SIDONIA DĚDINOVÁ
Repro S. Dědinová, Edvard Beneš - likvidátor : dokumentární román (2003), obálka |
Její muž Marian Ježik po propuštění z Leopoldova na snímku, doprovázející její článek o něm Repro Česko-bavorské Výhledy, 1991, č. 17, s. 3 |
Ve Stifterově sále Sudetoněmeckého domu v Mnichově přebírá v prosinci 2007 cenu nadace, jejíž předsedkyně Hermine Hausnerová, která přicestovala k udělení z USA, stojí nalevo od vyznamenané (autorkou návrhu plakety, která tvoří součást ceny, je Dagmar Doyscherová) Repro Sudetenpost, 2008, č. 2, s. 8 |
|
Pod jménem Zdeňka Dědinová změnila v roce 1956 pojmenování okresních novin "Vimperská pravda" na "Dnešní Šumava" Repro S. Sedláčková, Periodický tisk na Prachaticku v letech 1945-1960 (diplomová práce, 2013) |
|
Záhlaví týdeníku, který její zásluhou změnil jméno |
|
Tiráž 25. čísla týdeníku "Dnešní Šumava" v roce 1958 naposledy s jejím jménem
|
|
Obálka a obsah sborníku próz (Naše vojsko, Praha, 1961), ve kterém je zastoupena vedle renomovaných autorů ještě jako Zdena Dědinová |
|
Takto vyhlížela výzdoba mezinárodní konference o Benešových dekretech, konané v v Budapešti 13. října 2007 a sponzorované oficiálně Evropskou unií Repro Sudetenpost, 2008, č. 2, s. 8 |
Obálka (1988) románu, který v Mnichově a ve Vídni vydalo nakladatelství Langen Müller |
Rozhovor pro ústřední krajanský list se týká zejména románu "Als die Tiere sterben" (s předmluvou Jána Mlynárika), vycházejícícho z vlastních zážitků autorky v Křišťanově někdy v roce 1953 (působila pak v českobudějovickém rozhlase a v regionálním tisku i jako učitelka před odchodem do emigrace v roce 1966 Repro Sudetendeutsche Zeitung, 18. 7. 1988, s. 4 |
Citace studentské práce z institutu pro výchovu překladatelů a tlumočníků na vídeňské univerzitě s obsahem tohoto románu Repro archív Kohoutího kříže |
Stručný obsah románu "Als die Tiere sterben" v příručce Pedagogické fakulty Západadočeské univerzity Repro R. Neubert, Abriß zur Theorie, zur geschichte und Didaktik der deutschen Kinder- und Jugendliteratur (1996), s. 118 |
|
Obálka (1991) knihy, která je výběrem a překladem z německého originálu Dokumente zur Austreibung der Sudetendeutschen (1952), vyšla v Českých Budějovicích v nakladatelství Infcentrum Šumava a Dědinová byla její českou editorkou - dva obrazy v barevné reprodukci jsou dílem Maxe Ernsta |
|
Obálka (2000, nakladatelství Eichendorf) knihy, ... |
|
... která poté vyšla roku 2003 pod názvem "Edvard Beneš - likvidátor : dokumentární román" v pražském nakladatelství Annonce |
|
Obálka (2001) amerického vydání její knihy nákladem Ready for Print Publications Repro www stránky North Dakota State University |
Obálka maďarského překladu její knihy v budapešťském nakladatelství Korona Kiadó (2004) Repro www stránky Műtárgy.com a hazai műkereskedelem vezető műtárgy hirdető és aukciós weboldala |
Její otevřený dopis tehdejšímu prezidentu Klausovi z podzimu roku 2003 Repro Sudetenpost, 2003, č. 21, s. 8 |
|
Recenze její knihy od Milana Kaliny na stránkách věstníku Maskil, který vydává židovská kongregace Bejt Simcha, přidružený člen Federace židovských obcí České republiky Repro Maskil, říjen 2008, s. 19 |
Obálka její další knihy o Edvardu Benešovi |
Obálka českého vydání její knihy z nakladatelství Oftis v Ústí nad Orlicí (2008) |
|
Její článek k případu Jana Horala a českokrumlovské bysty Edvarda Beneše na nádvoří hotelu Růže ve čtrnáctideníku rakouského krajanského sdružení Repro Sudetenpost, 2006, č. 19, s. 12 |
|
Dr. Edvard Beneš se tu dovolává roku 1946 Komenského i Palackého a ovšemže Repro Za slávou zemí Koruny české (1947), s. 6-7 |
|
Dva jiné pohledy na Edvarda Beneše Repro Lidové noviny, 3.9. 2010, s. 12 a Reflex, 2010, č. 36, s. 18 |
|
Pasáž o jejím románu "Als die Tiere starben" v učebním materiálu (1996) Západočeské univerzity k teorii, dějinám a didaktice německé literatury pro děti a mládež Repro R. Neubert, Abriß zur Theorie, zur Geschichte und zur Didaktik der deutschen Kinder- und Jugendliteratur (1996), s. 118 |
|
Inzerát na knihu jejího manžela Mariana Ježíka Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2004, č. 3, s. 22 |
V roce 2002 nainstaloval umělec Abbé Libansky podél česko-rakouské hranice 250 byst Edvarda Beneše jako symbol toho, co nás v mnohém rozděluje Repro Sousedé : česko-rakouské dějiny (2019), s. 350 |
Parte Repro Land and der Miesa, 2015, č. 5, s. 231 |
Textová část: |