logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN ALACRAW

"in Winterperg"

Explicit, tj. zakončení Pseudo-Augustinova traktátu Soliloquia (tj. Samomluvy) dokonce komolí označení místa tisku z roku 1484 na "Winderperg" a ačkoli jde o vyjádření v latině, uchovává nám v určité fonetické amplitudě německé místní jméno Vimperka, jehož česká podoba ponechává i to "p" namísto "b". Vedle místního určení nachází se v této informaci i jméno tiskařovo Johann dictum (tj. řečený) Alacraw, o němž ovšem jinak nevíme mnoho. Vynořuje se v bavorském Pasově (Pasau) jako společník tamního tiskaře Benedikta Mayra roku 1482 a ani ne o deset let nato (1492, tj. v roce Kolumbova objevení Ameriky) o něm v tom městě na Dunaji máme zprávu poslední. Šumavské působení Alacrawovo se pro nás omezuje na rok 1484, kdy se z jeho vimperské produkce četnými exempláři zachoval už zmíněný "Pseudo-Augustinus Soliloquia" a "Albertus Magnus Summa de eucharistiae sacramento", v neúplném unikátu pak je doložena ještě nástěnná "Minuce na rok 1485", sestavená Vavřincem z Rokycan. Horní polovinu tohoto kalendářního jednolistu objevil strahovský bibliotékář Cyril Straka (1868-1927) roku 1925 a o tři léta později nalezl jeho nástupce Vít Hůlka (1887-1957) intaktní exemplář, který je dnes bohužel nezvěstný. I tak má Vimperk zajištěno prvenství věru významné, poněvadž plzeňský knihtisk dočasně nefungoval a v Praze ještě provozován nebyl. Proč si zvolil šumavské město, tehdy pod vládou Petra Kaplíře ze Sulevic (zemřel bez dědiců okolo roku 1494, manželka Anna z Dírného roku 1499), Alacraw za místo svého působení, pokusil se v roce 2016 studiem pramenů v Pasově doložit pražský knihovník Kamil Boldan, který došel k závěru, že to nejspíše bylo důsledkem vojenského konfliktu o pasovský biskupský stolec mezi habsburskou a wittelsbašskou stranou, který vyvrcholil 1482 obléháním města a následným hladomorem a šířením epidemií. Navíc se pasovská Mayrova/Alakrawova oficína do sporu zapojila a tiskla letáky pro jednu ze soupeřících stran. Z obou důvodů asi musela ukončit činnost a Alacraw se po Zlaté stezce přesunul načas do Čech. Po uklidnění situace se pravděpodobně do Bavor vrátil. Význam samotného slovního spojení "Zlatá stezka" se na webových stranách Kohoutího kříže vynoří ještě mnohokráte.

- - - - -
Pasov (BY) / Vimperk

Obrazové přílohy:
(ukázky)

V roce 2013 se část Alacrawových tisků po staletích sešla na jednom místě, ve vimperské knihovně - na snímku nad nimi stojí Jindřich Špinar z Jihočeské vědecké knihovny a Ladislav Čepička z vimperského muzea
Jindřich Špinar v roce 2024 v českobudějovické knihovně při přednášce o Pasovsku, při níž Alacrawa nemohl vynechat
Vimperk na litografii Adolfa Bedřicha Kunikeho (1777-1838)
Vánoční trh ve Vimperku nějakých 450 let po Alacrawově zdejším působení - vpravo podnik jeho slavných nástupců

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist