logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RICHARD BILLINGER

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band, Von 1848-1918 (1937), s. 1179

Repro L. Nadler, Literaturgeschichte des Deutschen Volkes, sv. 4 (1941), s. 447

Na portrétní kresbě Willyho Kliera z roku 1932

Na portrétní kresbě Willyho Kliera z roku 1932

Repro Der Ackermann aus Böhmen : Monatschrift für das geistige Leben der Sudetendeutschen, 1933, příloha

Z pozdních let života

Z pozdních let života

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 22, 1973, č. 3/4, obr. příl.

Busta

Busta

Repro archív Kohoutího kříže

Záznam o jeho narození v křestní matrice hornorakouské farní obce Sankt Marienkirchen bei Schärding

Záznam o jeho narození v křestní matrice hornorakouské farní obce Sankt Marienkirchen bei Schärding

Repro Matricula Online

Rodný dům v St. MarienkirchenRodný dům v St. Marienkirchen

Rodný dům v St. Marienkirchen

Repro Wikipedia, foto PicturePrince a ViennaUK

Takto psaly o uvedení jeho "Noci běsů" v Národním divadle v zrcadle "říšského tisku" protektorátní Národní listy

Takto psaly o uvedení jeho "Noci běsů" v Národním divadle v zrcadle "říšského tisku" protektorátní Národní listy

Repro Národní listy, 1940, č. 44, s. 3

Jeho básnické vyznání, odvolávající se na venkovský selský původ, provází na stránkách budějovického německého listu pozvání ke zdejší inscenaci jeho hry hostujícím tu Zemským divadlem z Lince

Jeho básnické vyznání, odvolávající se na venkovský selský původ, provází na stránkách budějovického německého listu pozvání ke zdejší inscenaci jeho hry hostujícím tu Zemským divadlem z Lince

Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 83, s. 10

Obálka (1940) knihy vydané v Kroměříži (Edice Magnificat)

Obálka (1940) knihy vydané v Kroměříži (Edice Magnificat)

Obálka (1941) Jiřího Trnky k melantrišskému vydání jeho dvou her, uvedených v Národním divadle v Praze (hlavní roli v té druhé z nich sehrála Olga Scheinpflugová, vdova po Karlu Čapkovi)

Obálka (1941) Jiřího Trnky k melantrišskému vydání jeho dvou her, uvedených v Národním divadle v Praze (hlavní roli v té druhé z nich sehrála Olga Scheinpflugová, vdova po Karlu Čapkovi)

Recenze českého vydání Billingerovy prózy, kterou do oznamovatele edice Atlantis z jara 1940 napsal sám její překladatel, básník Jan Zahradníček

Recenze českého vydání Billingerovy prózy, kterou do oznamovatele edice Atlantis z jara 1940 napsal sám její překladatel, básník Jan Zahradníček

Repro J. Zahradníček, Dílo. III, Oslice Balaamova ; Ježíškova košilka ; Paralipomena (1995), s. 251-252

Na záběrech z filmu "Zlaté město" vidíme i kamenný kříž na paměť utonutí Anniny matky Marie ve slati

Na záběrech z filmu "Zlaté město" vidíme i kamenný kříž na paměť utonutí Anniny matky Marie ve slati

Na záběrech z filmu "Zlaté město" vidíme i kamenný kříž na paměť utonutí Anniny matky Marie ve slati

Repro J. Toeplitz, Geschichte des Films 1939-1945 (1983), fot. č. 165 a Filmportal.de

Švédská herečka Kristina Söderbaumová v hlavní roli dívky "od Vltavy" Anny Jobstové, která musí v závěru jako její matka utonout ve slati, poněvadž podle Goebbelsových slov, citovaných později režisérem Veitem Harlanem, přece nemůže ta "selská kurvička" v Praze svedená, porodit "českého spratka", který by nakonec mohl i "zdědit statek" - hudební doprovod tvoří přitom ve snímku i Smetanova hudba z "Prodané nevěsty" a ovšem i symfonické básně "Vltava" a snímek sám byl natáčen v pražských ateliérech na Barrandově

Švédská herečka Kristina Söderbaumová v hlavní roli dívky "od Vltavy" Anny Jobstové, která musí v závěru jako její matka utonout ve slati, poněvadž podle Goebbelsových slov, citovaných později režisérem Veitem Harlanem, přece nemůže ta "selská kurvička" v Praze svedená, porodit "českého spratka", který by nakonec mohl i "zdědit statek" - hudební doprovod tvoří přitom ve snímku i Smetanova hudba z "Prodané nevěsty" a ovšem i symfonické básně "Vltava" a snímek sám byl natáčen v pražských ateliérech na Barrandově

Repro www stránky Friedrich-Wilhelm-Murnau-Stiftung

Další snímek z filmu "Zlaté město"

Další snímek z filmu "Zlaté město"

Repro www stránky VPRO

Plakát k uvedení filmu v okupované Francii...

Plakát k uvedení filmu v okupované Francii...

Repro www stránky Filmotheque.fr

... a fronta na film Goldene Stadt v okupovaném Nizození roku 1943 (i Simone Signoretová
vzpomíná, že v pařížském kině Normandie běžel po premiéře plných dvacet týdnů)

... a fronta na film Goldene Stadt v okupovaném Nizození roku 1943 (i Simone Signoretová
vzpomíná, že v pařížském kině Normandie běžel po premiéře plných dvacet týdnů)

Repro Regionaal Archief Rivierenland

Obálka DVD (Warner Home Video, 2005)

Obálka DVD (Warner Home Video, 2005)

"Dívka ze Šumavy" na přebalu nového DVD v edici "Die grossen UFA Klassiker", kde je "Zlaté město" prezentováno jako druhý v pořadí barevný německý film (prvním byl snímek "Frauen sind doch bessere Diplomaten" z roku 1938, pro technické problémy však uvedený až krátce před "Zlatým městem")

"Dívka ze Šumavy" na přebalu nového DVD v edici "Die grossen UFA Klassiker", kde je "Zlaté město" prezentováno jako druhý v pořadí barevný německý film (prvním byl snímek "Frauen sind doch bessere Diplomaten" z roku 1938, pro technické problémy však uvedený až krátce před "Zlatým městem")

Obálka DVD distribuovaného v ČR (2010, Levné knihy)

Obálka DVD distribuovaného v ČR (2010, Levné knihy)

Olga Scheinpflugová se tu roku 1939 podepsala na snímek, zachycující ji v titulní roli Billingerovy Čarodějky pasovské na scéně pražského Národního divadla

Olga Scheinpflugová se tu roku 1939 podepsala na snímek, zachycující ji v titulní roli Billingerovy Čarodějky pasovské na scéně pražského Národního divadla

Repro O. Scheinpflugová, Byla jsem na světě (1988), obr. příl.

To, že Praha nebyla jen místem česko-německého sváru, dosvědčuje tato kresba Mikoláše Alše z roku 1881, evokující pod názvem "Oheň nerozežírá jen, on také slučuje" podíl Němců na obnově budovy, v níž se za druhé světové války hrála i Billingerova Noc běsů (Čaronoc)

To, že Praha nebyla jen místem česko-německého sváru, dosvědčuje tato kresba Mikoláše Alše z roku 1881, evokující pod názvem "Oheň nerozežírá jen, on také slučuje" podíl Němců na obnově budovy, v níž se za druhé světové války hrála i Billingerova Noc běsů (Čaronoc)

Repro V.V. Štěch - F.X. Jiřík, Mikoláš Aleš : jeho život a dílo, I. (1913), obr. příl.

Billingerův hrob v Hartkirchen, okres Eferding

Billingerův hrob v Hartkirchen, okres Eferding

Billingerův hrob v Hartkirchen, okres Eferding

Repro Wikipedia, foto PicturePrince a ViennaUK

Uveden je ovšem i na rodinném hrobě v Sankt MarienkirchenUveden je ovšem i na rodinném hrobě v Sankt Marienkirchen

Uveden je ovšem i na rodinném hrobě v Sankt Marienkirchen

Repro Wikipedia, foto PicturePrince a ViennaUK

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist