logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

THERESIA ATZMÜLLEROVÁ

Jedna malá ves, která měla kdysi jméno Bamberg

Ta ves byla obklopena lukami, poli a lesem. Malí i větší rolníci tu pokojně vykonávali svou práci. Uprostřed vsi stála malá kaple. Před ní venku byly ze dřeva lavice k posezení (v originále "die Sitzangelegenheiten aus Holz" - pozn. překl.). Tu učinila rodina Lackingerova obyvatelům vsi návrh postavit větší kapli. Všichni obyvatelé byli s výstavbou kaple srozuměni. Finančními dary i osobním přispěním jednotlivců byla skutečně zbudována pěkná kaple s vlastním zvonem. Uvnitř ní stál krásný oltář s obrazem Matky Boží a Jezulátka (v originále "und dem Jesus Kind" - pozn. překl.). Nacházelo se tu i 24 míst k sezení. I za špatného počasí se tu nyní dal modlit růženec. Zejména v květnu a v říjnu se tak dělo.
Kapli vysvětil (stalo se tak podle "Glaube und Heimat - Kirchenblatt für das Bistum Budweis" z 16. září 1933 dne 27. srpna roku 1933 - pozn. překl.) kaplan Gotthard Ortner (*2. října 1907 ve Vyšším Brodě /Hohenfurth/, †9. dubna 1975 v rakouském klášteře Rein - pozn. překl.) z Rožmberka nad Vltavou, sídla naší farnosti. Byla to krásná slavnost s polní mší pro obyvatele vsi. Rodina Lackingerova měla na střeše své usedlosti rovněž věžičku se zvonem, který třikrát denně vyzýval k modlitbě. Když nějakou osobu provázel hlas toho zvonu k poslednímu odpočinku, připojil se k němu i zvon naší vesnické kaple. Pak nadešla vláda násilí a zbavila zvony jejich vznešeného poslání. Byla to těžká rána, poněvadž ty zvony svými tóny dávaly smysl našim radostem i bolestem. Brzy nato museli tak jako tak všichni obyvatelé ves opustit a osud je rozesel do všech stran světa. To je má vzpomínka na naši malou ves a její kapli (byla po zániku Babí přestavěna na obytný domek! - pozn. překl.)

Die Vertreibung traf uns schwer,
wir liebten unsere Heimat sehr,
wir denkem oft an alles zurück
und durchwandern in Gedanken jedes Stück.
(tj. v českém překladu:
Že postihlo nás vyhnání,
to lásce k místům nebrání,
která jsme všichni dobře znali,
kam jsme zpět v myšlenkách putovali. - pozn. překl.)

Rosenberger Rundbrief, 2017, č. 27, s. 8

Podle matričního indexu, tj. "rodového katastru" matriky farní obce Rožmberk nad Vltavou, narodila se 16. října 1921 (blahopřání k narozeninám a smuteční oznámení ovšem uvádí 15. říjen) rolníku ve dnes zaniklé vsi Závratná (Sabraten) čp. 6 Josefu Drescherovi (*14. března 1881), synovi Johanna Dreschera tamtéž a Josefy, roz. Hengsterové z rovněž dnes zaniklé Horní Dlouhé (v indexu Oberlangdorf) čp. 8, a jeho ženě Josefě (*18. února 1881), dceři Josefa Stürzla z Větrné (Nesselbach) čp. 9 a Theresie, roz. Müllerové z už zmíněné Horní Dlouhé. Rodiče se brali 29. ledna 1907 a nejmladší dcera Theresia se jim narodila poté, co jim v letech 1913, 1915 a 1918 zemřely tři dcery hned po svém narození. Otec Josef, "po chalupě" řečený "Seppnbaun", získal v Babí velký statek čp. 4, kde Theresia prožila čas dětství a mládí. Po vyhnání si se svým manželem Franzem (1916-1998) pořídila v Rettighausen u Heidelbergu vlastní domek, kde její otec 12. prosince roku 1962 zemřel na vodnatelnost (Herzwassersucht) a astma. "Resi" Atzmüllerová, roz. Drescherová, se v Rettigheim, místní části obce Mühlhausen nedaleko Heidelbergu dožila neuvěřitelných 101 let. Zemřela tu 5. června 2023.

- - - - -
* Závratná / Rožmberk nad Vltavou / Babí / † Rettigheim, Mühlhausen (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Zprávy o tatínkově...
... a manželově úmrtí v krajanském časopise
Oznámení o jejím skonu na smutečním serveru
Plánek zaniklé vsi Babí, která poslala do krajanského měsíčníku

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist