Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

KARL FRANZ LEPPA

Karl Franz Leppa
Repro Wäldlerkalender 1926, fot. příl.
Karl Franz Leppa
Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání
Karl Franz Leppa
Repro Hoam!, 1986, č. 10, s. 556
Karl Franz Leppa
Silueta vystřižená W. Schröderem
Repro Die Mundartdichtung aus
dem Böhmerwald (1981), fot. příl.
Karl Franz Leppa
Sedí tu uprostřed vedle Hanse Schreibera na učebním kurzu tzv. "Volkshochschule", tj. "lidové univerzity" v Lázních sv. Markéty u Prachatic roku 1921 zachycen fotografií, doprovázející pamětnický text Josefa Berause o této akci
Repro Hoam!, 1968, č. 1, s. 7

Záznam v českobudějovické matrice dokládá, že se narodil v Nové ulici čp. 5 učiteli Adalbertu Leppovi (synovi Josefa Leppy, mlynáře v Běleni (namísto Wieles je tu chybně psáno Willes a chybí údaj, že u čp. 13 jde o "Lojzův mlýn" /Loymühle či Loismühle/, a Marie, roz. Zelenkové, z národnostně českých Hradčan /dnes část obce Bošice, okr. Prachatice/) a jeho ženě Marii, roz. Sedlmayerové (dceři Karla Sedlmayera, ševce v Budějovicích, a Alžběty, roz. Stráské, z Trhových Svinů)
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Karl Franz Leppa
Takto zapsal své rodiště do obsahu antologie Volk und Leben
Repro Volk und Leben (1935), s. 312


Z těchto dvou záznamů kájovské křestní matriky o narození dvou dětí jeho strýce a zdejšího učitele Franze Leppy, narozeného ještě v Lojzově mlýně u Běleně, vysvítá i to, že babička, roz. Zelenková, byla z Hradčan v okr. Prachatice
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Karl Franz Leppa


Leppův básnický pozdrav turnerskému spolku v Českém Krumlově k 50. jubileu jeho založení
Repro Festschrift des Deutschen Turnvereines 1874 in Böhmisch-Krumau
aus Anlass der Feier des fünfzigjährigen Bestandes (1924), obálka a s. 4


Celá strana německého budějovického listu byla ve válečném roce 1943 věnována jeho padesátinám, k nimž mu byla udělena kulturní cena města - bizarním detailem téže strany je zpráva o novém německém označení Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou jedním jménem "Frohenbruck"
Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 7, s. 6

Významné svědectví o jeho útěku z Českých Budějovic přes Ulrichsberg v Mühlviertelu do bavorského Weißenburgu, jak je sestavila z časopiseckých materiálů raných padesátých let Dr. Margarete Sedlmeyerová
Repro z daru Margarete Sedlmeyerové
Karl Franz Leppa
V místech, kde se narodil, stojí dnes
literární kavárna "Měsíc ve dne"

Foto Jan Mareš
Karl Franz Leppa
Leppův hrob ve Weissenburgu na snímku
z roku 1996

Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 8, s. 17
Karl Franz Leppa
Záhlaví časopisu Der Waldbrunnen (1922-1924), který redigoval - autorem kresby je Reinhold Koeppel, podepsaný na stuze s názvem (viz i Karl Eissner von und zu Eisenstein]
Karl Franz Leppa
Obálky dvou vydání jedné knihy (první v budějovické Moldavii, to druhé už vyšlo v Pasově v nakladatelství M. Waldbauer)
Karl Franz Leppa
Obálka čtvrtého vydání (1942, Adam Kraft Verlag) jeho novely, na níž ho ke Stifterovi přiřazuje recenze ústředního orgánu NSDAP Völkischer Beobachter (po válce vyšla Antonia znovu až v roce 1956)
Karl Franz Leppa
Titulní list (1936) knihy vydané také nakladatelstvím Adam Kraft
Karl Franz Leppa
Obálka (1962) jeho čtyřicet let předtím vyšlé sbírky ve druhém, rozšířeném vydání, uskutečněném s podporou Spolkového ministerstva pro vyhnance, uprchlíky a poškozené válkou
Karl Franz Leppa
Jeho báseň utěšovala v prvním ročníku Sudetendeutsche Zeitung o Vánocích 1951 vyhnané krajany
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1951, č. 38, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)
Karl Franz Leppa
Jeho působivá próza o stesku po domově líčí příběh rodáka ze šumavské Běleně kdesi ve Venezuele 18. století a zmiňuje na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení i "Loimühle"
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 45, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)
Karl Franz Leppa
Tady je báseň věnovaná Šumavskému muzeu v Pasově celá (úvodní čtyřverší by znělo asi takto:
Co ztratili jsme, naše srdce kruší,
nevyváží to zlato, aniž drahokam!
Na tomto místě útěchu přej duši
jak zoufalec, když uvítá jej chrám.)

Repro Hoam!, 1954, č. 7, s. 5

Z otcova dětství v Loimühle čerpá drobná povídka "Čtyřlístek", uveřejněná stejně jako báseň o "ptáčkovi ze stráně" v dětské příloze Sudetendeutsche Zeitung, nazvané "Kondor" podle prvotiny Adalberta Stiftera
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 19, příloha Kondor č. 5, s. 34 a 36 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)
Karl Franz Leppa
Tzv. "Pëj-Häusl" u "Lojzova mlýna"
Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 4, s. 15
Karl Franz Leppa
Recenze nového vydání jeho novel na stránkách Sudetendeutsche Zeitung v srpnu 1955
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 34, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)
Karl Franz Leppa
Dvě jiné jeho básně pro děti z téže přílohy
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 32, příloha Kondor č. 8, s. 60 a 61 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jeho osobní vzpomínka z časů vyhnání na stránkách Sudetendeutsche Zeitung o Dušičkách roku 1955
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 44, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)
Karl Franz Leppa
Constanze Sedlmeyerová, manželka Karla Adalberta Sedlmeyera, líčí v této vzpomínce na stránkách krajanského časopisu setkání s Leppou v červnu 1945, kdy byli oba nasazeni jako pomocní dělníci při zednických pracech v českobudějovické elektrárně
Repro Hoam!, 1958, č. 3, s. 24-25
Karl Franz Leppa
Medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení
Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 14, s. 8
Karl Franz Leppa
Titulní list a text separátu s rozborem Leppovy básně "Die Heimkehr des Paracelsus" z roku 1950, jehož autorkou je Dr. Margarete Sedlmeyerová

O starém českém mlynářském rodu Lepů (Leppů) píše na stránkách Rodopisné revue Miloslav Trnka i s odkazem na Kohoutí kříž
Repro Rodopisná revue on-line, 2015, č. 33, s. 12
Karl Franz Leppa Karl Franz Leppa
Místa, kde stával Lojzův mlýn u Běleně (při silnici vlevo na Všímarském potoce, nic jiného tu podle mapy dál k Vltavě neteče), na leteckých snímcích z let 1952 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009
Karl Franz Leppa
Pozvání ke stránkám Kohoutího kříže z modrobílé obálky časopisu Obnovená Tradice
Repro Obnovená Tradice, č. 49 (2014)
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko