AUGUSTIN CASSALI

Z pamětní knihy děkanství města Tachova

Dne 17. května 1879 jsem já Augustin Cassali, křížovnický řádový kněz (v originále "Kreuzherrenordenspriester" - pozn. překl.) a naposledy farář ve Pšově (v originále "in Schaab" - pozn. překl.) převzal jako děkan duchovní péči a děkanské hospodářství v Tachově (v originále "in Tachau" - pozn. překl.). Jako to mí předchůdci (bezprostředně to byl v tomto případě P. Johann Baptist Hrdliczka, působící tu v letech 1868-1879 - pozn. překl.) pravidelně činili, mohl byh si i já stěžovat na mnohé škody na kostele i děkanství či na nedostatečné obdělávání polí. Nečiním tak a ohlížím se daleko víc po nějaké pomoci a možnosti zlepšení. Bohužel to s příjmy opět vyhlíží velmi truchlivě.

Kronika děkanství Tachov 1836-1946

O nic jiného než o stížnosti často ve farních kronikách nejde. Komu žalováno ("želbohu" se řekne německy jen "leider") často nerozumět. Vizitace se nejspíš problémům reálného rázu spíše vyhnuly a věc většinou stejně uzavřela až příliš častá změna postu. U rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou (latinsky Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, zkratka O.Cr., O.Crucig.), jediného v českých zemích svého druhu, navíc jediného mužského řádu založeného ženou, v tomto případě Anežkou Přemyslovnou 1233 jako špitální bratrstvo, jde samozřejmě o nesnáze přirozené ze samé podstaty věci. Problém spočíval už obecně v tom, že mnozí jako Němci rodem působili v oblastech nejen "husitských", nýbrž i luteránských. Augustin Cassali se narodil 19. srpna roku 1818 v Jindřichově Hradci (Neuhaus) čp. 169 kamnáři (v matrice "Kämsetzer") Josephu Kassalimu (tak psáno v německém záznamu křestní matriky) a jeho ženě Ewě, dceři soukenického mistra Antona Schimy v jindřichohradeckém Novém městě čp. 113. Slavné řádové sliby složil roku 1841 v Praze, 30. července dva roky nato byl vysvěcen na kněze a působil zprvu jako kaplan v Kynšperku nad Ohří (Königsberg an der Eger) a v Karlových Varech (Karlsbad, česky se říkalo i "v Karlovarech"). Od roku 1868 byl v Kynšperku nad Ohří farářem, od roku 1871 v Pšově (první písemná zmínka z roku 1186, latinsky Schabium, německy Schaab, česky i Čap či Čapy, dnes tu žije ani ne 60 trvalých obyvatel), načež se stal děkanem v Tachově a pak od roku 1883 komturem (také komendátor se té hodnosti říkalo) komendy v Chebu (její budova je dnes památkově chráněna, přilehlá kaple sv. Václava, těžce poškozená bombardováním v roce 1945, byla rok nato zbořena). Na všech místech, kde působil, získal si Cassali podle nekrologu v časopise "Čech""pro svou rázovitou povahu upřímné vážnosti". Dožil v rodném Jindřichově Hradci jako nejstarší kněz českobudějovické diecéze (byl knězem 69 let a ještě o Velikonocích 1912 sloužil mši svatou), jejímž konzistorním radou byl jmenován, 29. října 1912 v ranních hodinách a byl na jindřichohradeckém hřbitově i pochován. List "Znaimer Tagblatt" uvedl ve zprávě o Cassaliho úmrtí, že byl nejstarším knězem nejen celé diecéze, nýbrž "vielleicht der katholischen Welt überhaupt", tj. "snad katolického světa vůbec". .

- - - - -
* Jindřichův Hradec /Tachov / † † † Jindřichův Hradec