FRANZ THOMAS BÖHM
Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Hroznětín (Lichtenstadt) se narodil v Merklíně čp. 36 dne 23. listopadu roku 1902 a den nato byl v hroznětínském farním kostele sv. Petra a Pavla farářem Friedrichem Neumannem i pokřtěn jménem Franz Thomas Böhm - chlapcův otec Johann Böhm, narozený 16. dubna 1867 v Litvínovicích (Leitnowitz) čp. 1, přednosta železniční stanice v Merklíně čp. 36, byl synem Johanna Böhma, rolníka v Litvínovicích čp. 1 a Marie, roz. Seilerové rovněž z Litvínovic u Českých Budějovic (Budweis), matka dítěte Elisabeth, narozená 12. srpna 1868 v Haklových Dvorech (Hackelhöf) čp. 35, byla dcerou Leonharda Humlera, rolníka v Šindlových Dvorech (Schindelhöf) čp. 6 a Kathariny, roz. Štěpánové z Mokrého (Gauendorf) u Českých Budějovic, jako novorozencův kmotr a kmotra jsou podepsáni Franz Jaksch, majitel usedlosti v Šindlových Dvorech čp. 6 a jeho dcera Marie Jakschová - podle pozdějších přípisů se Franz Thomas Böhm dne 29. října roku 1929 v Českém Krumlově (Krumau) oženil s Annou Hoffmannovou z Arnoštova (Ernstbrunn) a na podzim roku 1939 vystoupil z katolické církve Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Hroznětínský kostel sv. Petra a Pavla Foto Pavel Polák |
|
Jeho svatební fotografie, pořízené v českokrumlovském fotoateliéru Seidel dne 26. října roku 1929, tj. 3 dny před samotnou ženitbou |
|
Českokrumlovská oddací matrika uchává tento záznam o jeho svatbě v českokrumlovském kostele sv. Víta 29. října roku 1929 - ženich Franz Thomas Böhm byl v té době učitelem ve dnes zcela zaniklém Rychnůvku, nevěsta Anna, narozená 21. ledna 1907, byla dcerou Julia Hoffmanna, obraceče forem v arnoštovské sklárně čp. 6, a Pauliny, roz. Weißové ze Spálence (Brenntenberg) čp. 93 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Se žáky školy v zaniklém Rychnůvku, odkud odešel do Velkých Skalin Repro F. a F. Bertlwieserovi, Verlorene Böhmerwald-Heimat : Heimatbuch der Pfarre Deutsch-Reichenau bei Friedberg Gemeinde Reiterschlag von der Blüte bis zur Zerstörung (1995), s. 189 |
|
Snímek se žáky školy ve Velkých Skalinách zaslal do redakce Hoam! on sám Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 356 |
|
Záznam školní kroniky dnes zaniklého Rychnůvku o jeho odchodu odtud do Velkých Skalin v roce 1933 Repro Kronika německé obecné školy Rychnůvek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Na sklonku života se svou neteří Helgou Grassingerovou ve Spiegelau Repro Hoam!, 1990, č. 2, s. 133 |
Blahopřání krajanského měsíčníku k jeho diamantové svatbě s Anni, dívčím jménem von Hoffmann z rodu králováckých svobodných sedláků s erbem a šlechtickým titulem od knížete Kolowrata, se kterou se brali v roce 1930 Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 46 |
Vyjádření soustrasti ke skonu jeho ženy Anni Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 2, s. 41 |
Nekrolog v krajanském měsíčníku Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 1, s. 45 |
Německá škola ve Velkých Skalinách kdysi... Repro Hoam!, 1985, č. 6, s. 372 |
... a dnes (2020) Foto Pavel Polák |
O německé škole ve vsi Skaliny (byly Skaliny Děkanské, Pusté a Velké) se tu praví, že "ve sličném provedení je daleko viditelným pomezním kamenem německého kulturního života" - hrad Sokolčí pak je tu jmenován "Hofbauerschlossruine" tj. zříceniny "Dvořákova zámku" Repro J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 182-183 |
|
Pasáž o Velkých Skalinách z knihy Jihočeské menšiny (1925), jejíž obálka zachycuje školu, která té "Jubilejní" české z roku 1928 v obci, kde bylo 8(!) českých obyvatel, mimochodem jako by z oka vypadla Repro J.F. Svoboda, Jihočeské menšiny : vývoj kulturní, národnostní a školský (1925), s. 270-271 |
|
Velké Skaliny na snímcích z roku 2020 Foto Pavel Polák a Květa Cempírková |
|
Česká "jubilejní škola" ve Velkých Skalinách Foto Pavel Polák |
|
V roce 1928 ho uvádí soupis německého učitelstva v Čechách jako učitelského "čekatele" (Anw.=Anwärter) na obecné škole ve Spálenci u Zbytin poté, co v roce 1922 absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens (1928), s. 365 |
|
Snímek zachycující v pozadí budovu školy ve Spálenci, přesněji řečeno v jeho části zvané Čtyřdomí ("Vierhäuser"), se vzpomínkou někdejší žačky na police se dřeváky ve třídě a sněhových závějích zavalujících školní dveře - tady Böhm začínal jako učitelský čekatel (viz i Franz Ilg) Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 228 |
|
V roce 1965 byla škola zbourána a srovnána se zemí Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 228 |
|
Plánek někdejší osady Spálenec s polohou zdejší školy Repro Die Schneedörfer im Kreis Prachatitz / Böhmerwald (1988), s. 220 |
|
Pohled ze Spálence na Knížecí stolec... Repro www stránky Zaniklé obce, foto Kamil Klusák |
|
... a opačným směrem z vrcholu Knížecího stolce Foto Ivo Kareš |
|
Zcela zaniklý Rychnůvek, kdy kdysi rovněž učil, na staré kolorované pohlednici J. Seidela... Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
... a dnes (2011) Foto Ivo Kareš |
Textová část: |