JOSEF ALLRAM

An Robert Hamerling

Zwanzig Jahre sind es heuer,
Dass sein Mund die Fluren grüßte,
Wo ihm einst mit edlem Feuer,
Eine der neun Musen küßte.
Männer jauchzten allerorten
Und der Freude Tränen flossen,
Als er dankte mit den Worten:
"Bruderkuß" Euch Landgenossen!"

Sinnend sah er in der Runde
Rings die grünen Wälder wieder
Wo des Dichters Morgenstunde
Minnend schlug die ersten Lieder;
Sah im Häuschen unterm Flieder
Mutter schalten bei dem Herde,
Ließ sich träumend zu ihr nieder:
"Gruß Dir, theure Heimaterde!"

Sohn der Fluren und der Felder,
Die Dein Denkmal stolz umgeben,
Schönste Fichte uns'rer Wälder,
Die in Deinem Worte leben!
Komm' und sprich in Deiner Heimat,
Was dir fern für sie entflossen:
"Wie mein Bild Du trägst, so trag ich
Deines in mein Herz geschlossen!"

Robertu Hamerlingovi

Dvacet let je letos tomu,
co Tvá ústa řekla kraji
to, jež ne hned ledaskomu
múzy v letu předávají.
Jásot mužů odpoví mu,
slzy v jejich zracích spatří,
když řekne i poslednímu:
"Zdravím Vás, mí rodní bratři!"

Rozhlédl se kol dokola,
moře krásných lesů vidí,
básníka to k verši volá,
prvé písně v lásce sklidí;
tam v chaloupce pod šeříky
matičku při kamnech zočí,
obrátí se k ní, řka s díky:
"Pro domov se Země točí!"

Synem jsi těch niv a polí,
Tvé pomníky obklopují
mocné smrky po okolí,
jak je Tvoje verše snují!
Pověz drahé vlasti zase
synovská a vroucí slova:
"Jak můj obraz neseš v kráse,
ten Tvůj moje srdce chová!"

Der Bote aus dem Waldviertel, 15. 7. 1887, s. 1

I v někdejší své pravopisné podobě mají ty verše německého originálu, který byl otištěn na titulní straně listu "Der Bote aus dem Waldviertel" (rakouský Waldviertel na severozápadě přímo hraničí s Kaplickem a s Českokrumlovskem) z 15. července roku 1887, svou neopakovatelnou sílu. Báseň byla pronesena při odhalení Hamerlingova (Robert Hamerling je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) památníku (stalo se tak v rámci župní slavnosti /Sängergaufesttag/, na jeho podstavci najdeme i její závěrečné verše, autor byl ostatně redaktorem listu s názvem "Sängerfest-Zeitung") dne 22. července 1883 na vrchu jménem Vereinsberg při dolnorakouském městě Schrems (leží blízko české hranice a v češtině znělo jeho jméno "Skřemelice"), kde se narodil její autor. Dnes už víme, jak dobový antisemitismus prostupuje dílo rakouského klasika, mezi jehož obdivovatele náležel třeba pověstný vídeňský starosta Schönerer. I mezi českými literáty bychom nalezli mnoho protižidovských výlevů (třeba i vůči Vrchlickému, přičemž pověsti o jeho židovském původu jsou zcela vyvráceny). Víme dnes, že právě Rakousko dalo světu mnoho vrcholných autorů "židovského původu" (mnohé z nich najdeme i na webových stranách Kohoutího kříže). Regionální autor "Waldviertler Sepp", jak bývá označován Josef Allram, mezi ně však nepatří. Narodil se 22. února roku 1860 ve Schremsu čp. 73 a den nato ho v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie pokřtil zdejší kooperátor Josef Dangl. Novorozencův otec Franz Allram byl ve Schremsu hostinským, matka dítěte Amalia byla dcerou c.k. prachaře či sanytrníka (v originále "k.k. Pulvermüller") Ignaze Königa v městysi Hoheneich blízko Gmündu a jeho ženy Josephy, roz. Redlové z obce Droß v dolnorakouském Waldviertelu. Chlapcovým kmotrem se stal c.k. poštmistr ve Schremsu Josef Fißlthaler se svou ženou Barbarou. Už jako školák projevoval literární talent, projevující se zprvu v rozpustilých švancích a jednoaktovkách, čerpajících ze školních příhod. Byl i zpěváčkem chlapeckého sboru v klášteře Zwettl. Poté, co absolvoval reálné gymnázium ve Waidhofen an der Thaya a učitelský ústav v Kremži (Krems an der Donau), působil na různých školách a stal se posléze školním ředitelem ve Vídni. Jako učitel byl činný po 40 let. Na stránkách vídeňského listu "Neuigkeits-Welt-Blatt" publikoval po léta pravidelné články pod titulem "Waldvirtler-Briefe". Byl horlivým členem pěveckých spolků a "Schubertbund" ho poctil čestným členstvím. V Mödlingu, kam se později přestěhoval, také zemřel v noci mezi jednou a půl druhou 29. prosince roku 1941, pochován je však v rodinném hrobě na hřbitově ve Schremsu. Tam mu místní pěvecký spolek dal na rodném domě instalovat pamětní desku. Čtvrt století působil v předsednictvu vídeňského spolku pro ochranu zvířat. Byl svědkem propuknutí dvou světových válek i zániku samostatného Rakouska. To však uchovává v úctě jeho jméno už proto, že pojem "Waldviertel" má díky literátům jako Hamerling, Allram, Franke, Pfandler, Szabo či Ingrischová, nemluvě ani o hudbě Antona Brucknera (všichni mají samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) osobitý a nenapodobitelný zvuk.

- - - - -
* Schrems (A) / † Mödling (A) / † † Schrems (A)