OLGA BARÉNYIOVÁ (vl.jm. ALOISIA ANNA WOZNICOVÁ)

Repro V. Papoušek, Věž a království : Olga Barényiová - studie o díle (2014), frontispis

Repro archív Kohoutího kříže

Heslo ve velkém německém literárním lexikonu z roku 1999 uvádí jen, že žije ve Vídni, nezmiňuje pak vůbec, že psala i česky

Repro Deutsches Literatur-Lexikon : das 20. Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch. Erster Band, Aab - Bauer (2000), s. 581

Jediná pražská policejní přihláška na příjmení Barényi z počátku 20. století je tato a uvádí se na ní Adolfine Barényi, roz. Bayerová, se synem Alexanderem z uherské Šoproně (Ödenburg)

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 14, obraz 525 (Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Česky psaný fejeton do vídeňského krajanského listu s nesporně autobiografickým motivem je zajímavý i svým datem z léta roku 1938

Repro Vídeňské noviny, 1938, č. 102, s. 2-3

Obálka (1942) Vladimíra Hrsky k jejímu románu, který vyšel jako sedmý svazek edice Sen a skutečnost v nakladatelství Sfinx - Bohumil Janda

Repro V. Papoušek, Existencialisté : existenciální fenomény v české próze dvacátého století (2004), s. 438

Obálka (1943) Jaroslava Švába k jedné z jejích v češtině vydaných knih )nakladatelství L. Mazáč, Praha)

Repro www stránky iAntikvariát.cz

Obálka (1943) k jiné z jejích v češtině vydaných knih (Českomoravský Kompas, Praha)

Repro www stránky Antikvariát Karlín

Obálka (1943, Sfinx - B. Janda) Vladimíra Hrsky k jejímu románu Sedmé dveře

Recenze jejího románu Sedmé dveře na stránkách protektorátního tisku

Repro Světový zdroj zábavy a poučení, (1943), č. 96, s. 116

Úvod Franka Tetauera ke knižnímu vydání komedie Veliká hvězda v roce 1943, kdy byla jejím českým divadelním debutem

Repro O. Barényi, Veliká hvězda : komedie (1943)

Obálka (1944) malířky Toyen k jejímu románu o herečce Jarmile Horákové (J. Otto, Praha)

Repro www stránky Booklooker.de/

Obálka (1944) knižního vydání její hry nákladem Českého kompasu, v níž ztvárnila hlavní roli Zorka Janů, sestra Lídy Baarové (spáchala roku 1946 sebevraždu)

Obálka (1944, Českomoravský kompas) knižního vydání její hry Zámek Miyajima, její věnování, předmluva Fr. Götze a obrazový doprovod

Obálka (1945, Českomoravský kompas) Otto Řepy k jejímu románu Román

To napsala o sobě a o své práci roku 1944 pro plzeňský list Český deník

Repro Český deník, 1944, č. 146, s. 2-3

Její díla na cenzurním indexu "Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury" z roku 1954, na jehož základě byly vyřazovány knihy z veřejných knihove

Repro P. Šámal, Soustružníci lidských duší : lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století (2006), s. 230

K 10. výročí pražské revoluce přinesl list Sudetendeutsche Zeitung cyklus jejích vzpomínek na konec války v Praze, zpracovaných později v románě "Prager Totentanz" - jedno z pokračování cyklu doprovázel aktuální snímek Stalinovy sochy, odhalené na 1. máje 1955 s nápisem "Československý lid svému osvoboditeli!" na podstavci

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 18, s. 5 a č. 20, s. 3 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Obálka a inzerát nizozemského vydání jejího špionážního románu o Alfredu Frenzelovi "Zrádce je mezi námi"

Repro www stránky Markt Plaza

Obálka (1960) jejího románu "ze skutečnosti rudé české zpravodajské služby", vydaného nakladatelstvím Schild Verlag

Repro www stránky Markt Plaza

Obálka a inzerát na faksimile vydání jejího románu (1958) "ze dnů osvobození" (měl tvořit první díl zamýšlené trilogie a navazovala na něj kniha "Das tote Geleise", tj. "Mrtvá kolej"), provázené fotomontáží (1946) z armádního listu "Naše vojsko" k odsunu (viz i Franz Kafka)

Repro www stránky Franken-Buecher

Obálka (1965) španělského vydání jejího románu Pražský tanec smrti, vydaného v Barceloně nakladatestvím Luis de Caralt

Repro www stránky Libros Melior

Obálka (1984, Verlag Hohe Warte, Pähl) knihy, jež je poslední položkou její bibliografie a Jihočeská vědecké knihovna ji má v regionálním fondu

Obálka a vazba (2012) prvého vydání českého překladu autorčiny knihy v pražském nakladatelství Plus (společnost Albatros media a.s.) s použitím "ondřejského kříže", mj. symbolu Vlasovovy Ruské osvobozenecké armády - poslední osudy Olgy Barényiové se ani vydavatelům nepodařilo objasnit

Obálka (2014) knihy o ní v nakladatelství Filip Tomáš - Akropolis - kresba Aneta Papoušková

Ani Robert B. Pynsent, v jehož česky vydaném výboru bohemistických literárních studií je Olze Barényiové věnována samostatná kapitola, neví v poznámce k jejímu poslednímu knižně vydanému titulu nic o autorčině skonu

Repro R. B. Pynsent, Ďáblové, ženy a národ : výbor z úvah o české literatuře (2008), s. 391

Úvod příspěvku o ní ve sborníku "Transfer v kontextu české literatury : vyhnání, odsun"

Repro Transfer v kontextu české literatury : vyhnání, odsun (2004), s. 140

Pozvánka na scénický večer, slibující vyjasnění některých okolností jejího životopisu, přišla na adresu autorů Kohoutího kříže v říjnu 2015...

Repro www stránky Vila Štvanice - ostrovní scéna a archív Kohoutího kříže

... a slib byl dodržen: program večera odhaluje tajemství skutečné osoby,skrývající se pod pseudonymem Olgy Barényi

Repro program k inscenaci "Olga Barényi: zde jest vše marné?", která vznikla na základě pátrání Jiřího Novotného a Dušana Hübla, (c) Jiří Novotný a Dušan Hübl, 2015