MARIA BÖHMOVÁ

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Záznam křestní matriky farní obce Prášily o narození a křtu Marie Eggerthové, dcery zdejšího výrobce papíru Franze Eggertha (syna Johanna Eggertha, majitele téže papírenské živnosti v Prášilech čp. 33, a Anny, roz. Ascherlové z Nového Burnstu), a jeho manželky Marie, dcery Wenzela Haranta, někdejšího usedlíka v Hrádcích, později majitele statku Tajanov (dnes součást obce Kolinec), a Theresie, roz Gruberové ze dnes zaniklé osady Vchynice-Tetov - kmotry novorozeného děcka byli Ignaz Mikschik, výrobce papíru z Kundratic, se svou ženou Mathildou - pozdější přípis nás zpravuje i o svatbě Marie Eggerthové dne 24. září roku 1922 s Gustavem Friedrichem Böhmem

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Asi prvý z jejích nářečních textů na stránkách krajanského časopisu

Repro Glaube und Heimat, 1950, č. 8, s. 14

Další její nářeční příspěvek

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 7, s. 284

Svatební oznámení jejích rodičů udává jako místo obřadu farní kostel Narození Panny Marie ve Velharticích

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Je to její čí matčin podpis v knize hostů zámečku Horní Staňkov, který patřil Gustavu Schreinerovi?

Repro ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny

Její maminka Marie Eggerthová, roz. Harantová

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Otec Franz Eggerth

Repro z daru Vlasty Tajrychové

S panenkou dětských let

Repro z daru Vlasty Tajrychové

S maminkou

Repro z daru Vlasty Tajrychové

S rodiči a budoucím manželem v Prášilech roku 1909 (svatbu měli až 12 let nato)

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Její manžel, c.k. major Gustav Böhm, zemřel na jaře 1963, ona ho svým skonem následovala ani ne za dva roky

Repro Glaube und Heimat, 1965, č. 19, s. 789

Záznam prášilské oddací matriky o její svatbě s majorem v.v. Gustavem Friedrichem Böhmem, rodákem z haličské Drohobycze (dnes ukrajinské město Drogobič ve lvovské oblasti), syna c.k. nadporučíka Franze Böhma v Drohobyczi a jeho ženy Marie, roz. Kollarzové z Rzeszówa - nevěsta Marie Eggerthová je tu už označována jako "Fabrikantin"

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Tady stojí se Zdenkou Danešovou, roz. Eggerthovou, na rozdíl od ní v tmavém

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, jaro 2007, s. 17

Paní Maria v penzionu pro seniory, kam byla přijata v září 1963

Repro Glaube und Heimat, 1964, č. 16, s. 198

Vzácný snímek zaniklé papírny v Prášilech

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 6, s. 23

Tady je zachycena papírna v Prášilech se svým majitelem Franzem Eggerthem

Repro z archívu paní Evy Blažíčkové

"Teta Márinka", jak jí říkali její čeští příbuzní, zachycena na vzácných záběrech ve vnitřních prostorách prášilské papírny, u tzv. "holendrů"

Repro F. Zuman, Pootavské papírny (1934), s. 7 a z daru Vlasty Tajrychové

Pes tety Márinky zvaný Harald

Repro z daru Vlasty Tajrychové

U naběrací kádě v prášilské papírně stojí papírnice Böhmová zcela vpravo

Repro F. Zuman, Pootavské papírny (1934), s. 7

Tisk Anny Mackové a Josefa Váchala o zaniklé prášilské papírně

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Dopis Anně Mackové, družce Josefa Váchala z cest po Šumavě,od Marie Böhmové, rozené Eggerthové

Repro z daru Vlasty Tajrychové

Několik dřevorytů Anny Mackové s motivy prášilské papírny

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, jaro 2007, s. 16

Dva titulní listy pamětní knihy její papírny v Prášilech i úvodní kresbu vytvořil Josef Váchal,
který na další straně zaznamenal i setkání s Marií a její matkou

Repro ze sbírek Muzea Šumavy v Kašperských Horách