BERTOLT BRECHT

Brecht v roce 1927

Repro Zloděj třešní (1967), s. 96 a www stránky Lion Heart Autographs

Autoportrét

Repro E. Johann - J. Junke, Deutsche Kulturgeschichte
der letzten hundert Jahre, s. 217

Jeho rodný list na jméno Eugen Berthold Friedrich Brecht - otec Berthold je tu uveden jako obchodník, byl však obchodním úředníkem Haindlsche Papierfabrik, matka Sofie byla roz. Brezingová

Repro E. a R. Schumacherovi, Leben Brechts in Wort und Bild (1981), s. 6

S matkou a bratrem je on ten uprostřed

Repro E. a R. Schumacherovi, Leben Brechts in Wort und Bild (1981), s. 29

Rodný dům v bavorském Augsbugu...

Repro Wikipedia

... a pamětní desky na něm

Repro kbvollmarblog | The World According to Siri and Selma

Z vysvědčení augsburské reálky je patrno, že Brecht užíval dosud ještě jméno Eugen Brecht a byl protestantské konfese, ačkoli manželství rodičů bylo smíšené (otec byl katolík, matka evangelička, svatba byla podle evangelického obřadu)

Repro E. a R. Schumacherovi, Leben Brechts in Wort und Bild (1981), s. 30

Trochu bizarní stafáž z jeho berlínského pohřbu v srpnu roku 1956

Repro Chronik des 20. Jahrhunderts (1991), s. 825

Brechtův hrob v Berlíně

Repro Harenbergs Lexikon der Weltliteratur, sv. 1, s. 320

Hrob jeho rodičů v bavorském Augsburgu

Repro Wikipedia

Obálka (1983) německé antologie básní o lese, kde ta jeho je závěrečná

Pohlednice z dob jeho putování zachycuje Javor i Zwieslerwaldhaus s Falkensteinem

Repro archív Kohoutího kříže

Malovaná pohlednice ze Zwieslerwaldhausu

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 27

Zwieslerwaldhaus s Falkensteinem v pozadí na pohlednici Josefa Seidela

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Pamětní kámen stojí ve Zwieslerwaldhausu takřka naproti hostinci, který dává místu jméno

Foto Jan Mareš

Jeho píseň o Vltavě v podání Gisely Mayové

Záznam vystavený na YouTube

"Ukaž se nyní, národe, té oběti hoden!" - zní závěrečný verš pohlednice s Brechtovým (ovšem jménem "Berthold Eugen" označeným) textem, vydané ve prospěch Červeného kříže a válkou poškozených a znázorňující mrtvolu přítele Fritze Gehweyera, s nímž putoval Bavorským lesem a Šumavou

Repro E. a R. Schumacherovi, Leben Brechts : in Wort und Bild (1981), s. 8

Vazba knihy pražského rodáka Willyho Haase (1891-1973) o něm v edici "Hlavy XX. stletí" západoberlínského nakladatelství Colloquium z roku 1958 už důvěrnou podobou Brechtova křestního jména (jednoho ze tří podle rodného listu) potvrzuje, že autor věděl, o kom píše