LUDWIG BENDA
Městys Dobrá Voda u Nových Hradů
Městys a poutní místo Dobrá Voda u Nových Hradů (v originále "der Markt und Wallfahrtsort Brünnl" - pozn. překl.) čítá 106 domů a 550 německých katolických obyvatel (v originále "christkatholische Einwohner" - pozn. překl.). Dobrá Voda leží na severním svahu stejnojmenné hory (myšlena je nejspíš Kraví hora, německy "Kuhberg", také "Steinberg" s 953 metry nadmořské výšky, na staré mapě je vedle ní kupodivu i vrch nazvaný tam "Hühnerkogl Berg" /dnes na mapě "Obecní les"/, nikde však nelze najít označená "Brünnl", na něž se pisatel odvolává zřejmě podle místního podání - pozn. překl.), sám městys v nadmořské výšce 695 metrů nad mořem. Nabízí se odtud nádherný daleký výhled k severu. Obyvatelé se živí šitím nitěných a lněných knoflíků, stejně jako prodejem poutních artiklů. O ubytování cizinců se stará 7 hostinců a mnoho privátních nabídek ze soukromých domů. Nedaleko kostela se nachází jeden lázeňský dům (v originále "ein Badehaus" - pozn. překl.) s možností horké a studené vanové koupele. Od 1. srpna 1885 má Dobrá voda poštovní úřad, který nejprve jednou, nyní však dvakrát denně vysílá listonoše do Horní Stropnice (v originále "einen Boten nach Strobnitz sendet", v současnosti je Dobrá Voda jen místní částí obce Horní Stropnice - pozn. překl.). V přímo byzantinsky okázalém slohu zbudovaný poutní kostel je navštěvován během roku 20 až 30 účastníky procesí. Už v roce 1648 stála v blízkosti pramene boží muka prostřed lesa (v originále "in der Nähe des Brunnens eine Martersäule mitten im Walde" - pozn. překl.). Ta byla nahrazena kaplí a kaple pak roku 1702 kostelem, který v roce 1725 dokončil Albert von Buquoy (pisatel má zřejmě na mysli Albrechta Heinricha Karla Buquoye /1638-1714/, který byl sice v roce 1725 už mrtev, poněvadž se ale podruhé v září roku 1703 oženil s Antonií Renatou Czerninovou z Chudenic /1687-1733/, visí jejich alianční erb nad vstupním portálem poutního chrámu /podobně je tomu i na stěnách svatostánku v poutním kostele na Lomci u Vodňan/ - pozn. překl.). Kostel je obklopen prostorným kruhovým ambitem (v originále "ist von einem geräumigen Kreuzgange umgeben" - pozn. překl.) a bohatě vyzdoben malbami a zlatnickou prací. Městys za své jméno (německé i české - pozn. překl.) děkuje výše zmíněnému prameni. Před rokem 1700 tu byla malá osada dřevorubců, kteří si pro své děti zaměstnali učitele, jehož příjmení neznáme. Škola vsi, povýšené v roce 1717 na městys, byla umístěna v zadní části stavení čp. 13 (to už v Dobré Vodě nenajdeme - pozn. překl.). Nástupcem prvního učitele byl roku 1700 prokazatelně (v originále "nachweislich" - pozn. překl.) Karl Zeller (jeden z předků skladatele Carla Adama Johanna Nepomuka Zellera, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.). V roce 1787 byla škola přemístěna do budovy rezidence a roku 1872 se stala dvojtřídkou.
Chlupatá Ves a Šlágles (tato ves zanikla po druhé světové válce pod českým místním jménem Paseky - pozn. překl.) byly dřevorubecké osady, které byly roku 1787 od Horní Stropnice přifařeny k Dobré Vodě.
J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s.164
Johann Mârten nezapomíná v předmluvě k jím sestavenému vlastivědnému sborníku zmínit mezi autory dnes přímo nedocenitelných jednotlivých popisů často i zaniklých míst na Kaplicku i pana řídícího v Dobré Vodě Ludwiga Bendu. Ten se podle serveru Matricula narodil 23. srpna roku 1860 v dolnorakouském městysi Erlauf (ještě téhož dne ho v tamním kostele sv. Jana Nepomuckého /!/ pokřtil "Localcaplan" Johann Grabenschweig) podruhovi (v matrice psáno "Inwohner") Georgu Bendovi, nemanželskému synovi Marie Bendové, dcery nádeníka rodem "aus Klattau in Böhmen", tj. "z Klatov v Čechách" Georga Bendy, a jeho ženě Susaně, dceři obchodníka v Erlaufu Johanna Stiftnera a Josefy, roz. Candonové, jejíž otec Wilhelm Candon, obchodník ve Welsu (na s. 248 sborníku "Festschrift Kurt Holter" /1981/ se dočítáme v poznámce pod čarou, pokračující i na další straně, že Candonové sem do Welsu přišli z Benátska). To všechno bylo kdysi staré Rakousko. Ludwig Benda v Dobré Vodě nejen učiteloval, ale měl odtud i ženu Pauline, dceru Ignaze Bammera, skláře ze zdejšího čp. 50 (dům dosud v Dobré Vodě najdeme), kterou si bral jako vdovu po Aloisi Herzogovi. Narodil se jim tu v čp. 50 dne 2. května 1887 syn Ludwig, padlý 8. září 1914 jako čerstvá oběť světové války, dne 24. dubna 1888 pak při narození zemřelý synek, který ani podle matriky nedostal křestní jméno. Poté se Bendovi usadili v Přední Výtoni, kde pan řídící působil po 20 let a odešel tu v lednu 1925 na penzi. Až stavovský výkaz (Standesausweis) německého učitelstva v Čechách z roku 1933, uvádějící Ludwiga Bendu jako penzionovaného učitele v Loučovicích, pomohl v pátrání po místě a datu jeho skonu. Došlo k němu podle loučovické úmrtní matriky dne 6. března dramatického roku 1938 na adrese "Kienberg II Nr. 3". Zesnulému (je v matrice označen jako "Oberlehrer i.Ps." a "Witwer nach Pauline Bammer aus Brünnl, Nr. 50") bylo 77 let a příčinou úmrtí bylo krvácení do mozku ("Gehirnblutung"). Kromě přeložené ukázky lze připomenout i digitálně přístupnou německy psanou školní kroniku z Přední Výtoně, kterou jako řídící vedl až do svého penzionování, tedy po dlouhá léta. Vzhledem k tomu, o jak významné období v historii šlo, jde vzhledem k Bendově zájmu o politické záležitosti o rozsáhlý materiál nadobyčejné hodnoty.
- - - - -
* Erlauf (A) / Dobrá Voda u Nových Hradů / Přední Výtoň / Frymburk / † † † Loučovice
