logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

VICTOR BOOS ZU WALDECK

Repro www stránky Truhlárna Střední škola Oselce

Rodový erb

Rodový erb

Repro www stránky Truhlárna Střední škola Oselce

Tablo s osmi portréty členů rodiny Boos-Waldeck a Monfort

Tablo s osmi portréty členů rodiny Boos-Waldeck a Monfort

Repro L. Ourodová-Hronková - O. Trmalová, Portrétní miniatury ve sbírkách Národního památkového ústavu, uzemní památkové správy v Českých Budějovicích (2022), s. 36 (NPÚ, SHZ Jindřichův Hradec, inv.č. JHO 4266)

Dvě pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství se jmény jeho otce, matky, choti i dětí

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 45, obraz 58 a 69
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Český záznam křestní matriky farní obce Kotouň o tom, že se mu ve "Voselcích" čp. 1 narodil dne 14. srpna roku 1876 syn, jehož dva dny nato farář Antonín Laad pokřtil jménem Reinhold Klement Antonín Leopold Hubert Boos-Waldek a Montfort - novorozencův otec, "vysoce urozený pán Viktor hrabě Boos-Waldek a Montfort, c.k. komoří, pán na Lažanech Desfoursových", byl synem "vysoce urozeného pána Františka hraběte Boos-Waldek a Montfort, c.k. komořího, pána na Voselcích a v Starém Smolivci a vysoce urozené paní matky Teresie, rodilé Györy Radvány na Perkatu" (1. pád "Perkáta" v Uhrách), matka dítěte "vysoce urozená paní Elvíra, šlechtična Malovcova z Malovic a Kosoř" byla dcerou "vysoce urozeného pána Arnošta svobodného pána Malovce z Malovic a Kosoř, c.k. komořího a c.k. rittmistra, pána na Waldheimu v Čechách a vysoce urozené paní Elviry, rodilé hraběnky Štomm, dámy hvězdného kříže" (Stomm je hraběcí rod původně irský) - jako kmotři chlapcovi jsou zde psáni Reinhold "Freiherr" (tj. svobodný pán) Fuchs von Bimbach a jeho žena Rosa, "Freifrau" (tj. svobodná paní) roz. "Freiin" (tj. svobodná paní)"von Malowetz", zastoupení Antonem svobodným pánem "von Malowetz-Kosoř", c.k. rytmistrem

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Na zámku v Oselci dnes sídlí střední škola

Na zámku v Oselci dnes sídlí střední škola

Foto Ivo Kareš

Pasáž z dopisu Josefa Tascheka o založení Böhmerwaldbundu zmiňuje Boose-Waldeka jako jednoho z hlavních iniciátorů projektu

Pasáž z dopisu Josefa Tascheka o založení Böhmerwaldbundu zmiňuje Boose-Waldeka jako jednoho z hlavních iniciátorů projektu

Repro Ausstellung für Gewerbe, Industrie, Heimatkunde und Sonderausstellung Böhmerwäldler Künstler : anläßlich der Haupttagung des deutschen Böhmerwaldbundes am 13., 14., 15. und 16. August 1927 in Plan (1927)

Takto o něm psal Arne Novák do Lidových novin v roce 1930

Takto o něm psal Arne Novák do Lidových novin v roce 1930

Repro M. Topor (ed.), Cizinci - či krajané? : reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka (2017), s. 312

O jeho přátelském vztahu s Vrchlickým podal toto svědectví Albert Pražák

O jeho přátelském vztahu s Vrchlickým podal toto svědectví Albert Pražák

Repro A. Pražák, Vrchlickému nablízku (1945), s. 147

Titulní strana (1899) německého překladu básnické skladby Jaroslava Vrchlického Bar Kochba - reprodukce ze slovníkové příručky o česko-židovsko-německých vztazích z pražského nakladatelství VotobiaTitulní strana (1899) německého překladu básnické skladby Jaroslava Vrchlického Bar Kochba - reprodukce ze slovníkové příručky o česko-židovsko-německých vztazích z pražského nakladatelství Votobia

Titulní strana (1899) německého překladu básnické skladby Jaroslava Vrchlického Bar Kochba - reprodukce ze slovníkové příručky o česko-židovsko-německých vztazích z pražského nakladatelství Votobia

Repro A. Mikulášek, V. Glosíková, A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou : slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století (1998), obr. příl. s. iii

Tato pohlednice Vrchlického se šumavskými přáteli při návštěvě Sušice byla odeslána v září 1912 několik dní po básníkově smrti

Tato pohlednice Vrchlického se šumavskými přáteli při návštěvě Sušice byla odeslána v září 1912 několik dní po básníkově smrti

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 44

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist