FRIEDRICH DAVID
Repro Výběr, 2007, č. 1, s. 76 |
|
15. března 1939 tu kráčí před českobudějovickou radnicí, po jeho pravici generál von Weichs a Hans Westen, za nimi patrno zakrytí sochy Augusta Zátky drapérií s hákovým křížem Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 111, sbírka M. Pechy |
|
Ano, je to on, s dýkou u pasu na snímku vpravo před "vyšebrodským" domem při Lannově třídě v Českých Budějovicích, projev k narozeninám "Vůdce" právě pronáší Hans Westen (autorem snímku byl "Sturmführer Wicpalek") Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 32, s. 9 |
Při projevu 6. června 1943 - třída Na Sadech byla právě přejmenována na Reinhard-Heydrich-Ring Repro Jihočeská jednota, 1943, č. 24, s. 1 |
V roce 2019 odvysílala Česká televize v rámci cyklu Historie.cs diskusní pořad věnovaný 80. výročí okupace v Československa, ve kterém se objevily i záběry z Českých Budějovic z fondu Národního filmového archívu včetně Friedricha Davida a Hanse Westena (čas 11:57 a 1:16:39), došlo tu mimochodem k jejich záměně Repro www stránky České televize |
|
Záznam českobudějovické křestní matriky o jeho narození s pozdějšími přípisy o svatbě v Dobré Vodě a o prohlášení se za pouhého "věřícího v boha", zřejmě toho nacistického, (tj. "gottgläubig"), na stavovském úřadě 3. července roku 1942, tj. dva dny předtím, než byla vyhozena jistě i jeho vinou do povětří místní židovská synagoga Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Arch sčítání lidu z roku 1900 pro dům na českobudějovické Parkstraße (Na Sadech) čp. 41, kde žili ve druhém patře Josef a Julie Davidovi se svými dvěma chlapci a českou služkou Marií Vyskočilovou z Drahova v tehdejším třeboňském okrese Repro Sčítání lidu 1900, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Záznam českobudějovické křestní matriky o narození jeho manželky s dodatečným přípisem o její svatbě s ním roku 1931 "in Dobrá Voda" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Německy psaný záznam českobudějovické křestní matriky o údajném úplném češství jeho matky nesvědčí: otec Julie Apollonie roz. Schinko byl úřední sluha Andreas Schinko, syn rolníka Jakoba Schinka z Vráta (Brod) čp. 27 a Marie, roz. Erhartové z Vráta čp. 23 (stavení s tím domovním číslem tam lze dosud najít), matka Anna, roz. Kunnová, byla pak dcerou Petera Kunny, kovářského mistra v budějovickém polním zbrojním úřadě (Feldzeugamt) a Elisabeth, roz. Kofferové Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
O jeho bratru Josefovi a o něm i jeho ženě Hildegard na stránkách listu Českobudějovické noviny z léta osudového roku 1938 Repro Českobudějovické noviny, 1938, č. 29, s. 1 |
"Děkujeme našemu Vůdci..." - plakát v expozici Sudetoněmeckého muzea v Mnichově Foto Ivo Kareš |
Jeho podpis na závěr článku, ve kterém k 1. výročí vzniku protektorátu Čechy a Morava slavnostně slibuje nasadit všechny síly k tomu, být "plně a zcela práv vděčné vzpomínce" na den 15. března 1939 Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 22, s. 5 |
Obálka protektorátní publikace (1942) s německy psanými příspěvky i mnoha českých autorů o "vltavské vodní cestě |
Zpráva o jeho jmenování "prvním starostou úřednické správy v Budějovicích", které už ztratily přívlastek "České", na titulní straně protektorátního listu "Jihočeská jednota" Repro Jihočeská jednota, 1944, č. 36, s. 1 |
Svědectví jeho syna o otcově smrti na stránkách listu Jihočeská pravda v článku Blanky Pirnosové z roku 1990 Repro Jihočeská pravda, 10. 11. 1990, s. 3 |
Němečtí zajatci v květnových dnech roku 1945 kráčí jeho "rodnou" ulicí Na Sadech, která nesla za války i jeho zásluhou označení "Reinhard-Heydrich-Ring" (viz výše) Foto Jiří Ployhar |
Textová část: |