JOSEF JOHANN AMMANN

Anrede nach dem Tweraser Passion

Ihr Herren und Frauen allzumal,
Gegrüßt seid Ihr von uns zu tausendmal!
Also merket jetzt auf und seid ein wenig still,
Indem wir anfangen ein geistliches Gespiel.
Zum ersten werd't Ihr sehen; was ich sagt,
Wie Adam und Eva aus dem Paradies verjagt.
Zum zweiten werd't Ihr sehen all,
Wie der gute Hirt das Schäflein sucht über Berg und Thal.
Zum dritten werd't Ihr sehen und vernehmen,
Wie Jesus von seiner Mutter Maria thut Urlaub nehmen.
Zum vierten werd't Ihr sehen abermal,
Wie Jesus hat eingesetzt das letzte Abendmahl.
Zum fünften werd't Ihr sehen geschwind,
Wie Judas Jesum verkauft um dreißig Silberling.
Zum sechsten werd't Ihr sehen und betrachten,
wie Judas Jesum hat verrathen.
Zum siebenten werd't Ihr sehen alsdann,
Wie die Juden fangen das unschuldige Lamm.
Zum achten werd't Ihr sehen dorten,
Wie Jesus zu den hohen Priestern ist geführet worden.
Zum neunten werd't Ihr sehen mit Verwunderung,
Wie Jesus vollendet die schmerzhafte Kreuzigung.
Zum zehnten werd't Ihr sehen,
Wie Jesus ist im Grab gelegen.
Also höret und sehet es mit großer Andacht an,
Wir werden jetzt gleich fangen an!

Oslovení ze Svérazských pašijí

Vespolek všichni, páni i Vy paní,
přijměte tisíceré pozdravení!
Duchovní hru Vám budem tady hrát,
na Vás je pozor dát a tiše naslouchat.
Jářku, co nejprv uvidíte, hra je
o tom, jak Adam s Evou vyhnáni jsou z ráje.
Za druhé potom předvedeme všem
hledání ovečky, co zabloudila, dobrým pastýřem.
Za třetí uzříte a máte ku slyšení
Ježíše s Matkou Jeho rozloučení.
Za čtvrté máte vidět dozajista
poslední večeři Našeho Pána Krista.
Za páté můžete zřít v představení našem,
za třicet stříbrných jak Ježíš prodán od Jidáše.
Za šesté můžete vidět i uslyšet,
jak Jidáš zradil Krista Ježíše.
Za sedmé popatříte k dovršení všeho,
jak Židé jali Beránka nevinného.
Za osmé bude před Vámi ten den,
kdy Ježíš před velekněze byl přiveden.
Za deváté pak Vás při pohledu zraní
ukrutné Krista Pána na kříž dání.
Za desáté spatříte rmutnou chvíli,
kdy Ježíše do hrobu položili.
Ať zbožně naslouchá a zhlédne mysl nevinná,
ta zbožná hra jak právě počíná!

Veršovaná ukázka pochází z knížky Das Passionspiel des Böhmerwaldes, jak vyšla tiskem c. k. dvorní knihtiskárny A. Haase v Praze roku 1892 vlastně jako separát článku z 30. ročníku časopisu Mittheilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen. Autorem studie předcházející tu upravenému textu slavných hořických pašijových her, o nichž nakonec existuje celá samostatná literatura, je středoškolský profesor gymnázia v Českém Krumlově Josef Johann Ammann (v dobových pramenech se můžeme často setkat s opačným pořadím křestních jmen, tedy Johann Josef Ammann, nebo i krátce J. J. Ammann). Narodil se 11. července 1852 ve vorarlberském Hohenemsu v Rakousku. Na innsbrucké univerzitě studoval německý jazyk a literaturu, historii a filosofii a v "hlavním městě Šumavy", jak se někdy Krumlovu také přezdívalo, působil pak až do roku 1910, to jest až do své následné penze. Zemřel 13. února 1913 v Untermais u Merana v dnešní Itálii (Maia Bassa, jak zní italská podoba místního jména, je dnes součástí Merana). Roku 1937 mu byla v šumavských Hořicích, o jejichž slávu se tolik zasloužil, odhalena pamětní deska. Není ani snad třeba podotýkat, že Ammannův zájem o texty lidových her byl zájmem národopisného badatele. Dvousvazková publikace Volksschauspiele aus dem Böhmerwalde, vydaná v Praze v letech 1898 a 1899, uvádí těchto 11 textů: 1. Pašijová hra s hrou o ráji jako předehrou a s mezihrou Poutník a pastýř, 2. Hra o Jezulátku, 3. Hra o utrpení Kristově s předehrou, 4. Hra o Josefu Egyptském, 5. Hra o sv. Janu Nepomuckém, 6. Hra o sv. Eustachovi, 7. Hra o Alexiovi, 8. Hra o tureckém sultánovi 9. Hra o Jenovéfě, 10. Hra o Hirlandě a konečně 11. Hra o Jindřichu z Eichenfelsu. O bohatství lidových her svědčí sama svérazská verze s oslovením, jež hořická podoba pašijové hry, která pak došla mezinárodního věhlasu v každoročních představeních, nemá. Kolik jen míst dnes napolo či zcela zaniklých bylo prosyceno tou tradicí, o které básník Miroslav Haller v úvodu svého českého překladu roku 1936 přiznává, že "my u nás v Čechách nemáme podobné hry" a přirovnává ji k "zavřené dlani, uchovávající v tichu šumavské samoty i tvář života, mnoho z bolestí, radostí a myšlení těch dávno zmizelých dní z počátku českého středověku". Nemůže být lepšího úvodu k naší cestě za mysteriem země.

- - - - -
* Hohenems (A) / Český Krumlov / Hořice na Šumavě / Svéraz / † Maia Bassa, Merano (I)