VÁCLAV CÁBA
Předmluva k modlitební knize Der gute Kamerad des österreichischen Soldaten
Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní! Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.
Pavlův list Korintským 1, 13, 14
Snášej všechno zlé jako dobrý voják Krista Ježíše!
Pavlův list Timoteovi 2, 2,3
Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš.
Jozue 1, 9
Prosím vás, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest...
Pavlův list Efeským 4, 1
Ctít ta předchozí slova velkého apoštola národů Pavla je vám, křesťanským vojákům, nezbytné neméně nežli jiným stavům, ba za přítomných poměrů o to nezbytnější.
Rostoucí odpor proti každé autoritě, slábnutí právního vědomí a religiozity jsou zjevné; pronikavé bludy pronikají jako rozkladný jed stále více do mas lidu a ohrožují klidnou existenci našeho společenského pořádku.
Na vás vojácích je krví i životem stát při Bohu, císaři a otčině, srdnatě se postavit každému, kdo by se opovážil otřást náboženstvím, právem a mravností, těmito základy spořádaného rodinného a státního života. Přece však jen pak se prokážete jako živoucí zeď drahé otčiny, jako pevná opora posvěceného trůnu a zákonného pořádku, jen pak odvážně a statečně vybojujete a uhájíte bezpečnost a prestiž říše proti každému zahraničnímu, jakož i vnitřnímu nepříteli: - to pokud celý váš život bude odpovídat onomu vznešenému poslání.
Svatou přísahou jste se zavázali počínat si vždy tak, jak to odpovídá válečným zákonům a jak to přísluší udatným válečníkům, tak žít a tak umírat. Buďte pamětlivi této přísahy složené Bohu a panovníkovi, těm nejvyšším vojevůdcům!
Tato malá knížka se nabízí být vám během vašich vojenských let věrným průvodcem, aby vás jako přítel dobře s vámi smýšlející poučila, varovala a povzbudila ke svědomitému plnění vašich stavovských povinností. Podejte mu s plnou důvěrou svou ruku a budete pod jeho vedením způsobilí a hodni toho, k čemu jste byli povoláni. Tento průvodce bude celé vaše usilování směřovat jen k tomu, co je šlechetné a dobré, bude k vám vždy volat: "Bratři, přemýšlejte (v originále "beherziget", tj. doslova "berte si k srdci", jde o citaci z Pavlova listu Filipským 4, 8 - pozn. překl.) o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu." Chce ve vás uchovat a upevnit bázeň Boží jako základ morálního způsobu života a pobídku k věrnému plnění povinnosti, kde je to pak možno, také ji s Boží milostí v tom či onom probouzet.
Všemohoucí Pán zástupů kéž si žehnaje slovy průvodce zjedná vstup do vašich srdcí a zahřeje je láskou a nadšením pro Boha, císaře a otčinu.
O to se co nejúpěnlivěji modlí k nebi
autor.
Obsah této knížečky zahrnuje v sobě část poučnou, v níž najde křesťanský voják návody, týkající se jeho profesních a stavovských povinností; - a k Bohu povznášející část, v níž se válečníkovi nabízejí pro tak mnohotvárné poměry jeho vojenského života vhodné modlitby a pobožnosti.
Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotovi k modlitbám.
1. list Petrův 4, 7
Nic na světě se tak nehodí k sobě dohromady jako náboženský duch a duch vojenský.
De Maistre
Snažím se představit si, jak vimperský Steinbrenerův tisk, obsahující ten úvod k jedné z tolika modlitebních knih, jež v nejrůznějších jazycích nejen starého mocnářství šly odtud ze Šumavy do celého snad známého tehdy světa, drží opravdu v ruce zablácený c.k. voják nějaké zákopové války a má z ní čerpat bojový zápal a ušlechtilý mravní cit. Vím, ta doba je až nepředstavitelně daleká, a přesto synovec autora německého originálu předmluvy zemřel jako nejstarší občan jihočeské Křemže až někdy ne tak dávno na sklonku devadesátých let minulého století, v němž se ostatně rozpadly téměř všechny jistoty v tom textu zastávané. Jmenoval se František Cába a jeho strýc byl doktorem teologie a rodákem ze vsi Chlumu, která je dnes součástí městyse Křemže. Budoucí vojenský kněz Václav Cába tam ve stavení čp. 29 spatřil světlo světa dne 8. září roku 1846 jako syn domkáře Tomáše Cáby z Křemže čp. 39 a jeho ženy Anežky, dcery Víta Cimrmana, sedláka z Chlumu čp. 29, odkud byla i ona rodem. Poté, co vystudoval na kněze a byl roku 1873 i vysvěcen, věnoval se duchovní práci v c.k. armádě. Byl profesorem a duchovním správcem Militär-Unterrealschule (tj. vojenské nižší reálky) v tehdy uherském městě Kismarton (dnes Eisenstadt, hlavní město rakouské spolkové země Burgenland, maďarsky zvané Örvidék). V listopadu roku 1895 se stal farářem u vojenské posádky ve východočeské pevnosti Josefov (Josefstadt). Další jeho působiště, alespoň podle Oficiálního informačního systému Český Krumlov nejsou známa. Došel podle téhož pramene poměrně vysoké církevní hodnosti probošta v Jindřichově Hradci (Neuhaus), kde 14. září 1916 zemřel a je na vlastní přání i pochován. Ve své poslední vůli ustavil chudinskou nadaci, z níž měl být pořízen slušný oběd chovancům jindřichohradeckého chudobince "na Boží Hod vánoční, velikonoční a ve svátek sv. Václava", polepšit se z ní mělo i zdejšímu sirotčinci a vůbec sirotkům a chudým vdovám "po padlých vojínech", a to i z Křemže a Chlumu, kde měly být rozdělovány úroky z nadace vždy na Štědrý den. Další nadace byla určena budoucím studentům bohosloví z jeho příbuzenstva, biskupskému semináři v Českých Budějovicích a hřbitovní kapli sv. Voršily v Křemži. Tu dal postavit na vlastní náklady v roce 1905. Už roku 1890 pak při křemežské faře založil fundaci pro chudou školní mládež, z níž má být každoročně vyplácen příspěvek na šaty dvěma chlapcům a dvěma dívkám při jejich prvním svatém přijímání. S pádem monarchie ovšem veškeré ty nadační fondy a úroky z nich zanikly. Válka je opravdu zvláštní řemeslo.
- - - - -
* Chlum, Křemže / † † † Jindřichův Hradec
