KARL AMANN
Na rozloučenou
Z krátkého nepodepsaného příspěvku v českobudějovickém německém listě "Budweiser Zeitung" z 2. dubna 1932 (č. 26, s. 9) se dovídáme, že farář Amann (v originále "Pfarrer Amann") pronesl nad hrobem Josefa Sigmunda, osmiletého žáka školy v tehdejších Fefrech (Pfefferschlag, dnes Libínské Sedlo) "recht tiefempfundene Worte", tj. opravdu hluboce procítěná slova na rozloučenou. Chlapec, který skonal na Velký pátek toho roku a pochovali ho za velké účasti obyvatel o Velikonoční neděli, byl byl synem majitele zdejšího mlýna (viz Pfefferský mlýn na webových stránkách Zaniklé obce) a trpěl vleklou srdeční chorobou. Páter Karl Amann nebyl odsud, i mezi šumavské rodáky ho však lze počítat, pokud chápeme Šumavu a Český les jako jeden celek. Spatřil totiž světlo světa dne 3. července roku 1882 v zaniklé dnes Nové Huti (Neuhütte), farnost Neulosimthal (po válce a odsunu rovněž zcela zaniklá Jedlina). Jeho rodiči byli podle archu sčítání lidu (matriky nesouhlasí nebo nejsou digitálně dostupné) z roku 1880, tedy ještě před jeho příchodem na svět, Josef Amann (*22. května 1844 v zaniklé osadě Brand /česky Milíře nebo Žďár/) a Margareth, roz. Freislebenová (*říjen 1846 v Rozvadově /Rosshaupt/). Poněvadž farnost Neulosimthal spadala už pod pražskou arcididiecézi, byl Karl Amann vysvěcen na kněze v Praze 29. června roku 1908. Do trapistického kláštera Engelszell (Stift Engelszell), jediného v celém Rakousku, vstoupil 20. srpna 1925, nikoli však jako plný člen komunity, nýbrž jen jako "Choroblate", tj. oblát, žijící jako terciář v klášterním společenství, mající tu právo pobytu a účastnící se denně chórové modlitby (Chorgebet, latinsky "officium lectionis"). Za řádové jméno si zvolil oslovení "Bruder Gabriel", tj. "bratr Gabriel". Opětovně poskytoval klášteru určitý obnos jako odměnu ("Entgelt") za pobyt. Po roce 1945, kdy musel odejít ze Šumavy (v katalozích českobudějovické diecéze jeho jméno kupodivu nenacházíme), zůstával v klášteře Engelszell nastálo a zemřel krátce po dovršení 85 let věku na psychiatrické klinice v Linci 27. ledna roku 1967. Pohřben je na klášterním hřbitově v Engelszell. Podstatnou příčinou našeho zařazení P. Amanna mezi "šumavské" autory je však příhoda, stojící v historii zdejší končiny za trvalejší zaznamenání. Cituji doslova z české zprávy pracovníka Prachatického muzea:
Na jaře roku 1935 se v půl jedenácté v noci objevil na faře v bavorské obci Haidmühle P. Karl Amann, farář z Fefer, aby zdejšímu faráři P. Saugspierovi předal oltářní obraz Svaté rodiny, vysoký 104 cm a široký 82 cm, datovaný vznikem do roku 1654, z feferského kostela sv. Anny s prosbou, aby ho oslovený uchoval a vrátil na jeho původní místo, a to, až prý nastanou lepší a bezpečnější časy, než jaké jsou nyní. Obraz přinesl srolovaný v bílém hadříku, tj. bez rámu. Na faře v Haidmühle byla tehdy kromě tamního faráře jeho hospodyně a její osmiletá příbuzná, které je v roce 2019 dvaadevadesát let. Farář Saugspier byl ještě na podzim roku1935 přeložen do jiné farnosti a obraz vzal s sebou. S dnešní starou paní byl rodově spřízněn. Již v roce 1945 však zemřel a obraz před smrtí předal do péče dnešní staré paní se stejným přáním, jaké při jeho převzetí vyslechl od faráře P. Amanna. Jak on P. Amannovi, tak jemu stará paní slíbili tomu přání splnit. Stará paní od té doby až dodnes uchovává obraz ve svém bytě ve městě Bad Griesbach, asi 30 km na jih od Pasova (Passau). Vyjádřila se, že nikdy nebyla majitelkou obrazu, považuje se jen za jeho správkyni. P. Amann přišel do Fefer na počátku třicátých let dvacátého století a působil tam do konce druhé světové války. Na jejím konci byl málem popraven příslušníky vojsk SS. Na konci války přišli i do bydliště staré paní američtí vojáci. Paní měla v bytě řadu obrazů a vojáci je všechny zničili. Jen "náš" obraz z kostela v dnešním Libínském Sedle ušetřili a je zachován dodnes.
V roce 2019 se začalo rýsovat splnění slibu. Obraz byl předán do Prachatického muzea, kde bude v budoucnu trvale vystaven, slavnostní umístění kopie v Libínském Sedle zatím oddálila koronavirová epidemie (psáno na podzim 2020).
- - - - -
* Nová Huť, Lesná / Libínské Sedlo / Haidmühle (BY) / † Linec (A) / † † klášter Engelszell (A)
