Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

HELMA FLÜGEL-FRITSCHEOVÁ

Z malířčina deníku

2. února 1985
Krajan Wellek (v originále užita zkratka Lm., tj. "Landsmann") mi předal zakázku krajanského sdružení domovského okresu Prachatice (Heimatkreis Prachatitz) - mám namalovat podobiznu světce a biskupa Johanna Nepomuka Neumanna pro kapli na Třístoličníku.
6. února 1985
Došly podklady: životopis, několik brožur a reprodukce jediného zachovaného snímku světcova.
Podle této fotografie z roku 1855 byly během let vytvořeny tři obrazy, každá s jiným výrazem jeho tváře.
Vnitřně se mi příčí malovat znovu nějakou kopii kopie, jak je snad zakázka vlastně míněna.
Mučím se myšlenkou, zda mám takovou zakázku vůbec přijmout.
Stále znovu si čtu texty o světcově životě, vštěpuji si do paměti data. Narodil se roku 1811, zemřel v devětačtyřiceti letech věku. Co jen stačil vykonat za několik málo roků svého kněžství!
Tady je jeho podobizna z dětství. Velké oči, jejichž výmluvný pohled mě přitahuje. Srovnávám tu podobenku s fotografií z roku 1855, kdy mu bylo 44 let a znovu se setkávám s výrazovou silou jeho očí.
Představuji si toho mladého muže, který po mnoho měsíců, a to i těch zimních, putoval znovu a znovu z rodných Prachatic do kněžského semináře v tak vzdálených Budějovicích a k poutním kaplím tam u nás doma. Jak často šel bos tou cestou, v ruce jen lískovou hůl?
Ten skromný, vždycky ve střídmém temnošedém kabátě oděný muž Boží má se na obraze objevit v nádherném ornátu jako tehdy, kdy už coby biskup navštívil milovaný domov.
25. března 1985
Je svátek Zvěstování Panny Marie a já začínám s malováním obrazu.
Modlím se a věřím v sílu té modlitby:
"… veď mé myšlenky, Pane Bože, veď mou ruku, abych namalovala pravý obraz našeho světce."
A že se tak modlím opravdu často v tyto dny!
28. března 1985
Dnes je den jeho narozenin.Toho data se před 133 lety konalo i jeho biskupské svěcení.
I já dnes nasazuji svému biskupovi mitru na hlavu!
Prosím jej maličko za odpuštění, že ho, skromného řeholníka, představuji v biskupském rouchu. Nosil je přece jen za výjimečných příležitostí.
Od té doby, co se jím tak intenzívně zabývám, potkalo mě mnoho radostných věcí. Pořád mi napadají myšlenky a záměry, které činí můj námět prostě nevyčerpatelným.
Už nejsem schopna myslit na žádný jiný obraz, na nijakou jinou práci, než na tuhle jedinou.
Kolikrát jsem si zoufala, když jsem nějakým tahem štětce změnila výraz jeho tváře a ona se mi zdála vyhlížet churavá a smutná.
Kolikrát jsem vstávala uprostřed noci a malovala tak dlouho, dokud ta tvář neodpovídala mým představám.
Stručné vysvětlení obrazu: kostel v popředí byl Neumannovým oblíbeným místem a jsou tam uloženy i jeho ostatky. Za ním je bazilika sv. Petra a Pavla a dál v pozadí domovský kostel v Prachaticích se šumavskými horami kolem.
Růže Vítkovců na biskupské berle má symbolizovat spojení Šumavy s Amerikou, kterou představuje vlajka vlevo dole.
"Utrpení Kristovo, posiluj mne," znělo jeho osobní heslo. Pod tímto nápisem na mitře mají planout, varovat i žalovat biskupovy oči, zároveň však i vyzařovat dobro.
Šumavský světec by měl držet stráž při železné oponě a zároveň být tím, kdo v ní otevírá bránu! Jak obraz vznikal, bylo mi stále zřejmější, že nesmí jít o žádný honorář, ale že můj obraz je darem krajanům z mé rodné Šumavy!

Hoam!, 1985, s. 483-484

Narodila se jako Helma Kösslová (po domě ji znali jako Helmu Banosch) ve Volarech (Wallern) 7. srpna 1927. Studia na Uměleckoprůmyslové škole (Kunstgewerbeschule) v Praze přerušil konec války a násilné vysídlení, po němž se roku 1946 usídlila v hornofalckém Fürstenecku, kde se seznámila s Josefem Fruthem (je rovněž zastoupen v tomto internetovém souboru) a věnovali se malbě a kresbě pár let společně. Od roku 1949 následovalo umělecké školení u jejího budoucího muže, známého už malíře a grafika, mnichovského rodáka Karla Alexandera Flügela (1890-1967). Ten si postavil v roce 1934 dům v bavorském Ulrichsbergu (nedaleko Deggendorfu při Dunaji), kde žil se svou dcerou i jeho malířský učitel Edmund Steppes (Erica Steppesová, nějaký čas i Flügel-Steppesová, má v Kohoutím kříži také své stránky) poté, co při bombardování Mnichova ztratil střechu nad hlavou. Později Flügel zmíněný ulrichsberský dům obýval se svou druhou ženou, jíž se stala právě Helma Kösslová, píšící se pak Flügel-Kösslová. Když Flügel, nazývaný také "malířem Bavorského lesa", v Ulrichsbergu 13. září 1967 zemřel, vdala se později znovu za Otto Fritscheho. Sotva asi Šumavanka tak pestrého životního osudu tušila při psaní svých záznamů nad prací na podobizně Neumannově, že i přímluvou světců se za pouhá čtyři léta železná opona natrvalo otevře a říše zla podobně jako mnohá monstra ani ne o tolik dávnější zřítí kamsi do pekel. Ona sama stačila ještě podarovat krajany svými obrazy křížové cesty v nápodobě Stožecké kaple ve Philippsreutu a scéna Ukřižování Kristova s rodnými Volary v pozadí právě z té řady maleb měla figurovat na smutečním obrázku k jejímu úmrtí (příčinou byla klíšťová encefalitida) v už zmíněném Ulrichsbergu 17. září 2005. Pohřbena je v Graflingu.
- - - - -
* Volary / hora Třístoličník / † Ulrichsberg (BY) / † † Grafling (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko