ALOIS BAYER
Z farní kroniky
"Toho dne (rozuměj 10. září 1907 - pozn. překl.) přichází do Pavlova Studence (v originále "nach Paulusbrunn" - pozn. překl.) nově jmenovaný administrátor Alois Bayer. Týž se narodil v Rabštejně nad Střelou, okr. Kralovice v Čechách (v originále "zu Rabenstein, Bez. Kralowitz Böhmen" - pozn. překl.) dne 19. června roku 1877, navštěvoval dvojtřídní obecnou školu ve svém rodišti, v roce 1890 přichází do klášterního gymnázia v Plzni (v originále "an das Stiftsgymnasium in Pilsen" - pozn. překl.), rok nato do studentského konviktu ve Stříbře (v originále "in das f.e. Studentenkonvikt in Mies" - pozn. překl.), kde roku 1898 studia ukončil maturitní zkouškou, jejíž zkušební komisi předsedal zemský školní inspektor Riedl (P. Robert Christian Riedl /1838-1909/ byl benediktinským řádovým knězem, gymnaziálním učitelem latiny a řečtiny, jakož i c.k. dvorním radou /k.k. Hofrat/, blíže o něm viz Österreichisches Biographisches Lexikon - pozn. překl.). Svá teologická studia absolvoval na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a byl 29. června 1902 vysvěcen na kněze. Prvním kněžským působištěm dotyčného (v originále "sein erster Posten in der Seelsorge" - pozn. překl.) byl Aš-Mikulov (v originále "Asch-Niklasberg" - pozn. překl.), kde působil jako kaplan od 1. září 1902 do 1. září 1904; odtud byl jako expozita přesazen do Rossbachu (dnes Hranice, nejzápadnější město v České republice - pozn. překl.). Zde pobýval od 1. září 1904 do 1. září 1906. Od toho dne v roce 1906 zastával funkci administrátora v Lochotíně, okr. Žlutice (v originále "in Lochotin, Bez. Luditz" - pozn. překl.), až do 1. června 1907, kdy v téže pozici přesídlil do Libyně (v originále "nach Libin" - pozn. překl.). To místo zastával ovšem jen do 1. září téhož roku 1907, kdy měl přesídlit do Pavlova Studence, ale následkem okolností teprve dne 10. září 1907 převzal zde pozici nového administrátora a 31. září 1907 složil jako farář přísahu u nejdůstojnějšího pana vikáře (v originále "bei Hochw. H. f. e. Vikär" - pozn. překl.) Wenzla Wicka (jako jeho nástupce - pozn. překl.). K instalaci došlo až na druhý svátek vánoční (v originále "erst am 2. Weihnachtsfeiertage" - pozn. překl.).
Kronika fary Pavlův Studenec 1839-1938
Tedy až "na Štěpána" roku 1907 se stal Alois Bayer, jak to zapsal do farní kroniky vlastní rukou, farářem v Pavlově Studenci a byl by jím málem 40 let, kdyby nepřišla už druhá světová válka a neblahý "odsun" zdejších farníků. Bylo jich tu v celé farnosti 1511 (podle sčítání z roku 1930 jen v samém Pavlově Studenci žilo 958 obyvatel ve 166 domech!) a české dosidlování brzy skončilo zbořením všech stavení kromě těch, která používala Pohraniční stráž. Díky webu PS Pavlův Studenec ostatně víme, že farář Alois Bayer zde skonal 15. února 1948 několik dnů předtím, než byl nastolen komunistický režim, který tři roky nato v roce 1951 zřídil i onu Pohraniční stráž. Pochován byl Alois Bayer ještě na místním hřbitově asi 500 metrů na sever od bývalého kostela Povýšení svatého Kříže, jehož věž (jaká ironie dějin s ohledem na jeho zasvěcení) používala rota PS jako pozorovatelnu. Zcela zbořen byl kostel roku 1977, dá se ale dohledat snímek původního vzhledu farářova hrobu i podobenka Aloise Bayera na torzu někdejšího náhrobku už teď bez kříže. Chce se i tady psát kříž s velkým začátečním písmenem.
- - - - -
* Rabštejn nad Střelou / Stříbro / † † † Pavlův Studenec
