FRANZ DICHTL
"Heimathaus" ve Freistadtu
"Das Heimathaus in Freistadt. Ein Führer durch seine Sammlungen"
Překlad toho titulu z roku 1950 do češtiny by asi zněl "Vlastivědné muzeum ve Freistadtu. Průvodce jeho sbírkami." Přesto mi to slovo "Heimathaus" zní tak nějak nepřeložitelně, zejména když pomyslím, že vysídlenou Šumavu odděloval od okolního světa ostnatý drát "železné opony". Autor zmíněného průvodce byl navíc zakladatelem toho "Heimathausu" a rodákem z Českého Krumlova. Narodil se tam na adrese Horní brána (Oberthor) čp. 12, kde bydlili matčini příbuzní Mannovi, dne 29. července 1900. Tři roky předtím, 26. července 1887, se u českokrumlovského sv. Víta brali jeho rodiče, zlatník a stříbrník ve Freistadtu Franz Dichtl "starší" (*2. srpna 1856 v Rychnově nad Malší /Reichenau an der Maltsch, také Böhmisch Reichenau/, †6. února 1933 ve Freistadtu, kde žil od roku 1883 a kde založil tamní Sängermuseum, syn obecního písaře z Rychnova nad Malší Aloise Dichtla a Agnes, roz. Mugrauerové z Českého Krumlova čp. 21) a Maria, dcera českokrumlovského důchodního Karla Manna, Horní brána čp. 21, a Anny, roz. Prtakové rovněž z Českého Krumlova čp. 110. O Franzi Dichtlovi "mladším" se ostatně ještě v roce 1977, více než deset let po jeho úmrtí, k němuž došlo dne 5. listopadu roku 1966 ve Freistadtu, šířeji rozepsal na stránkách krajanského měsíčníku Rupert Essl (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže).
Franz Dichtl a freistadtský "Heimathaus"
Rupert Essl
Náš pilný a vysoce ceněný krajan se narodil v Krumlově dne 29. července roku 1900. Jeho otec spatřil světlo světa v Rychnově nad Malší. Už brzy po narození dítěte se usadil ve Freistadtu jako zlatník. Chlapec tu navštěvoval gymnázium, na univerzitu však pro panující inflaci už odejít nemohl. V roce 1919 vstoupil do spořitelních služeb a zastával je vzorně po 46 let až do roku 1965. Záhy v sobě objevil zálibu pro vlastivědu. Tak se i v roce 1926 stal spoluzakladatelem a vedle svého povolání i vedoucím freistadtského vlastivědného muzea, jehož otevření bylo obyvatelstvem nadšeně přijato. Od roku 1956 se Dichtl věnoval této instituci jako své hlavní profesi a vybudoval z ní příkladný "Mühlviertler Heimathaus", který ve svých 25 místnostech vystavuje v náležité odborně zpracované expozici dohromady 25 tisíc předmětů oproti 1400 exponátům z doby, kdy sbírky přebíral. Shlédl snad všechny zemské archivní fondy a své záznamy zhodnotil přednáškovou a výstavní činností. Témata jím uspořádaných výstav stojí za to zde přehledně vypočíst:
Freistadt im Bild, 1952;
Mühlviertler Holz in Wirtschaft und Brauchtum, 1954;
Das Hutererhandwerk, 1955;
Flachs und Schafwolle, 1956;
Ein Jahrhundert Männergesangverein Freistadt, 1956;
Das Handwerk der Goldschmiede, Zinngießer und Kupferschmiede, 1957;
Rund um den Bienenstock, 1959;
Sonderschau über bäuerliche Wirtschaftsgeräte, 1960;
Postgeschichtliche Sonderschau, 1963.
(tj. Freistadt /slovem i/ obrazem, Dřevo z Mühlviertelu v hospodářství a lidové tradici, Kloboučnické řemeslo, Len a ovčí vlna, Sto let mužského pěveckého sboru ve Freistadtu, Zlatnické, cínařské a mědikovecké řemeslo, Kolem včelího úlu, Zvláštní expozice selského hospodářského nářadí, Zvláštní expozice z dějin pošty - pozn. překl.)
Přehledně uspořádaná sbírka podmaleb na skle ze Sandlu, Pohoří na Šumavě (Buchers) atd. patří mezi tři největší v tom ohledu. "Führer durch das Heimathaus", tj. muzejní průvodce a mnoho dalších brožur jsou rovněž jeho dílem. Dokončit dějiny města Freistadt, na kterých pracoval ještě na úmrtním loži, mu už smrt nedovolila. Sbíral i etikety zápalkových krabiček z celého světa a poštovní známky a ty soukromé kolekce převzalo po jeho skonu rovněž "jeho" vlastivědné muzeum. Také jako předseda sdružení Heimatbund, mužského pěveckého sboru a turnerské tělocvičné jednoty si Dichtl vydobyl nesporné zásluhy. Tuhý zápas sváděl s pokusy o znešvaření vzhledu jednotlivých domů a celkového obrazu města. Zaslouženou odměnou se mu stalo jen udělení titulu vědeckého konsulenta, zprávy o propůjčení Stříbrného záslužného kříže Rakouské republiky se už dožít nestačil. Pohřeb našeho krajana se konal 9. listopadu roku 1966 za velké účasti obyvatel.
Hoam!, 1977, č. 2, s. 71
- - - - -
* Český Krumlov / † † † Freistadt (A)
