logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SIGISMUND BREDL

Zahrada myrhy

"Der große
Myrrhengarten
des
bitteren Leidens
von
P. Martin von Cochem.
Ein lieblicher Garten, ein beglückender
Aufenthaltsort für jede Gott liebende
Seele, bereichert mit wohlduftenden Blüm-
chen aus anderen Werken desseleben Ver-
fassers und aus dem reichen Gebetsschätze
der heiligen Kirche.
Neu bearbeitet für 's christliche Volk von
P. Sigismund Bredl.
Approbiert vom hochwürdigsten bischöflichen
Ordinariate Budweis, am 12. Feber 1899.
Winterberg, Wien und New York.
Katholische Verlagsanstalt, Buch- und Kunstdruckerei
J. Steinbrener,
k. u. k. Hof- Buchdrucker."

(tj. "Velká
zahrada myrhy
hořkého utrpení
od
P. Martina Cochema.
Líbezná zahrada, obšťastňující
místo pobytu pro každou Boha milující
duši, obohacená vonnými kvít-
ky z jiných prací téhož au-
tora a z bohatého pokladu modliteb
církve svaté.
Nově zpracoval pro křesťanský lid
P. Sigismund Bredl.
Schváleno nejdůstojnějším biskupským
ordinariátem v Českých Budějovicích dne 12. února 1899.
Vimperk, Vídeň a New York.
Katolické nakladatelství, umělecká knihtiskárna
J. Steinbrener,
c.k. dvorní knihtiskař." - pozn. překl.)


www stránky Uncharted books

Ten barokní titul má v obou případech tvar šumavského stromu. Však také ta modlitební kniha vyšla ve Vimperku (Jihočeská vědecká knihovna ani Národní knihovna ji podle svých katalogů nemají) a sepsal ji vyšebrodský cisterciák rodem z Kunžvartu (Kuschwarda, dnešní Strážný). Podle jiné webové adresy tak nově zpracoval (bez udání data Steinbrenerova tisku) i Cochemův titul "Der mittlere goldene Himmel-Schlüssel", tj. jeden z proslulých nebeklíčů. Aloÿs Bredl, jak je psán v kunžvartské křestní matrice, spatřil tam na Šumavě pod horou (německy se jmenovala "Schlössl Berg", tj. doslova "Hrádecká hora" či "Hrádecký vrch", 1115 m, víc než o 30 m vyšší než Kleť) téhož jména jako má dnes rodná obec světlo světa dne 15. prosince roku 1862 a den nato mu kaplan Franz Seraph Wortner (v letech 1871-1891 zdejší farář) v místním (za komunismu bohužel v roce 1965 odstřeleném) kostele Nejsvětější Trojice udělil svátost křtu. Chlapcův otec Franz Bredl, majitel hospodářství (Wirtschaftsbesitzer) v Kunžvartě čp. 8, byl synem výminkáře na témže stavení Adalberta Bredla a Marianny, roz. Binderové rovněž odtud z Kunžvartu, chlapcova matka Katharina byla dcerou řezníka v Záblatí (Sablat) Josepha Pusche a jeho ženy Ernestiny. roz. Pintzkerové. V roce 1885 složil Alois Bredl profes v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod (Hohenfurth), kde přijal řádové jméno Sigismund a v červenci téhož roku byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze (v ohlášení aktu v Ordinariátním listě Budějovické diecése je psán jako "klerik řádu cisterciackého Alois Sigismund Bredl"). Roku 1888 se z kaplana "v Malšinech" (rozuměj Malšín /Malsching/), jak píše "Budivoj", stal podle téhož pramene kaplan "u Dobré Vody (Brünnl)". V letech 1895-1904 byl Bredl farním administrátorem v Omlenici (Umlowitz) a pak až do vyhnání děkanem na Dobré Vodě. Roku 1947 se v rakouském periodiku "St. Pöltner Diözesenblatt" dočítám, že byl vyhnanec přijat do kláštera Zwettl. Tam také dne 3. března 1950 umírá a je pochován. Domovem, tou zahradou myrhy (a hořkého utrpení), se totiž může stát zejména místo modliteb.

- - - - -
* Strážný / Vyšší Brod / České Budějovice / Malšín / Omlenice / Vimperk / Dobrá Voda u Nových Hradů / † † † Zwettl (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na Seidelově snímku z roku 1933
Rodný Kunžvart na pohlednici Josefa Seidela z roku 1911
Záznam o jeho narození v kunžvartské křestní matrice
Frontispis a titulní list (J. Steinbrener ve Vimperku, 1911)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist