MARTHA CONSUMMATA BÖHMOVÁ
Zpráva z Brazílie
Nejprve bych se chtěla představit. Jsem dcera Wenzla Böhma z Rohů (Oberhäuser) čp. 25 a vnučka Franze Fellhofera z pošty ve Chvalšinách (Kalsching) čp. 93. V letech 1939-1943 jsem navštěvovala chvalšinskou měšťanskou školu ("Hauptschule", předtím zvaná "Bürgerschule") a v červnu 1946 jsem se jako sedmnáctiletá stala obětí vyhnání. Už za války mi roku 1943 umřela maminka na tyfus a poněvadž otec byl na frontě, starala jsem se o tři své mladší sourozence vlastně sama. Otec se ještě před naším vyhnáním stačil znovu oženit. Po vyhnání (slovo "Vertreibung" se v textu opravdu takto ve třech větách blízko za sebou opakuje - pozn. překl.) jsem už v Německu dobré dva roky (i v originále "gute 2 Jahre" - pozn. překl.) pracovala u jednoho sedláka, abychom dokázali přežít. V letech 1948-1952 následovala zdravotnická škola a nemocniční praxe, po níž jsem se 1952 stala řádovou sestrou u františkánek v bavorském Dillingen an der Donau (také "Dillinger Franziskanerinnen" s misijní tradicí - pozn. překl.) a rok nato (15. září 2003 oslavila Martha Consummata Böhmová 50. jubileum svého řeholního slibu - pozn. překl.) odešla odtud na misie do Brazílie. Své motto "Pomoci tomu, kdo pomoci potřebuje" ("Helfen wer Hilfe braucht") jsem mohla nejlépe realizovat jako osoba nezávislá na nějaké vlastní rodině. Jak pravdivými se nám tam v dálce měla vyjevit slova Hartauerovy šumavské hymny! Už více než po padesát let jsme rozeseti do celého světa. Krajanská setkání v Pasově (Passau) a Haidmühle byla pro mě vždycky zážitkem, na který se nezapomíná, i když už tolik jejich někdejších účastníků odešlo na věčnost. Všem chci vyslovit opravdu srdečné Zaplať Bůh za časté finanční dary od známých, zejména u příležitosti 500. jubilea vysvěcení kostela sv. Maří Magdaleny v Chvalšinách. Elfi Präuerová, moje dobrá přítelkyně z mládí, zůstala trvale věrným pojítkem mezi mnou a mými spolurodáky. Od ní jsem dostávala zprávy, to ona poukazovala finanční částky, které v brazilských pralesích nebylo vždy jednoduché opravdu účelně zhodnotit. V posledních letech se tady u nás v Brazílii přece jen leccos stalo snadnějším a zásluhou mých krajanů jsem mohla mnoha lidem účinně pomoci. Pracovala jsem spolu s Indiány na stavbě studny při nemocnici, jejíž samotnou budovu bylo třeba renovovat a přistavět. Jde přitom o jedinou nemocnici v okruhu sta kilometrů. Její adresa zní: Hospidal de Caridade e Mat. Sao Jose, 88650 Urubici bst. S.C., Brasil. Také jsem mohla díky štědrým zásilkám z Německa přispět k zajištění alespoň těch nejzákladnějších potřeb mnoha malých rolníků v našem okolí. Pracovala jsem mnoho let jako zdravotní sestra na anesteziologickém oddělení zdejší nemocnice (v originále "als Narkoseschwester" - pozn. překl.), pro trvalý nedostatek zdejších kvalifikovaných sil jsem absolvovala i zkoušky porodních asistentek, poněvadž jsem měla z předchozí své praxe mnoho odborných zkušeností. Několik let jsem v naší škole dokonce dávala hodiny anatomie, hygieny a péče o děti a i letos mám v tom ohledu na starosti mladé brazilské spolusestry. Nevím ještě, kde a jak půjde můj život dál, ale ráda bych, dokud mně síly stačí, pracovala pro říši Boží, neboť "cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili", jak to stojí v Bibli (Mat 25, 41 - pozn. překl.). Modlíme se stále za naše dobrodince a já prosím o modlitbu za nás. Všechny Vás opravdu ze srdce zdraví Vaše Martha, Sr. Consummata. Dám se zase někdy slyšet.
Hoam!, 1997, s. 985
Na setkání chvalšinských krajanů v Haidmühle přinesla tuto svou zprávu "Böhm Martha, Klosterschwester Franziskanerin, Hebamme, Bäurin, Anästhesieschwester, auch ein bisserl Politikerin" (tj. řádová sestra františkánka, porodní asistentka, zdravotní sestra na anesteziologii, trošičku i politička"), jak o ní píše v připojeném textu Heinz Präuer. Elfi Präuerová, její přítelkyně, přednesla poté několik veselých veršování. Neboť jsme tu pro radost bližním, byť daleko od Rohů na sedle kleťského masivu, kde se 17. července 1929 narodila, někde v deštných pralesích Brazílie či při Studené Vltavě (Kalte Moldau) v Haidmühle, pospolu všichni dohromady neúnavné děti Boží. Martha Consummata (tj. dokonaná /dokonalá/, vlastně "skonavší" podle "Consummatum est!", tj. "Dokonáno jest!") Böhmová zemřela krátce poté, co se dožila třiaosmdesátky, dne 23. července roku 2012 v nemocnici brazilského města Duque de Caxias ve státě Rio de Janeiro.
- - - - -
* Rohy / Chvalšiny / † † † Duque de Caxias (BRA)
