Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

MARIA EDLEROVÁ

Zpráva o vysvěcení zrestaurované kaple sv. Václava ve Vrátě

Kdo by ji neznal, tu malou vesnickou kapli ve Vrátě (v originále "in Brod" - pozn. překl.), míjenou při cestě z Českých Budějovic do Rudolfova (v originále "von Budweis nach Rudolfstadt" - pozn. překl.). Její vnitřek zdobívala socha sv. Václava a mramorová pamětní deska se jmény v první světové válce padlých vojáků z Vráta a z Hlinska (v originále "im 1. Weltkrieg gefallenen Brode rund Hlinzer" - pozn. překl.). Před kaplí stály dvě mohutné lípy, do jejichž korun se zkoušeli vyšplhat mladí mnoha generací. - Po našem vyhnání byly lípy pokáceny, pamětní deska z kaple byla zničena a svatyňka (v originále "das Gotteshaus" - pozn. překl.) byla vydána zkáze.
V minulém roce (rozuměj rok 2010 - pozn. překl.) bylo započato s její obnovou a starosta obce (status obce, který Vrátu náležel v letech 1850-1951, byl mu opět přiznán až ke dni 24. listopadu 1990, zatímco v mezidobí bylo jen součástí města České Budějovice - pozn. překl.) stejně jako rudolfovský farář vyjádřili přání, aby byli ke znovuvysvěcení obnovené kaple přizváni i vyhnanci z domova (v originále "die Heimatvertriebenen" - pozn. překl.). Nikoli bez podmínek se prohlásili Josef Jauker (Josef Jauker, zakladatel rodinného domácího muzea v rakouském Schläglu, je i samostatně zastoupen na webových stránkách Kohoutího kříže - pozn. překl.) a Mizzi Turko ochotni ujmout se organizace této účasti. Tak byla do církevních obřadů pojata pobožnost v němčině, byla obnovena pamětní tabule s německým nápisem a především jsme chtěli vzpomenout 23 Němců, kteří byli v květnu 1945 ubiti Čechy.
V den vysvěcení 10. července 2011 se shromáždilo množství někdejších německých obyvatel Vráta, Hlinska a Rudolfova (v originále "viele ehemalige Broder, Hlinzer und Rudolfstädter" - pozn. překl.) před kaplí, někteří doprovázeni svými potomky (v originále "von ihren Enkelkinder" - pozn. překl.), kteří znají náš domov a jeho ztrátu jen z vyprávění. - České kázání bylo překládáno do němčiny tlumočnicí z biskupství a ta překládala do češtiny i navazující německou pobožnost.
Následujícího dne jsme slavili v rudolfovském farním kostele (je zasvěcen sv. Vítu, o němž píše Vladislav Vančura, oběť nacismu, v "Obrazech z dějin národa českého", že, slovy svatého knížete Václava, "ochránce Sasů bude nadále stříci i přátelství mezi Čechy a Němci" - pozn. překl.) oběť mše svaté. Tady, kde byli mnozí z nás pokřtěni a kde byli poprvé u svatého přijímání, postrádali jsme obrazy a sochy svatých, jež zůstávají v naší paměti. - Je to sice náš kostel, připadá nám však trochu bezútěšný. Také zde jsme konali německou pobožnost a zakončili jsme mši zpěvem "Te Deum" (viz k tomu hesla na německé a české Wikipedii - pozn. překl.)
V hostinci "U Tůmů" (v originále "in der Gastwirtschaft ,Tuma'" - pozn. překl.) jsme měli pro sebe rezervovaný sál. Pro mnohé z nás to bylo setkání po dlouhém čase. Bylo krásné zažít, že nás nedělí prostor a čas a že Rudolfovští, Hlinští a Vrátečtí (v originále "Bergstadler, Hlinzer und Broder" - pozn. překl.) jsou stále ještě jedna velká rodina.

Předchozí text byl součástí dokumentace o krvavých květnových událostech v obci Vráto u Českých Budějovic roku 1945 a následném vyhnání jejích německých obyvatel, kterou mi z daru rodiny Jaukerovy, původem ze statku čp. 5 ve Vrátě, dal v dubnu roku 2015 do rukou ředitel gymnázia v českobudějovické České ulici Mgr. Antonín Sekyrka. Paní Maria Edlerová, roz. Turko, se ve Vrátě narodila dne 18. března roku 1922 a skonala v Bad Salzuflen, spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, 5. září roku 2013. Na jejím parte čteme v záhlaví tato německy řečená slova: "Když Pán viděl, že cesta je příliš dlouhá, vrchy příliš vysoké a dech příliš těžký, položil svou paži na její rámě a přijal ji tak do svého Nového světa." Když jsem pro úplnost pátral v rudolfovské matrice po svatbě jejích rodičů, našel jsem v reálném časovém rozmezí jen oddavky s datem 17. února roku 1917, kdy v kostele sv. Víta farní obce Rudolfov spojil farář Albert Vávra ve svazek manželský devětadvacetiletého ženicha Franze Turko, který se narodil ve Vrátě čp. 17 dne 27. března roku 1887 jako syn majitele této usedlosti, jímž byl Wenzl Turko spolu se svou ženou Katharinou, roz. Soldatovou z téhož stavení pocházející, s třiadvacetiletou nevěstou Genovefou, dcerou obchodníka s mlékem z Vráta čp. 32 Martina Jaukera a Anna, roz. Jaukerové z Vráta čp. 27. Maria Edlerová je tedy onou Mizzi Turko, která se s Josefem Jaukerem ujala organizace účasti někdejších německých obyvatel při slavnosti znovuvysvěcení kaple ve středu obce při silnici z Českých Budějovic na Rudolfov. Naštěstí ta kaple symbolicky smiřuje i jejich účastí a snad i ve jménu svatého mučedníka a zemského patrona Václava přítomnost s minulostí staré vsi a jejího širšího okolí.
- - - - -
* Vráto / † † † Bad Salzuflen (NRW)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko