EGON M. BINDER
Repro Grafenauer Anzeiger, 4. 11. 2003, s. 26 |
|
Inzerát (1992) na jeho knihu o Vánocích na Šumavě Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1992, č. 12, s. 597 |
|
Obálka (1992, nakladatelství Neue Presse, Pasov) |
Krajina u Sankt Oswaldu a Haslachu na jeho fotografii Repro Grafenauer Anzeiger, 1. 7. 2004, s. 34 |
Obálky (nakladatelství Grada 2005 a 2011) dvou jeho knih o uzení, které byly přeloženy do češtiny |
|
Parte Repro www stránky PNP Trauerportal |
|
Zpráva o jeho úmrtí na webu Passauer Neuse Presse Repro PNP.de |
"Lucerna v lesích", tj. hrad Saldenburg blízko rodného Matzersdorfu na kresbě Ludwiga Rosenbergera Repro L. Rosenberger, Reisen in den Bayerischen- und Böhmerwald (1982), s. 17 |
Dürerova Mše svatého Řehoře Repro www stránky Die Gregorsmesse |
"Waffen-Christi-Kreuz" s kohoutem a hodinami nastavenými Repro Der Bayerwald, 2009, č. 2, s. 23 |
Replika kohoutího kříže na původním místě u Nicova (originál je dnes u kostela v Kašperských Horách) a jeho původní podstavec z roku 1890 (viz i Hans Kollibabe) Foto Jiří Plachý a Ivo Kareš |
|
Ze dřeva vyřezávaný "Kreuz mit Waffen Christi" z kaple v Hojsově Stráži na fotografii v knize Josefa Blaua, kohout je tentokrát uprostřed Repro J. Blau, Böhmerwälder Hausindustrie und Volkskunst, Teil 1. Wald- und Holzarbeit (1917), s. 260 |
|
I na tomto "pašijovém kříži" (Passionskreuz) v bavorské vsi Ratzenleithen na severozápadě od Pasova sedí kohout při hodinách, nastavených tu ovšem mylně na devátou místo na třetí Repro Der Bayerwald, 1986, č. 2, s. 36 |
Kohout, který podle Matoušova evangelia (25,75) dvakrát zakokrhal, když Petr třikrát zapřel Krista, na vrcholu kříže pod hvězdou zatmění na "Arma Christi" z kostela Saint-Pierre ve francouzské obci Collonges-la-Rouge v regionu Limousin Repro Wikipedia |
Na černém vystřihovacím obrázku ze sbírek Západočeského muzea v Plzni vidíme kohouta na žebříku a při nástrojích Kristova umučení jako střed kompozice Repro J. Royt, Kristus v křesťanské ikonografii (2010), obr. příl. |
|
"Arma Christi" na objednávku u řezbáře z "Boží Mysli" ("Hergottschnitzer von Bodenmais") Repro Der Bayerwald, 1994, č. 1, zadní strana obálky |
Kohoutí kříž jako řezbářská práce ze současné Šumavy: autorem je Jan Houška z Prachatic Foto Ivo Kareš |
"Rozložený Arma Christi" namalovaný v průchodu z opatské kaple zlatokorunského kláštera Foto Pavel Polák |
|
Několik "kohoutích křížů", zvaných i "Arma Christi" či místně také "Leiden Christi", tj. "Utrpení Kristovo", z toho dva v lahvici na léky a dva stojací dvojité, tzv. "španělské kříže" ("Caravaca Kreuz"), ochranné znamení "proti prudké bouřce", všechny z knihy o lidových řezbářích z Horní Falce Repro R. Haller, Herrgotten und Heilige : volkstümliche Schnitzkunst in der Oberpfalz (1982), obr. příl. |
|
O Kohoutích křížích na české i bavorské straně Šumavy vypráví v pořadu "Toulavá kamera" z roku 2013 Dr. Vladimír Horpeniak Repro www stránky České televize |
|
Ruská ikona s tématem pro ni dosti ojedinělým: motivem Arma Christi ("orudija strastěj"), mezi nimiž nechybí ani "pětěl" (tj. kohout ve významu "pěvec", "kokrháč") u okna Petrova vězení - blíže od Šumavy na východ se prý částem některých moravských vsí říká "pajón", což je zkomolený německý výraz "beim Hahn" pro přítomnost "kohoutího kříže" v těch místech Repro Wikipedia |
Doklad o "pajóně" z článku v Jevišovických novinách z roku 1966, který mi poskytl českobudějovický diecézní konzervátor Mgr. Ing. Jiří Černý Repro Jevišovické noviny, 1966, č. 12 |
Dva snímky "kohoutího" kříže v jihomoravské Rozkoši (části vsi s tím křížem se říká "Pajón") Foto Jiří Černý |
|
Štít proslulého zedníka Jakuba Bursy (1813-1884) v Dolních Nakvasovicích (okr. Prachatice) na kresbě Josefa Brože z doby někdy kolem roku 1920 a detail štukového motivu "Arma Christi" v jeho středu na snímku z roku 2012 s kohoutem vpravo u paty kříže Repro Ondřej Fibich ... [et.al.], Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura (2014), s. 117 |
|
Ani na zdobném štítu usedlosti U Dudáků v Libotyni neopomněl Jakub Bursa zachytit kohouta mezi symboly Kristova umučení Repro www stránky Selské baroko - Jihočeské vesnice |
Kohoutí kříž na kamenném podstavci kříže v Hořejším Krušci Repro www stránky Turistika.cz |
Na štítě jednoho ze stavení "selského muzea ve volné přírodě" Neusath-Perschen visí "kohoutí kříž", provázený na webových stránkách obce Perschen v Horní Falci i výkladem jednotlivých symbolů "Arma Christi" - účelem nebyla jako u polních křížů připomínka něčí časné smrti, nýbrž zaručení plodnosti polí názornou připomínkou zapřené oběti Kristovy Repro www stránky Perschen in der Oberpfalz a Fotos-Informationen.de, foto Erwin Purucker |
|
Další "Arma-Christi-Kreuz" ve vsi Gegenbach v Bavorském lese s kohoutem tentokrát na špici stříšky Repro Schöner Bayerischer Wald, 2019, č. 5, s. 13 |
Kříž "Arma Christi" v Otterswang, dnes místní části města Bad Schussenried ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko... Repro Wikipedia, foto Andreas Praefcke |
... a v Gutach ve Schwarzwaldu, tedy ve stejné spolkové zemi Foto Zuzana Hájková |
|
Kohout nechybí ani na tomto vyřezávaném kříži z Bodenmais, či jak se dříve také česky říkalo, z "Boží Mysli" Repro Der Bayerwald, 1998, č. 2, zadní strana obálky |
Kohout na kříži z kostelní věže (ze sbírek Hammerherrenmuseum im Amonhaus, Lunz am See) Foto Jana Tichá |
Kohoutí kříže v St. Véran, vesničce v departementu Hautes Alpes (Horní Alpy) v jihovýchodní části Francie Foto Pavel Hájek |
|
Další francouzský kohoutí kříž, tentokrát ze Champagne, nedaleko Remeše Foto Jana Vorlová |
Francie do třetice: kohoutí kříž v ve vesnici Ceillac v alpském masivu Queyras Foto Jan Hájek |
Kohoutí kříž v Brazílii - při vší úctě ke Claude Lévi-Straussovi bychom v tomto artefaktu nehledali "primitivní kalvárii", ve které Indiáni po svém ztvárnili křesťanské motivy, ale mnohem spíše ohlas evropských Arma Christi, přinesený sem jezuity nebo osadníky (možná i ze Šumavy nebo Bavorského lesa) Repro C. Lévi-Strauss, Smutné tropy (1966), s. 76 |
Jihočeské knihovnice u Kohoutích křížů u Nicova a Úbislavi v roce 2022 při literárním setkání, kde byla řeč i o těchto webových stránkách Foto Lidmila Švíková a Marie Hejnová |
Textová část: |