logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

THEOBALD BAUER

O slepém citeristovi Matouschovi

Nyní nám sděluje dp. Theobald Bauer, děkan v Horní Stropnici (v originále "in Strobnitz" - pozn. překl.), že slepý muzikant Josef Matousch (narozený 25. února 1887 ve Vídni, příslušný do Českých Budějovic /v originále "nach Budweis" - pozn. překl./ a bydlící tam v Panské ulici /v originále "in der Herrengasse" - pozn. překl./ čp. 21, odkud koncem července /rozuměj roku 1930 - pozn. překl./ odešel), toho času, tj. v úterý 19. srpna, dlí právě v Horní Stropnici. Hodlá se odtud vydat do Dobré Vody u Nových Hradů a Hojné Vody (v originále "nach Brünnl und Heilbrunn" - pozn. překl.) a vrátit se pak zpátky do Českých Budějovic. Jeho českobudějovický byt byl jeho hospodyní uzamčen a ačkoli on vlastní k němu klíč, nemůže dovnitř, poněvadž byl vyměněn zámek. Ohlásil to na policejním úřadě a poprosil o intervenci, která byla však odmítnuta s tím, že k tomu není policie kompetentní. Byl tím donucen vydat se za obživou (v originále "auf Broterwerb" - pozn. překl.) pryč. V jeho doprovodu se nachází ženská osoba jménem Antonie Marusch. Poněvadž je Matousch příslušný do Českých Budějovic, bylo by povinností města se ho ujmout.


Budweiser Zeitung, 1930, č. 66, s. 6

Zajímavé jistě je, že jsem v českém tisku zmínku o slepém muzikantovi nenašel, ačkoli, jak známo, byl slepý houslista Mareš, překladatelův jmenovec, prvním pěvcem české hymny. Překladatele, tj. mne, však nyní více zajímá osoba autora informace (nevím zda písemně či možná i telefonicky podané) o "zatoulaném" hráči na citeru, což byl nástroj i v českobudějovických domácnostech "mezi válkami" i podomácku známý (jako antikváře mě o tom přesvědčila ještě v sedmdesátých letech dvacátého století častá nabídka not pro "domácí" citeru z půd zdejších domů). P. Theobald Bauer se narodil dne 26. dubna roku 1873 ve vsi Planá (v letech 1868-1990 jen součást obce Homole), stavení čp. 16 (lze ho tam na návsi dosud najít), u Českých Budějovic. Kaplan Raphael Pavel, vyšebrodský cisterciák i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, ho ještě téhož dubnového dne ve starobylém kostele sv. Jakuba Většího pokřtil jménem Franz Bauer. Novorozencův otec Josef Bauer, rolník v Plané čp. 16, byl synem Mathiase Bauera, rolníka v Roudném (Ruden) čp. 3 a Anny, roz. Böhmové z Roudného čp. 9, chlapcova matka Maria, ovdovělá Tomo, byla dcerou rolníka v Šindlových Dvorech (v matrice "Schindelhöfen") čp. 10 Matthäuse Jaksche a Anny, roz. Humlerové z Rožnova (Strodenitz). 25. května 1896 složil Franz Bauer profesní slib a jako vyšebrodský cisterciák přijal řádové jméno Theobald. 19. července téhož roku byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Když se v roce 1902 stal jako kaplan v Horní Stropnici katechetou na místní škole, uvádí školní kronika (najde se v ní o něm mnohé) jako jeho vyšebrodskou klášterní hodnost "Küchen- und Kellermeister", tj. vrchní kuchař a sklepník. Z kaplana se stal farní administrátor a děkan, v Horní Stropnici pak Theobald Bauer dne 3. srpna 1934 v 61 letech věku po delší strastiplné nemoci i skonal a byl pochován. Přijmi země, co je tvé, vždyť "Bauer" je vlastně totéž, co "rolník".

- - - - -
* Planá / České Budějovice / Vyšší Brod / Přídolí / † † † Horní Stropnice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tento snímek v krajanském časopise ho připomněl ještě 20 let po vyhnání jeho někdejším farníkům
Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Boršov nad Vltavou
Chátrající rodný dům čp. 16 na návsi v Plané na jaře 2021...Chátrající rodný dům čp. 16 na návsi v Plané na jaře 2021...
... a zřícený krov v západní části domu v září téhož roku

zobrazit všechny přílohy

TOPlist