logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ XAVER BÖHM

Knihovníkův dopis z 1. května roku 1945

Most, 1. května 1945.

Ltn. (tj. poručík - pozn. překl.) Dr. Franz Böhm
(11 a) Most (v originále Brüx - pozn. překl.)
Poštovní schránka 105

Městský úřad v Čes. Budějovicích
Došlo 7. 5. 45. č. 3216
na David
pers. odd.

Panu purkmistrovi města Budějovic
(v originále Budweis - pozn. překl.)


Velevážený pane purkmistře!

Starost a odpovědnost ohledně budoucnosti mé rodiny mne podněcují k tomu, abych Vám dnes předložil návrh, který bude jistě přivítán i zbylými německými kamarády z městské správy (v originále "von den übrigen deutschen Kameraden der Stadtverwaltung" - pozn. překl.), a proto, jak doufám (v originále "so hoffe ich" - pozn. překl.), dojde také Vašeho souhlasu (v originále "Ihre Zustimmung finden wird" - pozn. překl.).
Válka se blíží olbřímými kroky konečnému rozhodnutí (v originále "nähert sich mit Riesenschritten der letzten Entscheidung" - pozn. překl.). I kdybychom stále ještě doufali (v originále "wenn wir auch noch immer hoffen" - pozn. překl.), že konec konců dopadne v náš prospěch, nesmíme přece jen pominout nijaké opatření (v originále "keine Maßnahme außeracht lassen" - pozn. překl.), které je vhodné k tomu, aby ochránilo v každém případě, a dokud je to možné, naše ženy a děti před bídou a nouzí.
Mají-li se Sověti ještě více přiblížit sem k Budějovicím (protektorátní město ztratilo přívlastek "České" v říjnu roku 1942, dne 18. května 1945 mu byl ovšem navrácen - pozn. překl.), třeba vzít v úvahu možnost, že my němečtí úředníci a zaměstnanci přijdeme o svá místa (v originále "um unser Amt gebracht werden" - pozn. překl.). Tady musí bezpodmínečně dojít k preventivnímu opatření (v originále "muss unbedingt Vorsorge getroffen werden" - pozn. překl.), aby byly naše rodiny alespoň na nějaký čas finančně zabezpečeny.
Tane mi na mysli jedno pravidlo, uplatňované v průmyslových závodech, a sice ono, podle něhož je německým úředníkům a zaměstnancům vyplácena nějaká větší záloha, třeba ve výši jedné roční mzdy (včetně vyrovnávacího příplatku). Bylo by ovšem žádoucí, aby toto opatření bylo provedeno velice brzy, zejména natolik včasně, aby ty peníze mohly být stávajícím rodinám také ještě zaslány (v originále "auch noch zugesandt werden kann" - pozn. překl.).
Jsem pevně přesvědčen o tom, že náš národ není zasvěcen zániku a že se, i kdybychom měli tuto válku zatím ztratit, brzy ze všech ran zotaví a jednoho dne posléze přece jen zaujme mezi národy místo, jež mu na základě jeho svěží biologické síly, jeho nepředstižitelné kultury, jeho vynikající civilizace, jeho neúnavné píle a jeho hrdé historie přísluší (v originále "auf Grund seiner frischen biologischen Kraft, seiner unübertroffenen Kultur, seiner hochstehenden Zivilisation, seines unermüdlichen Fleißes und seiner stolzen Geschichte zukommt" - pozn. překl.).
S těmi nejlepšími přáními zdraví a blaha Vám i Vaší rodině a se srdečnými pozdravy jsem Váš


velice oddaný

Dr. Böhm.

Bezpředmětné - A.A.
15. 5. 45

Spisovna přij. 8. V. 1945
Uloženo pod heslem
Z
Odvol.

Bohatá složka dokumentů, která je uložena ve fondu českobudějovického Státního okresního archivu, z něhož mi díky laskavé ochotě archivního rady Dr. Jiřího Cukra poskytnuta k nahlédnutí, obsahuje i výše z německého originálu přeložený dopis, dramaticky jedinečný už okolnostmi svého odeslání a přijetí. Odeslán byl ze dnes v původní podobě zaniklého severočeského Mostu na prvního máje roku 1945, tj. už po Hitlerově smrti den předtím, a došel 7. května 1945, kdy už byla českobudějovická (vlastně ještě "budějovická") radnice už dva dny v českých rukou. Téhož dne, kdy na ní v té souvislosti zavlála československá vlajka, skončil svůj život i adresát dopisu, německý purkmistr Friedrich David, zastřelen buď rukou vlastní nebo cizí. Se jménem německého městského knihovníka Franze Xavera Böhma jsem se setkal zásluhou knihovnického kolegy Ing. Aleše Brožka ze Severočeské knihovny v Ústí nad Labem. Jím vytvořené heslo Böhmovo ve Slovníku českých knihovníků zde v úplnosti uvádíme:

Záhlaví Böhm, Franz Xaver, 1909-2000
Úmrtí 2000, (Německo)
Místo působení Sokolov (okr. Sokolov) - Stadtbücherei (1935-1940)
České Budějovice (okr. České Budějovice) - Stadtbücherei (1942-1945)
Biografická pozn. Narozen 21. srpna 1909 v Tatrovicích, zemřel v r. 2000 v Německu. PhDr., knihovník
Životopis Narodil se 21. srpna 1909 v Tatrovicích do rodiny nadučitele. Docházel na střední školu v Lokti a Plané. V letech 1928 až 1933 studoval na německé univerzitě v Praze germanistiku, slavistiku a národopis. V červnu 1933 byl promován na doktora filozofie. Poté ještě absolvoval státní knihovnickou školu v Praze a Münsteru. Od roku 1935 byl ředitelem knihovny v Sokolově a v tomto postavení je uváděn ještě v roce 1941, i když od srpna 1940 byl ve vojenské službě. Poté působil od října 1942 až do r. 1945 v knihovně v Českých Budějovicích jako její vedoucí. Po odsunu pracoval jako redaktor církevního periodika v Bamberku. Od r. 1955 vykonával různá úřednická zaměstnání spojená s knihovnami. V letech 1964 až 1977 redigoval časopis Die neue Bücherei. Zemřel v Německu v roce 2000.
Předmětové heslo knihovnictví
Medaile a ocenění medaile Adalberta Stiftera (1977)
Citace zdroje PROKOP, Vladimír a SMOLA, Lukáš. Biografický lexikon sokolovského regionu: lexikon malířů, grafiků, sochařů, architektů, stavitelů, fotografů, spisovatelů, publicistů, kronikářů, historiků, vlastivědců, archivářů, lingvistů, filozofů, skladatelů, geologů, atd. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2009, s. 35.
Handbuch der Deutschen Volksbüchereien: (Jahrbuch der Deutschen Volksbüchereien VI 1940). Leipzig: Einkaufshaus für Büchereien G.m.b.h., 1940.
Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 5, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1931-1936), s. 202
sdělení dr. Cukra ze SOkA České Budějovice z 14.3.2022

Toto heslo bylo ovšem jen východiskem dalšího bádání, které nalezlo bohatý materiál v už zmíněné archivní složce. obsahuje mimo jiné křestní list budoucího německého knihovníka v protektorátních Českých Budějovicích. Narodil se dne 21. srpna roku 1909 ve farní vsi Tatrovice (Dotterwies, první písemná zmínka "Totrwcz" z roku 1356 v kostelní knize pražského arcibiskupství) čp. 27 v učitelské rodině. Jeho otec a jmenovec Franz Xaver Böhm, narozený v Benešově nad Ploučnicí čp. 258, byl synem zedníka a později pivovarského varmistra (Biersieder) Aloise Böhma a Franzisky, roz. Riedelové, dcery hajného v Benešově nad Ploučnicí čp. 131. Chlapcova matka Anna, narozená v Tatrovicích čp. 42, byla dcerou mlynářského mistra Johanna Rödiga v Tatrovicích čp. 42 a jeho ženy Mathilde, roz. Fischerové z Tatrovic čp. 42. Den po svém příchodu na svět byl syn Böhmových pokřtěn jménem Franz Xaver ve farním tehdy tatrovickém kostele sv. Erharda zdejším farářem Thomasem Paukerem. Po vychození obecné školy navštěvoval vyšší reálku (Oberrealschule) v Lokti (Elbogen), kde maturoval s vyznamenáním roku 1927. Po vyžadované doplňovací zkoušce z latiny se rok nato zapsal na pražské německé univerzitě Karlově pro obory germanistika, německý národopis a slavistika. Zároveň v Praze navštěvoval Státní knihovnickou školu, na níž v červnu 1929 složil státní zkoušku v oboru knihovnictví. Od prosince 1931 do července 1932 se zdržoval za studijním účelem ve vestfálském městě Münster, aby na tamní univerzitě pracoval na své disertaci, věnované vlastivědnému výzkumu německého jazykového ostrova na Podkarpatské Rusi (ve vlastním životopise označuje svou práci německy jako "volkskundlice Erforschung der deutscheb Sprachinsel in der Karpathenukraine" a dovozuje, že oblast mnohokráte studijně navštívil stejně jako německé jazykové ostrovy na Slovensku a ve východní Haliči. Na jaře 1933 se Böhm v Praze podrobil hlavnímu rigorózu z germanistiky a slovanské filologie a vedlejšímu rigorózu, načež v červnu 1933 promoval na doktora filosofie. Nějaký čas působil jako učitel ve vyším školství a od 1. ledna 1935 byl ustaven městským knihovníkem ve Falknově nad Ohří (dnes Sokolov). V roce 1938 se stal členem falknovského městského zastupitelstva za Sudetoněmeckou stranu. 9. srpna téhož roku 1938 se oženil s Gertraud, roz. Grünerovou, dcerou zdejšího důlního úředníka Johanna Grünera a jeho ženy Josefine, roz. Klemmové z Kynšperku nad Ohří (Königsberg an der Eger). Dne 20. června 1940 se manželům narodila dcera Ursula a 25. října 1941 v Chebu (Eger) syn Volkmar. To už měl Böhm asi za sebou "přeškolovací" kurs (Umschulungskurs) v Lipsku (Leipzig) a od 1. října roku 1942 vedl jako "Stadtbuchwart" německou městskou knihovnu v Českých Budějovicích (na adrese "Kasseler Platz 246/3, což je nacistické přejmenování Mariánského náměstí s čp. 3 pro přilehlou ulici, zvanou za "republiky" i dnes Riegrova ("za Rakouska" i "za protektorátu" Krausgasse), tedy na adrese bývalé české městské knihovny, zřízené ovšem v roce 1924 v budově někdejší německé dívčí pokračovací školy vedle rozlehlé rohové budovy ústavu hluchoněmých), tedy ve městě, kterému byl, jak už zmíněno, právě tehdy úředně odňat přívlastek "České". Stalingrad byl toho podzimního měsíce dosud v německých rukou, v listopadu však nadešel obrat a budoucí Hitlerův konec. Už od 15. července 1940 byl Böhm povolán k wehrmachtu a byl služebně odvoláván dle vojenské potřeby. Jak vysvítá z válečného nacistického dotazníku, byl jako rodák ze Sudet automaticky říšským Němcem a členem NSDAP (opět už automaticky splynutím SdP s nacistickou stranou), NSV, Říšské literární komory (Reichsschrifttumskammer), národně socialistického úřednického svazu (NS-Beamtenbund), VDA (Verein für das Deutschtum im Ausland) a RLSB (Reichsluftschutzbund). Jeho "soukromá" českobudějovická adresa zněla "Linzer Straße 20" (dnes č. 16, za budovou Okresního soudu na Lidické ulici). Franz Xaver Böhm byl rodným bratrem Rudolfa Böhma (*10. července 1914 v Tatrovicích, †13. dubna 1988 ve Villingen im Schwarzwald) premonstrátským řádovým jménem Wolfgang, v letech 1968-1985 opata vyhnaneckého konventu kláštera v Teplé (Tepl) a podle informace, kterou mi v březnu 2022 laskavě poskytl Dr. Raimud Paleczek, byl Franz Xaver v mládí členem katolického studentského sdružení "Bildungs- und Wanderbund Staffelstein", (sdružení založeného roku 1921 v Praze Eduardem Winterem). Není bez zajímavosti, že podle krajanské pamětní knihy "Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel" (1979) byl vůdčí osobností českobudějovické místní odbočky sdružení Staffelstein v roce 1921 pozdější stalinista Josef Plojhar (stejně jako se stalinistou stal po druhé světové válce ve východním Německu Eduard Winter) a mnozí její budějovičtí, krumlovští a prachatičtí členové si prý dobře vzpomínají, jak německy nacionálním tónem se tehdy Plojhar vyjadřoval. Zatímco Plojhar skončil za války v koncentračním táboře a po ní v komunistické Gottwaldově vládě, Böhm se stal po bavorské denacifikaci vedoucím úředníkem Bayerische Staatsbibliothek a v záslužném krajanském sdružení Ackermann-Gemeinde (Institutum Bohemicum) vedl v letech 1961-1979 pracovní skupinu, věnovanou kultuře (Arbeitskreis Kultur). Franz Xaver Böhm se dožil splnění své předpovědi o návratu Německa mezi západní (křesťanské) demokracie. Zemřel 14. září roku 2000 v bavorském Mnichově. I ta podivná budějovická mezihra však k "(hrdým) německým" a českým dějinám náleží. Nebo jde o knihovnické dějiny s totalitními mezihrami?

- - - - -
* Tatrovice / České Budějovice / † † † Mnichov (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Křestní list

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist