FRIEDRICH BERNAU (vl.jm. PŘEMYSL CYRIL BAČKORA)
Repro Národní album : sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých (1899), s. 206 |
|
Záznam o jeho narození v křestní matrice při farním kostele u sv. Jindřicha Repro Archiv hlavního města Prahy, Archivní katalog, Sbírka matrik JCH N23 |
|
Z tohoto řádku v registru plaňanské křestní matriky lze vyčíst, že se ve zdejším cukrovaru narodil 12. srpna roku 1883 Bedřich Bernau, syn tehdy čtyřiatřicetiletého Přemysla Bernaua a jeho ženy Anny, což svědčí o tom, že Friedrich Bernau užíval v občanském styku i svého původního křestního jména Repro SOA v Praze - Acta Publica |
|
Jeho pobytová přednáška na pražském policejním ředitelství z roku 1895 uvádí postavení "Beamte", tj. úředník a vedle data a místa narození (1849 v Plaňanech, okr. Kolín) je doprovázena poznámkou, že byt je používán jen k občasnému přenocování při "nahodilém" pražském "zdržení" Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 32, obraz 29 |
|
Obálka (1887) |
... a záhlaví úvodu téže knihy podle kresby Repro F. Bernau, Der Böhmerwald (1887), s. 3 |
Obálka (1887) brožovaného vydání jeho díla o Šumavě se dvěma zajímavými českobudějovickými přelepkami komisních prodejů knihy v Lipsku a ve Vídni |
|
Rub titulního listu třetího vydání reprintu v Morsak Verlag Grafenau svědčí výmluvně o vzácnosti jeho knihy o Šumavě |
Jednu ze svých posledních knížek věnoval Bernau hradu Bezdězi |
Záznam o úmrtí a pohřbu v plaňanské knize zemřelých Repro SOA v Praze - Acta Publica |
|
Zámeček ve Kdyni na vzácné daguerrotypii Petra Kohlbecka, uložené dnes v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu jako vůbec první známý signovaný snímek exteriéru z Čech Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 4 |
|
Svěcení praporu v jedné ze vsí, o které Bernau píše ve svém textu, totiž ve Skelné Huti u Nýrska v roce 1908 Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 4, s. 85 |
|
Orlovice kdesi v lesích... Repro archív Kohoutího kříže |
|
Všeruby na pohlednici Josefa Seidela Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
Děvčata z Fleků v šumavských krojích na snímku z roku 1932 Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 3, s. 89 |
Toho už se nedožil: mládenci z Fleků, na snímku z roku 1935 o místním posvícení, padli všichni do jednoho ve druhé světové válce Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 20, s. 805 |
Hrad Pajrek na nedatované rytině podle předlohy Franze Alexandra Hebera (1815-1849) Repro z knihy F.A. Hebera České hrady, zámky a tvrze |
|
"Ruine Baiereck" je v jeho knize o Šumavě otitulována i tato ilustrace, kde se Pajrek zvedá Repro F. Bernau, Der Böhmerwald (1887), s. 55 |
|
Ptačí kámen pod hradem Pajrek připomíná tuhou zimu 1928-1929, kdy tu v rezervaci, zřízené zásluhou Josefa Blaua, pomrzlo mnoho ptáků Foto Josef Pecka |
Sklárna v Alžbětíně, jak ji zachytil Karl Liebscher pro Bernauovu knihu "Der Böhmerwald" Repro F. Bernau, Der Böhmerwald (1887), s. 65 |
Kostelík sv. Václava v Brůdku u Všerub Repro K. Pinkrová - L. Ptáček, Pozor, hranice! : průvodce historií česko-bavorského pohraničí okresů Domažlice a Cham (2020), s. 44 |
|
Staré vyobrazení bitvy u Brůdku ze 17. století, dnes ve sbírkách domažlického Muzea Chodska, má v pozadí idealizovaný areál kláštera v Pivoni Repro K. Pinkrová - L. Ptáček, Pozor, hranice! : průvodce historií česko-bavorského pohraničí okresů Domažlice a Cham (2020), s. 40-41 |
Textová část: |