ANONYM (20. stol.)
|
Mei Liachtl im Laterndl* Mei Liachtl im Laterndl brennt so hell wia a Sterndl, wenn da Wind geht, blast a's aus, und i sitz im Finstan draus. Hätt zum Christkind jetza geh woll'n, weil dös Kind'l is geborn, gell, dös hätt' da Wind net toa soll'n, schau, iatz hab i an Weg valor'n. Und was soll i iatza macha, weil mei Liachtl nimma brennt, o wia is mei Herzerl trauri' worn, wenn i nur zum Kind'l fänd. Und da siahch i so viel Sterndl, mei, dö hab i ja so gern, gell, ihr leucht statt mei Laterndl, dass an Weg mia find'n tean. Und so find ma zu dem Kind'l in der hochheiligen Nacht, weil dö Sterndl so hell scheina und da Mond so freundlö lacht. Du liabs Kind'l, tua net greina, weil mei Liachtl nimma brennt, i hab do da gfundn eina, wenn i etz nur bleib'n könnt. Un i knia mir vor dir nieda, schau, da hast mei ganze Liab, schliaß recht in dei' kloans Herzerl, b'halts so lang drin, bis i stirb! |
Světýlko v mý lucerničce Světýlko v mý lucerničce září podobno hvězdičce, vítr plamen zhasíná, a kolkolem je hned tma. Vím, za Ježíškem spěchat mám, zrovna narodil se nám, ten vítr, jak vám povídám, jde, že teď cestu dál neznám. Co bych v tý chvíli dělat měl, když mý lucerně došel svit, je mý srdíčko ach truchlivý, jak mám jen k Jezulátku jít? Eště že sta hvězd vejš vidim, jemine, to jsem tak rád, sviťte místo lucerničky, kam dál cestou mám se brát. Tak v tý nejsvětější noci k Děťátku jsem došel včas, když ty hvězdy svítily mně i měsíc smál se jeden jas. Jezulátko, ty neplač jen, to že svý světýlko nemám, hlavně že cestu našel jsem, že tu při Tobě zvostávám. Před Tebou padám na kolena, máš všecku lásku moji mít, pojmi mě do svýho srdíčka, podrž ho tam, co budu žít! |
Ta melodie k textu neznámého autora, který tu chci podat ve stejně naivním svém českém překladu, se dá na YouTube najít v podání souborů "Guat-Drauf-Musi" nebo "Trio Herzbluat". Otištěna je píseň ve sborníku "Waldlerisch g'sunga" s podtitulem "Volkslieder aus dem Bayer- und Böhmerwald", který vydal roku 1953 v Grafenau Robert Link. A co mě nejvíc přimělo to zařadit sem na tyto stránky, je zpráva databáze "Aus dem Volksmusikarchiv", kterému se v dotazníku ozvalo mnoho lidí, pamatujících si tu píseň z dětství (jak se k tomu doznává i Inge Friedrichová ve svém obsáhlém textu, dostupném v českém překladu na webových stránkách Kohoutího kříže) a uvádějících, kde se jí naučili nebo ji poprvé slyšeli. Nu a někdo z nich uvedl i rok 1946 a skupinu katolické mládeže v uprchlickém táboře při městě Bad Wörishofen na území bavorského Švábska. Jako bych se tam ocitl mezi nimi. Začal jsem v tom roce chodit do školy a stále jsem ze školy nevyšel.
