BRUNO BREHM

Na snímku z roku 1917 figuruje jako nadporučík (Oberleutnant) c.k. armády

Repro R. Fink, Es tönt aus fernen Tagen : Hans Watzluks Geschichte (2022), s. 297

Repro H. Langenbucher, Volkhafte Dichtung der Zeit (1940), s. 432

Na schodišti zámku ve Versailles sedí vedle Hanse Watzlika 22. července 1940 po porážce Francie při spisovatelské výpravě "na západní bojiště"

Repro R. Fink, Hans Watzlik: Sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 316 (foto Albert Weinsheimat, ze sbírky Brigitte Watzlikové)

Repro Sudetendeutscher Kulturalmanach IV (1962), obr. příl. 3

V rozhovoru s Karlem Franzem Leppou

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 548

Medailon k jeho šedesátinám na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 30, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Obálka Josefa Čapka k Brehmově knize "Smějící se bůh", vyšlé roku 1929 v edici Románová knihovna Aventina sv. XXVIII

Vysoce kladný ohlas jeho historické prózy podává na stránkách sborníku Co číst z literatur germánských (1935) Pavel Eisner

Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 119-121

Obálka (1931) a vazba jeho veleúspěšného románu, který by podle červené pásky na přebalu "měl číst celý svět" a jehož výtisk doprovodil zde vlastním podpisem (R. Piper & Co. Verlag Mnichov) - o tom, kdo to byl Apis, hlava teroristické organizace Černá ruka a šéf srbské rozvědky, odsouzený nakonec k smrti samotnými Srby, se lze stručně dočíst například ve Wikipedii

Obálka (1930) jemu věnovaného zvláštního čísla čtvrtletníku "Grenzlandqueller"

Obálku a vazbu (1940) českého překladu jeho knihy navrhl Emanuel Frinta

Obálka (1941) druhého českého vydání (první vyšlo 1935, toto druhé v edici "Palma - knihovna vítězných autorů") jeho knihy o císaři Karlu Posledním, otci Otty Habsburského s barevnou kresbou A.V. Hrsky