy Bernharda Gruebera a Adalberta Müllera "Der bayrische Wald (Böhmerwald)" (oba jsou samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže), vyšlém v Řezně (Regensburg) roku 1851 (najdeme ji tam na s, 396-397), byl pasovský učitel Aloys (psal se i Alois) Dreyer, hudbu složil uznávaný tehdy skladatel Simon Breu (1858-1933). Byl to proslulý "Jakobifest" na temeni hory Třístoličník, o níž děj ságy pojednával, který se stal 25. července zmíněného už roku 1893 jevištěm a hledištěm představení, podrobně popsaného dobovým tiskem, Waldbauerovo knihkupectví v Pasově (Passau) se pak postaralo o promptní knižní publicitu. Zejména paní "městská písařová" Auguste Unertlová, mimochodem přítelkyně významné básnířky Emerenz Meierové (má významné místo na webových stranách Kohoutího kříže), s níž se seznámila právě při jednom z dalších provedení hry (jakož později i přítelkyně mnoha jiných autorů, s nimiž se v Kohoutím kříži můžete setkat - uveďme jména jako Richard Billinger, Hans Carossa, Gustav Jungbauer, Rudolf Kubitschek, Max Peinkofer, Hans Schreiber či Franz Schrönghamer-Heimdal), zazářila v roli Hermengildy. Germanii představovala při premiéře kusu slečna Maria Märklová z Freyungu, odkud byla i slečna Rosa Maderová coby "skvěle vybavená" (v originále "glänzend ausgestattete") Austria. Obě posledně jmenované, odlišené od sebe symboly svých zemí na mohutných štítech, které třímaly v jedné své ruce, zkřížily na závěr bratrsky druhou rukou každé z nich držené meče. Vypilo se tam prý tenkrát přes 50 hektolitrů piva, polní kuchyně nestačila vařit vydatná jídla a jódlování provázelo i při rozchodu více dav téměř dvoutisícový. Promluvil k němu předtím Josef Taschek (místní tisk ho přezval na "Tauschecka"!) z Budějovic (Budweis) za Deutscher Böhmerwaldbund, ustavený v jihočeské metropoli právě před devíti lety roku 1884. Kdo by tenkráte tušil, že za 30 let vypukne světová válka, v níž stanou opravdu Německo s Rakousko-Uherskem spolu, aby po jedné z obou těch říší se na jejím konci zavřela navždy hora historie a z té druhé se zrodila obluda národního socialismu včetně druhého z obou světových konfliktů dvacátého století. Toho už se Aloys Dreyer ovšem nedožil. Zemřel v Mnichově v září 1938, když se v tom městě hora Třístoličník ocitla podpisem osudné mnichovské smlouvy zcela jinde než na rozhraní tří družně sousedících zemí. Nacistické Německo pohltilo toho roku na jaře nejprve Rakousko a ze zbytku Čech zanedlouho učinilo svůj protektorát. Roku 1938 stačilo v Mnichově vyjít i nejvýznamnější asi dílo Dreyerovo, totiž "Geschichte der alpinen Literatur", které sepsal jako vedoucí tamní knihovny Německého a Rakouského "Alpenvereinu". Působil v té funkci od roku 1904 až do roku 1930, tedy ještě před nástupem nacizmu, a z knihovny vybudoval největší odborný fundus svého druhu. Narodil se 3. září 1861 v bavorském Landshutu jako syn mistra koželužského, navštěvoval učitelský seminář ve Straubingu a v Mnichově ukončil v roce 1903 svá tamní studia doktorátem filosofie. Se šumavskou literaturou, jejíž je ta alpská takříkajíc rodnou sestrou, ho spojuje mimo jiné i práce "Maximilian Schmidt, genannt Waldschmidt. Ein deutscher Volksdichter" (1912). Psal i básně ve "starobavorském" nářečí (titul "Aus mein Hoamatland. Gedichte in altbayerischer Mundart" vydal už roku 1891).
- - - - -
* Landshut (BY) / hora Třístoličník / † † † Mnichov (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko