logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PANKRAZ SCHUK

Český zápis v prostějovské křestní matrice o jeho zdejším narození 13. května roku 1877 (den nato byl v děkanském kostele Povýšení Svatého kříže kaplanem Aloisem Rosíkem /žil v letech 1847-1904 a byl i literárně činný, pochován je ve společném kněžském hrobě v Kroměříži/ pokřtěn jménem Pankrác) v rodině prostějovského obchodníka Pankráce Schucka (děd novorozencův z otcovy strany byl "mistrem krejčířským z Kosmonos v Čechách", babička Barbara byla roz. Košťálová) a jeho ženy Albertiny, dcery prostějovského městského lékaře Antonína Seemanna a Františky, roz. Peterseilové - kmotry chlapcovými byli Jan Fiala, učitel v Prostějově, a Karoline Hronová, "choť učitelova v Schüttbořicích" (čti v Šitbořicích)

Repro Moravský zemský archiv Brno - Acta Publica

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band,
Von 1848-1918 (1937), s. 2199

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band,
Von 1848-1918 (1937), s. 2199

Titulní list prvého vydání v budějovickém nakladatelství "Moldavia", které je vlastně jen svázanou povídkou na pokračování vycházející od listopadu roku 1923 v "Budweiser Zeitung"

Titulní list prvého vydání v budějovickém nakladatelství "Moldavia", které je vlastně jen svázanou povídkou na pokračování vycházející od listopadu roku 1923 v "Budweiser Zeitung"

Obálka a titulní list druhého vydání u Franze Krause v Liberci (1937)

Obálka a titulní list druhého vydání u Franze Krause v Liberci (1937)

Obálka (1920) románu o Therese Kronesové (o písni Brüderlein fein viz Josef Drechsler)

Obálka (1920) románu o Therese Kronesové (o písni Brüderlein fein viz Josef Drechsler)

Jeho povídka o řezbáři Hannesovi vyšla na stránkách budějovickéh kalendáře nakladatelství "Moldavia" na rok 1929

Jeho povídka o řezbáři Hannesovi vyšla na stránkách budějovickéh kalendáře nakladatelství "Moldavia" na rok 1929

Repro Handwerker-Kalender für das Jahr 1929, s. 97

Inzerát na jeho knihu v českobudějovickém německém listě, román vyšel již roku 1925 a pak znovu ještě v roce 1931

Inzerát na jeho knihu v českobudějovickém německém listě, román vyšel již roku 1925 a pak znovu ještě v roce 1931

Repro Budweiser Zeitung, 1929, č. 5, s. 7

Záznam frymburské křestní matriky o tamním narození Franzisky Greiplové dne 28. července roku 1808

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam úmrtní matriky hornorakouské farní obce Wels o tamním skonu (16. září roku 1839) Franzisky Fleischhandelové, roz. Greiplové, s pozdějším přípisem "Stifters Jugendliebe!"

Záznam úmrtní matriky hornorakouské farní obce Wels o tamním skonu (16. září roku 1839) Franzisky Fleischhandelové, roz. Greiplové, s pozdějším přípisem "Stifters Jugendliebe!"

Repro Matricula Online

Obsah jeho románu o mladé lásce císaře Josefa

Obsah jeho románu o mladé lásce císaře Josefa

Repro www stránky Literarische Landkarte der deutschmährischen Autoren

Záhlaví jeho povídky z historie Mexika v českobudějovickém kalendáři pro německy hovořící venkov

Záhlaví jeho povídky z historie Mexika v českobudějovickém kalendáři pro německy hovořící venkov

Repro Dorfboten-Kalender 1936, s. 52

Jeho dlouhá povídka "Očištěno bolestí" vyšla na stránkách budějovického kalendáře listu Dorfbote na rok 1942Jeho dlouhá povídka "Očištěno bolestí" vyšla na stránkách budějovického kalendáře listu Dorfbote na rok 1942

Jeho dlouhá povídka "Očištěno bolestí" vyšla na stránkách budějovického kalendáře listu Dorfbote na rok 1942

Repro Dorfboten Kalender für das Jahr 1942, s. 147 a titulní list

Sochař Hans Schwathe (1870-1950), rodák ze Strachoviček (Strachwitzthal) v okrese Jeseník (dříve Gräfenberg), vytvořil v roce 1913 tento návrh na památník Stifterův ve vídeňském parku na "Tureckých šancích" (Türkenschanzpark)

Sochař Hans Schwathe (1870-1950), rodák ze Strachoviček (Strachwitzthal) v okrese Jeseník (dříve Gräfenberg), vytvořil v roce 1913 tento návrh na památník Stifterův ve vídeňském parku na "Tureckých šancích" (Türkenschanzpark)

Repro W. Telesko, Kulturraum Österreich : die Identität der Regionen in der bildenden Kunst des 19. Jahrhunderts (2008), s. 242

Hlavní vrcholová skála hory Třístoličník

Hlavní vrcholová skála hory Třístoličník

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2004, č. 5, s. 23, foto H. Bauer-Falkner

Takto se otevřel pohled na Třístoličník od Schwarzenberského kanálu po polomech v roce 2021

Takto se otevřel pohled na Třístoličník od Schwarzenberského kanálu po polomech v roce 2021

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist