MARIANNE BRUGGEROVÁ
Šepot ze Šumavy
Můj otec Eduard a jeho rodiče Eduard a Viktoria Hasenöhrlovi pocházejí z Jesení (v originále "aus Gesen" - pozn. překl.), což je dnes jen část městyse Čachrov (německy Tschachrau) na okrese Klatovy (německy Klattau). Maminka Maria, roz. Schauflerová, strávila své dětství a rané mládí ve Frymburku (Friedberg) nad Vltavou. Román jsem napsala na základě životního příběhu mé babičky Viktorie. Moje babička nadmíru ráda vyprávěla, zejména ráda pak o svém životě tam, kde bývala domovem a také o tom, jak byla odtud vyhnána. Všechno to se ovšem událo v dobách (v originále "zu einem Zeitpunkt" - pozn. překl.), ve kterých se i přisvém zájmu o "staré příběhy" zrovna příliš dobře neorientuji. - V roce 2008 jsem jako ocenění v jedné literární soutěži získala týdenní zájezd do Prahy (v originále "nach Prag" - pozn. překl.). Tam se nám naše průvodkyně zmiňovala vždy znovu o historii země a velice názorně také o vyhnání Němců. Tím byla probuzena moje zvědavost, pročež jsem ještě téhož roku spolu se svým mužem, roduvěrným Švábem (v originále "mit meinem Mann, einem Urschwaben" - pozn. překl.), navštívila domovská místa mých předků. Tam se mé mysli doslova naléhavě vnucovaly příběhy, které mi kdysi vyprávěla moje babička. A poprvé jsem i plně pochopila dosah všeho, co se tenkrát stalo. Krátce nato jsem se stala autorkou mnoha příspěvků pro "Aichwalder Blattwerk", což je knižní edice historických příběhů o mém rodišti a také nynějším bydlišti, jímž je právě Aichwald (obec v bádensko-württemberském okrese v regionu Stuttgart /do roku 1993 "Region Mittlerer Neckar" - pozn. překl.). Někdejší zdejší život jsem v nich nepodávala stylem "Es war einmal", nýbrž jako propletenec živoucích vzpomínek zdejších lidí, poněvadž jsem chtěla oslovit i mladší rodinné generace. Podobným způsobem jsem se rozhodla podat zprávu o domově mých předků a jejich osudech. Domnívám se totiž, že způsob života a osud sudetských Němců by neměly upadnout v zapomnění.
Pro jiné záměry jsem to sice zprvu nějaký čas odkládala (v originále "schob ich es aber erst mal auf die lange Bank" - pozn. překl.), ale mezitím jsem zahrnovala spoustou dotazů Josefa Löffelmanna, pocházejícího rovněž z Jesení. Když jsem svůj projekt mohla konečně realizovat, pan Löffelmann už nežil, takže jsem se obrátila na Franze Stöhra, který byl kdysi vysídlen z Bradného (v originále "aus Broden" - pozn. překl.), což je také nynější část městyse Čachrov. Díky jeho trpělivosti a vypravěčské ochotě jsem konečně dokázala proměnit svůj záměr ve skutečnost.
Hoam!. 2024, č. 2, s. 26
Předchozí text je výpovědí autorky románu "Böhmerwaldgeraune" (česky by mohl překlad titulu znít "Šepot ze Šumavy", pro šepot a mumlání či brumlání, jimž německý výraz "Geraune" odpovídá, má však čeština celou přehršli obdob, dokonce i šuškot lze nalézt v křížovkářském slovníku) s podtitulem "Viktoria im Sturm der Zeiten" o vzniku jejího díla, vydaného jako paperback roku 2023 vydavatelstvím "neobooks". Na stránkách krajanského časopisu figuruje i stručný obsah knihy, spíše nakladatelská anonce pro knižní trh, znějící v překladu takto:
Selská dcera Viktoria, ročník 1904, vyrůstá se svými sourozenci na vsi v Čechách. Její otec vychovává děti tvrdou rukou, což vede k tomu, že jeden z jejích bratrů spáchá sebevraždu. Také své dceři Viktorii vnucuje sedlák usedlostním jménem "Stepaner" nemilosrdně svou vůli. Přestože nebo právě proto, že ví o jejím milostném vztahu s mladým Čechem, slíbí ji synovi souseda. Také další její život je poznamenán ranami osudu. Všemu zlu navzdory to však Viktoria nikdy nevzdává.
Tady asi dlužno poznamenat, že díky krajanským časopisům se dovídáme fakta a data o hrdince románu i o jeho autorce takříkajíc z první ruky. Tak v připomínce 72. narozenin Viktorie Hasenöhrlové, roz. Kollroßové nacházíme roku 1976 v "Glaube und Heimat" přesné datum jejího narození, tj. 29. září 1904. V 1. čísle ročníku 1983 téhož periodika nacházíme pak zprávu o jejím úmrtí dne 27. října 1982 i následném pohřbu v obci Bondorf v bádensko-württemberském zemském okrese Böblingen. Z připojeného životopisu se dovídáme i o oněch "ranách osudu", které nezdolnou románovou Viktorii potkaly, ať už jde o smrt jejího devatenáctiletého syna Karla na východní frontě, nelidské poválečné vyhnání z domova a hledání nové existence ve válkou zničeném Německu. Za zesnulou truchlil vedle dcery Marie, provd. Zeebové, i syn Eduard Hasenöhrl, otec autorky románu Marianne Bruggerové. I jeho úmrtí ve věku pouhých 56 let zaznamenává "Glaube und Heimat". Skonal 26. července 1983 necelých šest měsíců poté, co 4. února téhož roku zemřela v 53 letech jeho žena a Mariannina matka Maria, roz. Schauflerová (*1930 v Posudově /Stüblern/). Oba skonali na selhání srdce a jsou pochováni v Aichelbergu v bádensko-württemberském okrese Göppingen. To z jejich nekrologů se dal vyčíst letopočet narození jejich dcery, které bylo tehdy 29 let. Je třeba dovozovat, že literatura jen belhá za jistě netoliko středoevropským životem?
- - - - -
* Aichwald (BW) / Jesení, Čachrov / Frymburk
