MARIE BAYERL-SCHWEJDAOVÁ
Její báseň na stránkách lednového čísla časopisu Der Böhmerwald z roku 1900 i s označením jejího bydliště Repro Der Böhmerwald, 1900, č. 1, s. 27 |
Takto jí v březnovém čísle téhož časopisu odepsal jeho redaktor Johann Peter Repro Der Böhmerwald, 1900, č. 3, s. 156 |
Jeden z mnoha odkazů na její práci v díle Gustava Jungbauera Repro G. Jungbauer, Volkslieder aus dem Böhmerwaldefolder II. (1940), s. 22 |
|
V křestní matrice farní obce Pocínovice (Putzenried) nacházíme ke dni 19. února roku 1870 pro nás jistě pozoruhodný záznam o tom, že se tu tenkrát v Orlovicích (Silberberg) čp. 11 v rodině podruha (tak nacházíme starší výraz "Inmann" přeložen třeba u Dobrovského) Josefa Baierla (i jeho otec Andreas Baierl byl podruhem na témže orlovickém stavení čp. 11, matka Marie, roz. Linzmaierová, pocházela z Červeného Dřeva /Rothenbaum/) a jeho ženy Kathariny, dcery Wolfganga Schwejdy, chalupníka v Pocínovicích čp. 14, a Dorothey, roz. Halamové z Chodské Lhoty (Mehlhut), narodila dcera Maria Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Asi to bude mnohem spíše tato Maria Baierlová z archu popisného pro sčítání lidu z roku 1890 na výčtu obyvatel dnes už v Orlovicích neexistujícího stavení čp. 17, kde je uvedena jako jedno z dětí vdovce Franze Baierla (jinde jako více zdejších Baierlů a Baierleů psaného Bayerl, stejně jako mnohý zdejší Schwejda se vyskytuje často i s česky psanou variantou svého příjmení, tj. Švejda) s datem narození 12. září 1873 (v křestní matrice ovšem čteme datum 20. září a křest den nato) a v rubrice povolání a postavení označena pak jako "Student" a "Lehramtskandidatin", tj. studentka a kandidátka učitelství s místem pobytu "Königl. Weinberge - Prag - Böhmen", tj. Královské Vinohrady - Praha - Čechy Repro Sčítání lidu 1890, Pocinovice - Orlovice, SOkA Domažlice (SOA v Plzni - Acta Publica) |
|
Záznam orlovické křestní matriky o narození Marie Baierlové dne 20. září roku 1873 v Orlovicích čp. 2 a křtu den nato v kostele sv. Anny v Pocinovicích, vykonaném zdejším farářem P. Janem Vazačem - otcem dítěte byl tesař v Orlovicích Franz Baierle, syn podruha v Orlovicích čp. 2 Adama Baierlea a jeho ženy Anny, roz. Maierové z Hadravy (Hadruwa), dívčinou matkou byla pak Anna, dcera Antona Mincha, chalupníka (psáno zde "Chalupper") z Červeného Dřeva (Rothenbaum) čp. 3, a jeho ženy Elisabeth, roz. Weisové z Jägershofu už na německé straně - porodní bábou byla Maria Sazamaová z Pocinovic, kmotry Johann Lankus a jeho choť Katharina, oba z Hadravy čp. 22 Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Záznam orlovické knihy zemřelých o úmrtí matky Anny o necelý rok později Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Záznam orlovické knihy zemřelých o skonu otce Franze, zde psaného Bayerl Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
V archu sčítání lidu z roku 1900 ji nacházíme jako schovanku na čp. 12 u manželů Františka Tröglera a Anny, roz. Baierlové, v rubrice povolání je ovšem uvedeno uvedeno "služka kuchyňská", choť majitele bytu, který byl české národnosti, nebyla podle křestní matriky (*20. července 1838, tedy o 35 let starší než "schovanka") její blízká příbuzná, jako ona byla však na rozdíl od manžela národnosti německé Repro Sčítání lidu 1900, Pocinovice - Orlovice, SOkA Domažlice (SOA v Plzni - Acta Publica) |
|
Její jméno označené křížkem na seznamu přispěvatelů časopisu "Österreichische Zeitschrift für Volkskunde" Repro Österreichische Zeitschrift für Volkskunde, 1908, titulní lista a s. 53 (Volkskundemuseum Wien) |
|
Orlovice na staré pohlednici |
Zvonička v Orlovicích Repro J. Blau, Geschichte der deutschen Siedlungen im Chodenwald (1937?), obr. příl. |
Tady vidíme, že někdejší Silberberg měl i svou kreslenou pohlednici Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
Orlovice u Pocinovic na leteckých snímcích z let 1952 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
Tzv. "Zlatá jáma" pod vrcholem Orlovické hory, u níž pramení řeka Kouba (Chamb) Repro Z. Procházka, Domažlicko a Kdyňsko (1996), obr. příl. |
|
Orlovice se ocitly i na docela nové cyklistické mapě česko-bavorského příhraničí Repro Schöner Bayerischer Wald, 2004, č. 2, s. 30 |
|
Německá selská svatba z jihozápadních Čech s nezbytným družbou (zvaným i tlampač nebo zváč) na malbě Gustava Zindela (1883-1959) z roku 1930 Repro www stránky Museum of European Art |
Svatební "zváč" ("družba") na obálce hornofalckého kalendáře z roku 1914 Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 11, s. 4 |
Jedním z nejcennějších exponátů Šumavského muzea v Pasově je tato svatební koruna z první půle 18. století Repro Der Böhmerwald, 2021, č. 1, s. 11 |
"Spinnradltanz" ze Šumavy na zvukovém záznamu Zvukový záznam vystavený na serveru Volkstanz.at, databáze Danzilla |
Textová část: |