FRANZ BLAU
 Stojí tu druhý zleva na zahájení výstavy šumavských podmaleb na sklo v Chodském muzeu v Domažlicích 2. února 1992, tj. na Hromnice - prvý zleva je vedle něho zachycen Dr. Raimund Schuster, prvý zprava Reinhold Macho a mezi ním a Franzem Blauem Dr. Jan Vogeltanz, vedoucí historického oddělení Chodského muzea Repro DerBayerwald, 1992, č. 2, s. 47 |
|
|
Narodil se podle záznamu nýrské křestní matriky v Nýrsku čp. 16 dne 3. září roku 1917 a dva dny nato ho v nýrském kostele sv. Tomáše Apoštola farář Roman Balouschek i pokřtil jménem Franz Blau - chlapcův otec a nýrský mistr obuvnický Eduard Blau, narozený v Nýrsku 14. března roku 1875, byl synem ševce Josefa Blaua (a tedy i bratrem jeho syna Josefa Blaua "mladšího") a jeho ženy Barbary, roz. Schrallové rovněž z Nýrska, novorozencova matka Franziska, narozená 21. února roku 1886 ve Svaté Kateřině, byla dcerou tamního truhláře Josefa Altmanna a jeho ženy Klary, roz. Lankusové z Hadravy (a tedy i tetou Franzisky Demelové, roz. Altmannové), kmotry dítěte byli pak při jeho křtu nýrský mistr pekařský Franz Altmann, podle něhož dostal zřejmě jeho kmotřenec své křestní jméno, a jeho žena Kathi (Katharina), tedy rodiče zmíněné už Franzisky Demelové, roz. Altmannové Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
 Nýrsko, kde se narodil Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 18, s. 786 |
 Odstavec o něm z článku Hynka Pulánka ve sborníku "Z Chodského hradu", který vydalo Muzeum Chodska v Domažlicích roku 1988 Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 3 |
 Zpráva o úmrtí jeho matky Franzisky, která skonala v říjmu roku 1955 v Heilsbronnu jako vdova po Eduardu Blauovi z Nýrska, zesnulém už v roce 1930 - dovídáme se i jméno manželky Franze Blaua Mathilde, roz. Mühlbauerové, jakož i skutečnost, že Franzův strýc Josef Blau bydlil s nimi v Deggendorfu v jednom domě Repro Hoam!, 1955, č. 11, s. 18 |
 Zpráva o náhlém úmrtí jeho ženy Mathilde, roz. Mühlbauerové z Folmavy, ani ne měsíc po narození jejího třetího dítěte Repro Hoam!, 1957, č. 7, s. 15 |
 Náhrobek rodiny Blauovy v Nýrsku Foto Jan Mareš |
 Jedna ze zaniklých šumavských skláren v Arnoštově, vpravo tzv. "panský dům", na pohlednici Josefa Seidela |
 Slavná sklářská hospoda Na fišerce ve Vimperku Repro J. John, Vimperk - město pod Boubínem (1979), s. 161 |
 Blízko míst, kde stála kdysi huť U Pivního hrnce, Foto Jan Mareš |
 Jedno z původních stavení ve Vlčích Jamách Foto Pavel Polák |
|
  Někdejší sklářská osada Zlatá Studna na starých pohlednicích |
|
 Po zániku sklárny se na Zlaté Studni už jen těžila rašelina, jak dokládá snímek někdy z roku 1940 Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2014, č. 7, s. 10 |
|
  Zlatá Studna na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
  Bývalá sirkárna v "Dolním" Kaltenbachu, vlevo s tzv. Stadlerovým domem čp. 88 (dnes patří objekt a.s. Lesy Tábor a je provozován jako rekreační zařízení) Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2015, č. 5, s. 17 a Kaltenbach - Heimat im Böhmerwald (1980), s. 57 |
|
 Hostinec v Michlově Huti stával na místě bývale Helmbašské a později Michlově huti, pojmenované po Michaelu Müllerovi,
Repro M. Sládek - J. Stuchlý - V. Vácha, Nové Hutě : Kaltenbach (2018), s. 14 |
|
 Mezník u Michlovy Huti (Helmbach) s iniciálami Michaela Müllnera (Müllera) a letopočtem 1692, kdy byl jeho majetek mezníky ohraničen, jak alespoň uvádí František Mareš ve své knize České sklo (1893) Foto Josef Pecka |
|
  Nápis v kapli 14 pomocníků na starém vimperském hřbitově měl budoucím zvěstovat, že Michael Müllner byl vynálezcem křídového skla Foto Pavel Polák a repro F. Mareš, České sklo : příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století se zvláštním ohledem na jižní Čechy (1893), s. 91 |
|
 V roce 2015 nás pan Josef Pecka upozornil na omyl Františka Mareše v opisu textu desky, umístěné na vnější zdi kaple nad vchodem do ní a doprovodil své upozornění dvěma svými snímky z roku 2013 - zvýrazněný chronogram na jednom z nich potvrzuje správný letopočet 1714, nikoli tedy 1734 Foto Josef Pecka |
|
 |
|
 Tabule v osadě Velký Dům a znění nápisu o osudu Michala Müllera, jak je tu psán, také Velký Dům je tu zván Helmbach Foto Jan Mareš a www stránky Zaniklé obce |
|
 Obálka reprintu (1983) hlavního pramene autorova vyprávění, na jehož prvém knižním vydání (1954) se až k tisku podle vlastních slov sám podílel (nakladatelství Morsak, Grafenau) |
 Katalog c.k. "dvorních dodavatelů" Josefa a Ludwiga Lobmeyera a firmy Meyrs Neffe Wilhelma Kralika ze Světové výstavy ve Vídni roku 1873 Repro Wikipedia |
 Skla podle návrhů architekta Jana Kouly pro sklárnu v Adolfově Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772), |
|
  Pozůstatky po továrních budovách na Františkově Foto Pavel Rada |
|
 Mapa šumavských skláren z knihy "Historische Glashütten im Bayerischen Wald und Böhmerwald" (Ohetaler-Verlag, 2020) Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 3, s. 16-19 |
|
Textová část: |
|
|
